Přejít k obsahu

Žijeme déle a aktivněji

Dalibor Holý

20. 03. 2024

  • Statistiky
  • Lidé
  • Ženy a muži
  • Počet žen a mužů, demografické události
  • Zaměstnanost a mzdy žen a mužů

O stárnutí populace se často hovoří jako o hrozbě. Statistická čísla nicméně ukazují, že seniorky a senioři si delší život užívají a jsou stále více činní.

ČSÚ vydal na konci roku 2023 souhrnnou datovou analýzu o seniorech. Podílelo se na ní celkem 12 specializovaných autorů a téma je v ní představeno z mnoha různých pohledů.

Něco o životních radostech

Dožíváme se vyššího věku. Zatímco v průběhu let 2020–2021 růst počtu lidí ve věku 65 a více let zpomalil kvůli pandemii, v roce 2022 se počet seniorů zvýšil o 1,8 %. Podle údajů ke konci roku 2022 bylo ve věku 65 či více let 2,21 milionu obyvatel Česka, meziročně o 38,7 tisíce více.

Skladba seniorské populace podle pohlaví se odlišuje od mladších věkových skupin tím, že mezi seniory převládají ženy nad muži. Důvodem je všeobecně vyšší úmrtnost mužů, která vede k tomu, že staršího věku se dožívá z dané generace menší část mužů než žen.

Muži seniorského věku jsou pak většinou ženatí, aktuálně z 69 %. Rozvedených je 14 % a ovdovělých 12 %. Oproti tomu u seniorek jsou podíly vdaných a ovdovělých vyrovnané (shodně 41 %) a rozvedených seniorek bylo 16 %. V roce 2022 vstoupilo do manželství 1 610 mužů ve věku 65 a více let a 799 žen tohoto věku. A nezůstává jen u svateb. V roce 2022 mělo otce ve věku 65 a více let uvedeno 47 živě narozených dětí, ženy v tomto věku již pochopitelně nerodí.

A něco o smrti

Během roku 2022 zemřelo 120 tisíc obyvatel Česka, z nichž senioři ve věku 65 a více let představovali přes čtyři pětiny (84 %), absolutně šlo o 101 tisíc úmrtí.

Jednoznačně nejčastější příčinou úmrtí bývá u seniorů chronická ischemická choroba srdeční, na kterou umírá takřka každý pátý. Následují srdeční selhání a cévní nemoci mozku, k nimž lze připojit i další nemoci oběhové soustavy: hypertenzní nemoci a akutní infarkt myokardu (v posledních letech na ústupu). Druhou velkou skupinou příčin smrti jsou tradičně zhoubné nádory, z nichž nejvíce seniorů umírá na rakovinu průdušnice, průdušky a plíce spolu s nádory ženských pohlavních orgánů a prsu, u mužů prostaty. Dále jde o nádory v trávicí soustavě – rakovinu tlustého střeva, konečníku a řiti a slinivky břišní.

Chudoba a citlivost na ceny potravin

Senioři představují jednu z nejohroženějších skupin příjmovou chudobou. Přesto v roce 2021 došlo u domácností jednotlivců starších 65 let k poklesu podílu osob ohrožených příjmovou chudobou o 9,6 procentního bodu na zhruba 28 %. Náklady na bydlení pociťují jako nejvyšší zátěž domácnosti jednotlivců bydlících v nájmu. V roce 2022 se to týkalo 45 % domácností jednotlivců starších 65 let a 43 % domácností jednotlivců mladších 65 let bydlících v nájmu.

Domácnosti důchodců jsou více ohroženy inflací v oblasti potravin a nealkoholických nápojů, protože tyto složky spotřeby jsou pro ně významnější než pro ostatní populaci – tvoří největší část jejich spotřebního koše. Také z tohoto důvodu byla v roce 2022 inflace v případě domácností důchodců vyšší než pro jiné domácnosti.

Mezi nově přiznanými plnými starobními důchody v roce 2022 bylo výrazně více předčasných než rok předtím. Průměrná výše nově přiznaného předčasného starobního důchodu v roce 2022 byla o přibližně 2 000 Kč nižší, než činila průměrná výše starobního důchodu přiznaného po dosažení důchodového věku. Starobní důchod pobíralo na konci roku 2022 přes 2 367 tisíc osob. Ženy pobíraly řádný starobní důchod v průměru 28,6 roku, muži o 9,3 roku méně.

Příjemci starobních důchodů k 31. 12. 2022 (tis. osob)


Pozn.: Pouze plné starobní důchody vyplácené sólo (bez souběhu s vdovským nebo vdoveckým důchodem).

Zdroj: ČSSZ

Podíl denních konzumentů alkoholu v jednotlivých věkových kategoriích v roce 2019 (%)

Zdroj: ČSÚ
Senioři stále více pracují

Seniory sice máme spojené především s důchodovým věkem, ale mnoho z nich je nadále aktivních na trhu práce. Počet zaměstnaných lidí ve věku 60 a více let narostl za poslední desetiletí z 313,4 tisíce na 511,3 tisíce. Jejich míra zaměstnanosti se tak zvýšila o 6,2 procentního bodu z 12,4 % na 18,6 %. Totéž ukazuje nárůst podílu v zaměstnanecké populaci. Zatímco ve 2. čtvrtletí 2013 tvořili senioři jen 6,3 % všech zaměstnanců, aktuálně je to již každý desátý (10,1 %), a jejich význam pro zaměstnavatele se značně zvýšil.

Nejvyšší jsou míry zaměstnanosti seniorů v hlavním městě, kde aktuálně pracuje takřka každý třetí muž v seniorském věku (32,2 %) a téměř čtvrtina žen (22,3 %). Naopak v Moravskoslezském kraji je míra zaměstnanosti seniorek jen 12,1 % a mužů 20,8 %.

Z konkrétních odvětví pracují senioři výrazně často ve vzdělávání, v kultuře, v profesních, vědeckých a technických činnostech a také ve veřejné správě. Naproti tomu málokdy potkáme pracujícího seniora v bankách a pojišťovnách, a v informačních a komunikačních činnostech, protože v těchto odvětvích dominují pracující v mladém a středním věku. Nižší podíl mají senioři též v ubytování, stravování a pohostinství i v dalších odvětvích náročných na fyzickou zdatnost, jako je např. zpracovatelský průmysl.

Senioři jsou rovněž méně často v postavení zaměstnanců, a naopak mnohem častěji zaměstnavateli, než bývá obvyklé. Zaměstnavatelů je mezi pracujícími seniory 4,1 %, zatímco v celkové dospělé populaci je podíl jen 2,4 %. Každý šestý zaměstnavatel je tak starší 60 let.

Průměrná mzda bývá u starších ročníků srovnatelná se středním věkem, ale odvozuje se z méně početné a svým způsobem specifické skupiny osob. Svou pracovní dráhu totiž do vyššího věku prodlužují především lidé s úspěšnější kariérou a vyššími výdělky. Jsou to zejména zaměstnanci v řídicích či expertních pozicích, lidé s vyššími stupni dosaženého vzdělání. Na druhé straně jsou do placeného zaměstnání (přivýdělků) nuceni rovněž senioři s velmi nízkou životní úrovní a s malými důchody, případně ti, kteří nárok na starobní důchod vůbec nezískali. Popsat jednoduše, jak vypadá standardní pracující senior a kolik vydělává, proto takřka nelze. Tato skupina zaměstnanců je extrémně různorodá.

Oběti i zločinci

Senioři patří mezi zranitelnější část populace z hlediska kriminality. V České republice jsou každoročně evidovány tisíce případů trestné činnosti páchané na seniorech. Převažuje majetková kriminalita, typicky se jedná o krádeže, vloupání a podvody. Druhá nejčastější je násilná kriminalita, zpravidla jde o ublížení na zdraví, vyhrožování, domácí násilí nebo loupeže.

I když senioři patří především mezi osoby kriminalitou ohrožené, roste zároveň počet těch, kteří se ve stáří dostávají do střetu se zákonem, a tím také následně za zdi věznic. Počet seniorů v českých věznicích se pozvolna zvyšuje. V roce 2022 se v těchto zařízeních nacházelo celkem 383 seniorů, z toho 348 mužů a 35 žen. Doživotní trest si odpykávalo 5 z nich a 8 osob již překročilo 80 let věku.

Mnoho seniorů zvládá technologie

Senioři rozvíjejí své schopnosti v oblasti moderních komunikačních technologií. Mobilní telefon je příkladem technologie, kterou si osvojili již téměř všichni senioři. V roce 2023 ho používalo 96 % osob starších 65 let, a tento podíl se v posledních letech již nemění.

Nakupování na internetu zaznamenalo velký rozmach především v roce 2020, a to v souvislosti s pandemií koronaviru, která způsobila uzavření velké řady kamenných obchodů. Senioři nad 65 let nakupovali online nejčastěji vybavení do domácnosti, oblečení, obuv či módní doplňky a léky nebo doplňky stravy.

Senioři používají internet hlavně ke čtení zpravodajství, zasílání e-mailů, vyhledávání informací o zboží či službách a vyhledávání informací o zdraví.

Senioři jsou i ve vysokém věku aktivními účastníky silničního provozu jako řidiči osobních vozidel. Mezi roky 2018 a 2023 došlo k výraznému nárůstu držitelů řidičského oprávnění ve věku 80 a více let, přičemž v případě žen byl téměř dvojnásobný.

Článek vyšel v březnovém vydání časopisu Statistika&My.