Zemědělské půdy je zase méně

Trend ubývání obhospodařované zemědělské půdy pokračuje. Potvrdil se i v roce 2020.

Od roku 2000 se celková výměra zemědělské půdy snížila o 130,3 tisíce ha, tj. o 3,6 %, na 3 493,6 tisíce ha. Jednoduchým výpočtem dojdeme k závěru, že každý den tohoto období jí ubylo průměrně 17,9 ha. Obhospodařovaná zemědělská půda nyní zaujímá 44,3 % celkové rozlohy České republiky, v roce 2000 to bylo 46,0 %.

Nejrychleji mizí orná půda

Největší část obhospodařované zemědělské půdy představuje orná půda. Její výměra se ale za posledních 20 let snížila ještě rychlejším tempem, a sice o 10,1 % na 2 473,2 tisíce ha. Celkový úbytek představuje 277,9 tisíce ha, což odpovídá 38,1 ha za den. Podíl orné půdy na celkové obhospodařované zemědělské půdě klesl ze 75,9 % na 70,8 %.

Stupeň zornění se liší mezi jednotlivými kraji především v závislosti na přírodních podmínkách. Nejnižší byl v roce 2020 v krajích Karlovarském (33,8 %) a Libereckém (37,8 %), nejvyšší v krajích Jihomoravském (88,2 %) a Středočeském společně s hl. m. Prahou (86,2 %).

Vedle úbytku orné půdy došlo v uplynulých 20 letech ke zvýšení výměry trvalých travních porostů o 18,4 % na současných 978,1 tisíce ha. Jejich podíl na celkové výměře zemědělské půdy vzrostl z 22,8 % na 28,0 %. Zastoupení trvalých travních porostů v jednotlivých krajích je samozřejmě protiváhou stupni zornění. Nejvyšší podíl najdeme v krajích Karlovarském (66,1 %) a Libereckém (60,8 %), naopak v Jihomoravském kraji je to pouhých 6,5 %.

Trvalé kultury jsou doménou menších subjektů

Trvalé kultury, zahrnující chmelnice, vinice, sady, zahrady a další typy plodin (např. rychle rostoucí dřeviny nebo vánoční stromky pěstované na zemědělské půdě), zaujímají dohromady jen 1,2 % obhospodařované zemědělské půdy. Ve srovnání s rokem 2000 se rozšířily výměry vinic, ale ovocných sadů a chmelnic ubylo. Vinice pokrývají 4,2 % výměry obhospodařované zemědělské půdy v Jihomoravském kraji, chmelnice 1,5 % v Ústeckém kraji a ovocné sady 1,1 % v Libereckém kraji.

Pěstování trvalých kultur je doménou spíše menších zemědělských subjektů (14,0 % výměry půdy subjektů do 10 ha), a naopak na plodiny na orné půdě se specializují hlavně velké subjekty (85,1 % výměry půdy subjektů od 2 000 ha výše). Podíl trvalých travních porostů na obhospodařované zemědělské půdě se snižuje rovněž s rostoucí velikostí subjektů.

Nižší výměry, vyšší výnosy

Nejčastěji pěstovanými plodinami na orné půdě jsou dle očekávání obiloviny. V roce 2020 zaujímaly 1 333,7 tisíce ha, což odpovídá 53,9 % orné půdy; od roku 2000 jich 214,9 tis. ha ubylo. Snížily se hlavně výměry pšenice a ječmene, naopak se zvětšily plochy kukuřice na zrno. Klesly také plochy plodin pěstovaných na zeleno (o 63,7 tisíce ha na 510,3 tisíce ha) a okopanin (o 18,0 tisíce ha na 83,4 tisíce ha), především brambor. K nárůstu o 32,6 tisíce ha na 458,4 tisíce ha došlo v případě technických plodin, zásluhu na tom měla nejen mediálně proslulá řepka, ale například také sója.

Snížení ploch nejvýznamnějších zemědělských plodin v uplynulých 20 letech bylo do značné míry kompenzováno zvýšením jejich hektarových výnosů díky vylepšené skladbě odrůd, včetně nově vyšlechtěných s nižšími nároky na pěstování, a účinnějším pěstebním technologiím. Ze srovnání pětiletých průměrů za období 1996–2000 a 2016–2020 zjištěných šetřením o sklizních zemědělských plodin vyplývá, že výnosy obilovin se zvýšily o třetinu až polovinu (obiloviny celkem o 39,7 %, pšenice o 32,9 %, ječmen o 44,6 %), výnosy brambor o 37,7 %, cukrovky o 45,9 % a řepky o 28,6 %.

Struktura kultur v krajích (%)

Spotřeba hnojiv a pesticidů začíná klesat

Významný vliv na výsledky rostlinné výroby má používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Agrocenzus 2020 proto obsahoval okruh otázek na hospodaření zemědělských subjektů se statkovými hnojivy. Dle zjištěných výsledků spotřebovaly fyzické osoby průměrně 12,8 tuny statkových hnojiv na hektar hnojené plochy, právnické osoby 26,0 t/ha. Čtyři pětiny z celkového množství použitých statkových hnojiv aplikují zemědělci na svá pole plošným rozstřikem nebo rozmetáním, tj. způsobem, který nevyžaduje složité technické vybavení. Nejčastěji zemědělské subjekty kombinují aplikaci minerálních a statkových hnojiv, takto ošetřeno bylo 65,7 % hnojené plochy.

Podle každoročních zemědělských statistik se spotřeba minerálních hnojiv za sledované období, tj. hospodářské roky 1999/2000 až 2019/2020, zvýšila z 88,4 kg na 1 hektar zemědělské půdy na 134,1 kg/ ha s tím, že od roku 2015/2016 nastoupil mírně klesající trend. Spotřeba přípravků na ochranu rostlin, jak ji publikoval Ústřední zkušební a kontrolní ústav zemědělský, v roce 2000 činila 4,3 tisíce tun účinných látek a 3,8 tis. tun v roce 2020. Při přepočtu na výměru obhospodařované zemědělské půdy zjištěnou Agrocenzem to znamená 1,2 kg spotřebovaných účinných látek na hektar v roce 2000 a 1,1 kg/ha v roce 2020. Od roku 2012 množství spotřebovaných účinných látek taktéž klesá, ať již jimi zemědělci šetří z finančních důvodů, nebo ve snaze o menší zatěžování životního prostředí.

Změny ve výměrách plodin v období 2000–2020 (tis. ha)

Článek si můžete také přečíst také v časopise Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zemědělství