Zdraví na pracovišti

K pravidelným zjišťováním v rámci Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) patří ad hoc moduly zaměřené každý rok na jiné téma. V roce 2020 se tento modul věnoval pracovním úrazům a dalším zdravotním problémům souvisejícím s výkonem povolání.

Šetření bylo rozděleno do tří submodulů:

– pracovní úrazy,

– zdravotní problémy související s výkonem povolání,

– rizikové faktory pro fyzické zdraví a/nebo duševní pohodu.

Absence většinou kratší než měsíc

První submodul zjišťoval, zda respondent v průběhu posledních 12 měsíců utrpěl během pracovní doby úraz, případně kolik takových úrazů bylo. Úrazy se vztahovaly výhradně k pracovní činnosti respondenta, jednalo se tedy o úrazy, které se staly během výkonu pracovní činnosti nebo během pracovní doby bez ohledu na místo.

Výsledky ukázaly, že 98,0 % osob v posledních 12 měsících nemělo žádný pracovní úraz, jeden pracovní úraz utrpělo 1,8 % osob, dva a více úrazů zaznamenalo 0,2 % osob.

Téměř 20 % pracovních úrazů nevedlo k nepřítomnosti v zaměstnání nebo vedlo pouze k absenci kratší než 1 den. Nejvíce pracovních úrazů (39,6 %) si vyžádalo absenci v rozmezí od čtyř dnů do jednoho měsíce a 9,5 % pracovních úrazů způsobilo nepřítomnost v zaměstnání delší než čtvrt roku.

Délka nepřítomnosti v zaměstnání v důsledku úrazu (%)

Počet pracovních úrazů a zdravotních problémů souvisejících s výkonem povolání v posledních 12 měsících (%)

Nejčastěji trpí pohybový aparát

Druhý submodul se zaměřil na to, zda respondent trpěl v posledních 12 měsících nějakou nemocí, postižením, zdravotním omezením nebo jiným fyzickým či psychickým problémem, který byl způsoben nebo se zhoršil výkonem zaměstnání. Již se nesledovaly úrazy ani jejich následky. I v tomto případě drtivá většina respondentů (94,5 %) v posledních 12 měsících žádný zdravotní problém související se zaměstnáním neměla, jeden zdravotní problém uvedlo 4,6 % osob a 0,8 % osob zaznamenalo více zdravotních problémů.

Nejvíce potíží způsobených nebo zhoršených výkonem zaměstnání (72,6 %) se týkalo pohybového aparátu, konkrétně oblasti zad a krku 36,8 %, horních končetin 21,7 % a dolních končetin 14,1 %. Dalšími výraznějšími typy problémů byly pocity úzkosti, deprese či stres, které se objevily v 7,4 % případů, a bolesti hlavy spolu s očními poruchami v 6,2 % případů.

Negativní faktory pociťuje 47 % pracovníků

V rámci třetího submodulu respondenti uváděli, zda jsou na pracovišti vystaveni některému z faktorů, které nepříznivě působí na jejich fyzické a duševní zdraví. Více než polovina dotázaných (53,0 %) neměla pocit, že by na pracovišti byli vystaveni jakýmkoli rizikům nepříznivě ovlivňujícím zdravotní stav, zbylých 47 % však alespoň jeden negativní faktor pociťovalo. Mezi uváděnými rizikovými faktory dominovaly opakované pohyby rukou nebo paží (10,5 %) a manipulace s těžkými břemeny (7,0 %). Další častěji uváděnou nepříznivou okolností bylo intenzivní zrakové soustředění (6,3 %).

Nejzávažnější rizika na pracovišti, která nepříznivě ovlivňují zdravotní stav (%)

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zdravotnictví, pracovní neschopnost