Život úřednické rodiny po vzniku Československa

Krátce po svém vzniku v roce 1919 začal Státní úřad statistický (SÚS) sledovat ve statistice rodinných účtů informace o příjmech a vydáních domácností v Čes­koslovensku. Důvodem byla potřeba zjistit koeficient vážení pro indexy maloobchodních cen.

Jednotlivé domácnosti zasílaly statistikům pravi­delně každý týden přehledy o svých výdajích a příjmech, které si denně zapisovaly do speciálního de­níku, tzv. spotřební knížky. Získané informace se poté zveřejňovaly podle specifických skupin domácností: za dělnické rodiny, za rodiny pražských a mimopraž­ských úředníků, moravských úředníků, německých úředníků z Čech a Moravy a za rodiny českých a mo­ravských učitelů.

První výsledky zveřejnil SÚS v roce 1922 v Čes­koslovenském statistickém věstníku ve studii Cyrila Čechráka s názvem Statistika domácích účtů. Po­zoruhodné jsou mimořádně detailní údaje o jedné rodině z Prahy, z níž statistici z nejasného důvodu vytvořili samostatnou skupinu.

Nejvyšší výdaje za potraviny

Domácnost byla označena jako „rodina pražského úředníka“. Neznáme její jméno, ale můžeme jim říkat třeba Novákovi. Své údaje zasílali SÚS sedm měsíců – od 14. února do 14. srpna 1921. Bydleli na Žižkově, což v té době nebyla žádná prestižní adresa. Panu Novákovi bylo 41 let a byl zaměstnán jako úřed­ník v soukromé společnosti. Jeho manželka byla o rok starší, společně vychovávali dvě děti ve věku 16 a 17 let. Čistý příjem rodiny dosáhl za sledovaných sedm měsíců přesně 11 741 Kč, měsíčně tedy zhruba 1 700 korun. Dalších 141 Kč pocházelo z jiných, ne­specifikovaných příjmů.

Paní Nováková byla žena v domácnosti, do roz­počtu rodiny tedy finančně nepřispívala, a příjem neměly ani děti. S platem vycházela rodina poměrně dobře, protože si po celou dobu statistického šetření nevzala žádnou finanční půjčku, a podařilo se jim dokonce zaplatit stokorunový dluh. V peněžence a v hotovosti po bytě měla rodina 734 Kč. Domác­nost disponovala na začátku šetření také větší zá­sobou potravin v kuchyni a ve spižírně v celkové hodnotě 1 329 Kč.

Vydání domácnosti za sedm měsíců roku 1921 či­nila 12 759 Kč. Za potraviny utratila rodina 6 287 Kč, tedy polovinu všech vydání (49,28 %). Druhou nej­větší položku výdajů tvořilo šatstvo a obuv v hodnotě 2 948 Kč (23,10 %). Výrazně nižší byly platby za to­pivo a svítivo, které činily 711 Kč (5,57 %). Překvapivě nízká byla platba za nájem bytu – 242 Kč (1,90 %). Ostatní výdaje činily 2 571 Kč (20,15 %).

Po sto letech se struktura vydání českých domác­ností v mnohém změnila: nejvíce výdajů, zhruba 27 %, jde na bydlení a energie, 17 % na potraviny a nealkoholické nápoje, 10 % na dopravu a 9 % na rekreaci, kulturu a sporty.

Zajímavé podrobnosti

Pan Novák si za více než půl roku koupil kuřivo v hodnotě pouhých 16 Kč. Novákovi poměrně in­tenzivně topili v kamnech, takže za topivo zaplatili 693 Kč. V bytě svítili petrolejovými lampami a za „svítivo“ utratili 18 Kč.

Do svého obydlí si ve sledované době nepořídili žádný nový nábytek, ale za nové kuchyňské náčiní zaplatili 64 Kč. Poměrně velká byla vydání za menší domácí potřeby jako například mýdlo, tehdy pou­žívané i na praní prádla, které je přišly na 221 Kč.

Návštěvy holičství a kadeřnictví nebyly moc časté, protože je tato péče o tělo (lázně, holičství, kadeřnictví atd.) stála jen 31 Kč. Novákovi neměli žádné nemo­censké pojištění, a tak za návštěvy u lékaře a za léky zaplatili 68 Kč. Dbali ovšem o vzdělání svých dětí, za které zaplatili 304 Kč. Kupovali si rovněž noviny a knihy, ale jen v poměrně omezené míře vyjádřené skromným výdajem 18 Kč. Za psací potřeby a poš­tovné utratili 94 Kč, za jízdné po Praze a na výlety vydali 123 Kč. Pan Novák byl členem nějakého spolku nebo snad politické strany, protože zaplatil 4 Kč na členských příspěvcích.

Novákovi si ale dopřáli i zábavu a výlety, za které utratili skromných 217 Kč. Necestovali zřejmě příliš daleko za hranice Prahy. Na oběd do restaurace či na pivo do hospody však téměř nechodili, protože cel­ková útrata v hostincích činila 6 Kč. Pivo si pan Novák dopřával pouze příležitostně, snad jen k nedělnímu obědu, protože ho během sedmi měsíců vypil jenom šest litrů a zaplatil za něj 17 korun. Víno Novákovi nekonzumovali vůbec, zato rumu spotřebovali litr za cenu 16,70 Kč. Mléka vypili přes 33 litrů za 144 Kč.

Celkem zkonzumovali 20 kg masa v ceně 369 Kč a 2,3 kg uzenin za 58 Kč, 8,3 kg sádla za 273 Kč, 1,21 kg másla za 88 Kč, 36 vajec za 48 Kč, 49 kg chleba za 87 Kč a 192 kg brambor za 231 Kč.

Poměrně vysokou částku (560 Kč) vydali za dary, snad pro příbuzné. Za tehdy obvyklou posluhu si ne­platili, praní a úklid zvládali vlastními silami, a také ani korunu nedali dětem jako kapesné. Drobným po­těšením Novákových byl nákup losů, za něž zaplatili 490 Kč. Moc úspěšní nebyli, protože mezi jejich ro­dinnými příjmy žádnou výhru v loterii nenalézáme.

Dnes je všechno jinak

Postavení úředníka ve firmě či instituci a také ve spo­lečnosti se v průběhu času velice proměnilo. Zatímco v roce 1921 to byl takřka vždy muž, výlučný živitel rodiny s dobrým platem a ctěná osobnost obce, dnes jde typicky o ženu (74 % žen v kategorii Úředníci dle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO), která pak většinou přináší pouze druhý pracovní příjem do moderní dvoukariérní domácnosti. Průměrná mzda úředníků (dle CZ-ISCO) byla vloni jen 82 % celkové průměrné mzdy. Také náplň práce se značně proměnila. Místo inkoustového pera, papíru a logaritmického pravítka dnes úředníci používají počítače.

Z dostupných údajů bohužel nelze sestavit repre­zentativní obrázek „průměrné“ úřednické domácnosti v Praze, jako to učinili statistici před téměř sto lety. Proto čtenářům nabízíme alespoň souhrnné údaje vycházející z šetření Rodinné účty, které se zabývá výdaji domácností za různé položky.

Hrubé peněžní příjmy v roce 2018 v Česku činily na jednoho člena domácnosti v průměru 232 000 Kč. Za měsíc je to tedy 19 333 Kč. Celkové roční spotřební výdaje na jednoho člena domácnosti byly předloni té­měř 150 000 Kč, tedy 12 500 Kč měsíčně. Největší část vydání domácností tvořily platby za bydlení, vodu, energie a paliva (23 %), téměř 20 % utratily domácnosti za potraviny a nealkoholické nápoje a třetí největší skupinou byly výdaje na rekreaci a kulturu (přes 10 %).

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností