Zemědělská zjišťování v mezinárodním kontextu

České výstupy ze šetření Agrocenzus 2020 použije nejen Eurostat, ale také Organizace OSN pro výživu a zemědělství.

Statistická šetření zemědělských subjektů mají v mnoha zemích již velmi dlouhou historii. Za předchůdce strukturálních šetření v zemědělství se mohou považovat již zjišťování uspořádaná například v roce 1843 v Belgii, v roce 1847 v Irsku, v roce 1866 ve Velké Británii nebo v roce 1895 v Uhersku. V českých zemích (respektive v předlitavské části Rakousko-Uherska) se první takové šetření konalo v roce 1902. V současném globalizovaném světě je nezbytná snaha organizovat (nejen) zemědělská statistická šetření tak, aby jejich výsledky byly navzájem maximálně porovnatelné. Proto se různé mezinárodní organizace snaží činnost statistiků v jednotlivých zemích koordinovat.

Světový zemědělský cenzus

První celosvětové zemědělské šetření se konalo v roce 1930 a bylo organizováno Mezinárodním institutem pro zemědělství. Po druhé světové válce přešly pravomoci tohoto institutu pod Organizaci OSN pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organization of the United Nations – dále FAO), která zorganizovala další šetření v roce 1950 a od té doby je tradičně pořádá v desetiletých intervalech. Zemědělského cenzu v roce 2010 se zúčastnilo celkem 127 zemí a teritorií. V bývalém Československu proběhlo sčítání zemědělských podniků v roce 1930, dalších dvou ročníků pořádaných FAO se Československo již neúčastnilo. V roce 1945 jsme sice patřili k zakládajícím členům FAO, ale roku 1948 jsme z ní vystoupili a členství jsme obnovili až v roce 1969. Československá data používaná FAO za roky 1970, 1980 a 1990 ovšem nebyla získávána ve specializovaných zjišťováních, ale pouze přepracováním dat ze standardních šetření. Až samostatná Česká republika se plně zapojila do systému světových zemědělských cenzů v letech 2000, 2010 a naposledy 2020.

Vzhledem k tomu, že FAO poskytuje pro šetření pouze rámcovou metodiku, nejsou všechny výsledky z jednotlivých států vzájemně srovnatelné. Proto FAO ve svých publikacích standardně uvádí jen přehledy pro všechny účastnické země a základní zjištěné trendy, nikoli podrobnější analýzy výsledků.

Počty zemí účastnících se světových zemědělských cenzů

Sběr strukturálních dat v EU

Strukturální šetření v zemědělství se v zakládajících státech Evropské unie poprvé konalo v letech 1966/67. K následujícím ročníkům se postupně přidávaly další státy, často již v době přípravy na svůj vstup do EU; Česká republika se připojila v roce 2000.

Jednou za deset let se strukturální (nyní pod novým názvem integrované) šetření v zemědělství koná ve formě plošného zjišťování, v mezidobí se pak přidávají šetření pro stratifikované výběrové soubory.

Integrovaná šetření zahrnují údaje o právní subjektivitě, formě vlastnictví a geografické poloze zemědělského subjektu, o jeho vedoucím a o ekologickém typu hospodaření, o výměře a využití obhospodařované zemědělské půdy a jejím vlastnictví či pachtu, o zavlažování, o stavech hospodářských zvířat, o počtu a struktuře pracovníků a o jiných výdělečných činnostech zemědělských subjektů. K těmto okruhům informací zjišťovaným v každém integrovaném šetření se v jednotlivých ročnících přidávají ještě další. V roce 2020 to bylo hnojení zemědělské půdy, hospodaření se statkovými hnojivy a typy ustájení hospodářských zvířat. Roku 2023 se namísto uvedeného budou zjišťovat detailnější informace o zavlažování, obdělávání půdy, zemědělských strojích a zařízeních a ovocných sadech. V roce 2026 se zopakuje šetření o hnojení, hospodaření se statkovými hnojivy a typech ustájení hospodářských zvířat a přidá se podrobnější zjišťování o vinicích.

I při zjišťování informací o zemědělství nabývají v poslední době na důležitosti administrativní zdroje dat. V České republice byly v rámci strukturálních šetření dosud využívány pouze pro okruh otázek týkajících se opatření pro rozvoj venkova; jejich zdrojem je Státní zemědělský intervenční fond. Další evropské země, jako Německo, Rakousko, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko nebo Irsko, je však již začaly používat mnohem šířeji, čímž významně snižují administrativní zátěž respondentů. ČSÚ ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a dalšími institucemi v současnosti pracuje na přípravě systému, který umožní podobné využití administrativních zdrojů dat v zemědělských statistických zjišťováních také v Česku.

Agrocenzus u nás

V České republice se první plošné šetření tohoto typu konalo mimořádně v roce 1995, tedy v době rozsáhlých změn ve struktuře zemědělství daných privatizací a transformací zemědělských podniků. Následující Agrocenzus 2000 již probíhal plně podle pravidel platných pro Evropskou unii. Poté následovala výběrová šetření v letech 2003, 2005, 2007, 2013 a 2016; v letech 2010 a 2020 proběhla plošná zjišťování.

Způsoby sběru dat v Agrocenzu 2020 (%)

Na zdárném průběhu šetření se kromě pracovníků oddělení statistiky zemědělství a lesnictví a oddělení zpracování naturálních úloh v zemědělství a lesnictví podíleli zejména zaměstnanci oddělení terénních zjišťování všech krajských správ ČSÚ s vydatnou dopomocí externích pracovníků. Především terénním pracovníkům patří poděkování za jejich pracovní nasazení v období pandemie covidu-19. V jednotlivých etapách šetření spolupracuje ČSÚ i s dalšími institucemi.

Průběh Agrocenzu 2020 byl výrazně ovlivněn omezeními souvisejícími s pandemií covidu-19, která zasáhla především období sběru dat v terénu. Proto musely být upraveny původní plány – omezily se především osobní kontakty tazatelů s respondenty, které byly do značné míry nahrazeny telefonickou nebo elektronickou komunikací. Na základě zkušeností z minulých ročníků bylo plánováno, že více než polovina výkazů se rozešle a po vyplnění vrátí zpět poštou a téměř třetinu zajistí tazatelé v terénu. Elektronická komunikace měla mít jen doplňkovou roli a telefonické vyplňování výkazů v podstatě zanedbatelnou. Skutečnost však nakonec plány výrazně změnila.

Nejvíce výkazů – téměř třetina – bylo získáno pomocí telefonických rozhovorů a podobné množství bylo doručeno poštou. Zvýšil se rovněž podíl výkazů předaných elektronicky. Telefonické zjišťování se tak v mimořádné situaci ukázalo jako uživatelsky nejpřívětivější. Taktéž došlo k prodloužení termínu pro terénní sběr dat z prosince 2020 na únor 2021. Celkem bylo respondentům rozesláno poštou nebo do datové schránky přes 35 tisíc výkazů a vyplněných se vrátilo zpět 34 tisíc.

Non-response činila pouhá 3,2 %, což odpovídá velmi nízké hodnotě tohoto ukazatele i v dalších zemědělských statistických šetřeních. Prahové hodnoty dané příslušnou legislativou splňovalo 28 909 subjektů, za něž byly publikovány agregované výsledky, a příslušná data budou v požadovaném termínu odeslána do Eurostatu.

Prahové hodnoty pro zahrnutí subjektů do Agrocenzu 2020

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zemědělství