Zdravotní pojišťovny vydaly více peněz na léčbu žen

V Česku je zdravotní péče dlouhodobě hrazena přibližně ze dvou třetin zdravotními pojišťovnami. V roce 2019 činily tyto výdaje zdravotních pojišťoven celkem 309,8 mld. Kč, což bylo o 25,9 mld. Kč více než v roce předchozím. Průměrné výdaje na jednoho pojištěnce vycházely na 28 882 Kč.

Celkem 52 % ze všech výdajů zdravotních po­jišťoven v roce 2019 připadalo na zdravotní péči o ženy. Výrazně nákladnější byla zdravotní péče o ženy než o muže ve věkové kategorii 20–49 let, tedy v období typickém pro mateřství. Naopak u mužů bylo zaznamenáno více výdajů na zdravotní péči ve věku od 0 do 14 let a od 55 do 74 let. Nejvyšší částky za zdravotní péči vydaly pojišťovny na věko­vou skupinu 70–74 let, přičemž péče o muže zde stála 18,3 mld. Kč, o ženy 17,9 mld. Kč.

Průměrné výdaje na jednu pojištěnou ženu v roce 2019 činily 29 745 Kč, na jednoho pojištěného muže pak 27 996 Kč, nicméně ve více než polovině věko­vých skupin byly průměrné výdaje na péči o jednu osobu vyšší u mužů než u žen.

Nejnákladnější je péče o muže seniory

V kategorii pod 20 let si nejnákladnější péči vyžá­dala nejmladší věková skupina 0–4 roky. Výdaje na jednu dívku v ní byly 19,8 tis. Kč, na jednoho chlapce 22,3 tis. Kč. Největší část výdajů byla určena na péči o novorozence, která je zejména v případě předčasně narozených dětí velmi nákladná. Víceméně vyrovnané výdaje na jednoho chlapce i dívku lze vidět ve věkové skupině 5–19 let, ve které vydaly zdravotní pojišťovny v průměru 12,4 tis. Kč za jednoho pojiš­těnce. V následujících věkových skupinách vydaly pojišťovny v průměru za jednoho muže od 20 do 49 let 14,6 tis. Kč ročně, za ženu ve věku 20–39 let pak 16,6 tis. Kč a ve věku 30–49 let dokonce 22,2 tis. Kč. Rozdíly jsou dány především náklady na zdravotní péči v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím.

U mužů do 50 let stoupaly výdaje na zdravotní péči pozvolna, po tomto věku se růst výdajů zrychlil a od 55 let byly průměrné výdaje na jednoho muže vyšší než výdaje na jednu ženu. Nejvyšší rozdíl je pa­trný ve věkové skupině 70–79 let, kde výdaje na jed­noho pojištěného muže převyšují výdaje na jednu pojištěnou ženu průměrně o 16,3 tis. Kč.

Zdroj: ČSÚ

V čele jsou nemoci oběhové soustavy

Dlouhodobě vydávají zdravotní pojišťovny nejvíce peněz za léčbu nemocí oběhové soustavy, kam lze zařadit například ischemické nemoci srdeční, hyper­tenzní nemoci, chronické revmatické choroby srdeční nebo kardiopulmonální nemoci a nemoci plicního oběhu. V roce 2019 činily výdaje za nemoci oběhové soustavy 28,4 mld. Kč, což je přesně 13 % z celkových výdajů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči. Nej­více za tuto diagnózu zdravotní pojišťovny zaplatily u mužů ve věkové kategorii 70–74 let (2,9 mld. Kč) a u žen ve věkové kategorii 75–79 let (2,1 mld. Kč). Četnost výskytu nemocí oběhové soustavy potvrzuje i fakt, že v roce 2019 byly nejčastější příčinou úmrtí (celkem 39 % úmrtí mužů a 46 % úmrtí žen).

Druhou nejnákladnější diagnózou z pohledu vý­dajů zdravotních pojišťoven byly novotvary, za je­jichž léčbu zdravotní pojišťovny vydaly celkem 24,7 mld. Kč. Z celkových výdajů to bylo 11 %. Oproti předchozímu roku se výdaje na léčbu onkologických onemocnění snížily o 10 %, ovšem od roku 2010 tyto výdaje vzrostly o 29 %. Nejvíce peněz za léčbu novo­tvarů vydaly zdravotní pojišťovny u mužů ve věkové skupině 70–74 let a u žen ve věku 65–69 let. Právě no­votvary patří mezi druhou nejčastější příčinu úmrtí. V roce 2019 měl nejčastěji fatální následky zhoubný novotvar tlustého střeva, dále novotvar slinivky břišní nebo novotvar průdušek a plic, u žen ještě zhoubný novotvar prsu.

Mezi další diagnózy s výdaji nad 20 mld. Kč se v roce 2019 řadily ještě faktory ovlivňující zdra­votní stav a kontakt se zdravotnickými službami (21,3 mld. Kč), mezi které spadají například nejrůz­nější zdravotní prohlídky (např. preventivní, zubní, oční nebo gynekologické), doprovod dítěte při hos­pitalizaci, hospitalizace novorozenců po porodu nebo následné vyšetření po léčbě zhoubného no­votvaru. V této kategorii bylo vydáno nejvíce peněz na děti ve věku 0–4 roky, a to konkrétně 1,3 mld. Kč na chlapce a 1,2 mld. Kč na děvčata.

Z hlediska pohlaví byly průměrné výdaje na jednu ženu vyšší než výdaje na muže zejména v případě nemocí svalové a kosterní soustavy, které se nej­častěji objevují ve vyšším věku. Dále si péče o ženy vyžádala větší částky než u mužů u diagnóz nemoci močové a pohlavní soustavy, nemoci nervové sou­stavy nebo faktory ovlivňující zdravotní stav. Naopak výrazně vyšší náklady na jednoho muže než ženu – téměř o třetinu – byly zaznamenány u onemocnění oběhové soustavy. Péče o muže byla mírně dražší i u novotvarů a nemocí dýchací soustavy. Vyrovnané výdaje v přepočtu na jednu ženu i jednoho muže lze vidět u onemocnění trávicího systému nebo dušev­ních poruch. Nicméně nákladnost léčby a četnost onemocnění mohou být pro muže a ženy různé. To znamená, že v jedné skupině diagnóz lze často najít diagnózy typické jak pro muže, tak pro ženy, které se svou frekvencí i nákladností léčby liší.

Zdroj: ČSÚ

Rozdíly dané věkem

U dětí mladších 15 let vydaly zdravotní pojišťovny v roce 2019 nejvíce peněz za léčbu nemocí dý­chací soustavy, nemocí trávicí soustavy nebo stavů vzniklých v perinatálním období. U věkové skupiny 15–39 let to pak byly nemoci trávicí soustavy nebo nemoci pohlavní a močové soustavy, ve věku 40–64 let bylo vydáno nejvíce za léčbu novotvarů a u osob 65le­tých a starších za léčbu nemocí oběhové soustavy. Souhrnně pro kategorii 40+ vydaly pojišťovny nejvíce peněz za léčbu nemocí oběhové soustavy, novotvarů, nemocí svalové a kosterní soustavy nebo nemocí pohlavní a močové soustavy. Nejvyšší rozdíly dané věkem lze vypozorovat u výdajů za léčbu nemocí obě­hové soustavy, které ve věkové kategorii 65+ tvořily přibližně 21 % z celkových výdajů na zdravotní péči, zatímco ve věkové skupině 15–39 let to byla jen 3 %.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zdravotnictví, pracovní neschopnost