Zaměstnanost cizinců se od roku 2002 zvýšila

V letech 2002–2008 počty cizinců zaměstnaných na území našeho státu meziročně rostly. Nejvyšší přírůstky byly zaznamenány mezi lety 2006–2007 (+58 230) a 2007–2008 (+52 682). V roce 2009 však došlo ke strmému poklesu (–43 247). Početní úbytek zaměstnaných cizinců, i když již mírnějšího charakteru, pokračoval i v roce 2010. Během roku 2011 se počty cizinců zaměstnaných v ČR mírně zvýšily a zdá se, že s ústupem ekonomické krize nastává i určité oživení.
Zajímavý pohled na vývoj celkové zaměstnanosti cizinců v ČR přináší srovnání z hlediska zastoupení občanů států Evropské unie a občanů tzv. třetích zemí. Zatímco v roce 2002 tvořil podíl cizinců z Unie necelou polovinu (49,2 %) z celkového počtu zaměstnaných cizinců, do roku 2007 vzrostl na 51,6 %. V roce 2008 však klesl na minimum za celé sledované období, a to na pouhých 43,4 %. Od roku 2009 ale tento podíl opět roste, přičemž v roce 2011 dosáhl hodnoty 56,1 %.

Slováci k nám za prací jezdit nepřestali

Z jednotlivých zemí Evropské unie se na celkovém počtu zaměstnaných cizinců výraznými počty podílejí zej­ména občané Slovenské republiky (117 831 v roce 2011). S výjimkou let 2008–2009, kdy došlo k mírnému poklesu, počty občanů Slovenska během celého sledovaného období rostly. S odstupem následují Poláci (21 430), Bulhaři (8 148), Rumuni (6 817) a Němci (4 830). Zatímco se počty občanů Německa od roku 2002 zvýšily zhruba dvojnásobně, přičemž v období 2008–2010 mírně rostly, počty cizinců zbývajících jmenovaných zemí vzrostly za období 2002–2011 výrazněji. Je však u nich patrný pokles v letech 2008–2009, u Poláků i v roce 2010. Zřetelný nárůst je možné sledovat v roce 2007 u občanů Bulharska a Rumunska, což souvisí se vstupem těchto zemí do Unie.
Podíváme-li se na zaměstnané cizince ze třetích zemí, je zde zřetelná dominance občanů Ukrajiny (68 950). Tato skupina cizinců ale v období krize výrazně poklesla (o 33 335 v období 2008–2011). Za celé sledované období se však počty těchto státních příslušníků zvýšily, a to z 39 005 v roce 2002 na 68 950 v roce 2011.
Druhou nejpočetnější skupinu zaměstnaných cizinců představují Viet­namci s 32 145 jedinci v roce 2011. Obdobně jako u předchozí skupiny, i počty těchto občanů v době krize viditelně poklesly.
Odlišný vývoj je možné vidět u cizinců-držitelů živnostenského oprávnění. Zatímco se počty těchto cizinců zvyšovaly až do roku 2005 meziročně spíše mírně (z 60 532 v roce 2002 na 67 246 v roce 2005), v roce 2006 je patrný dokonce určitý pokles. K výraznému nárůstu však dochází od roku 2008. V době ekonomické krize se počty těchto cizinců zvyšují až o 10 tis. za rok (2008–2009). Ke konci roku 2011 dosahuje počet cizinců-držitelů živnostenského oprávnění 93 059. Tento vývoj lze do značné míry vysvětlit zavedením restriktivních opatření vůči cizincům-zaměstnancům na domácím trhu práce. Tato opatření zaváděná v době ekonomické krize, týkající se cizinců ze třetích zemí, vedou k přelévání pracovních sil do benevolentnější oblasti podnikání.
Porovnáme-li dostupné statistiky z hlediska státní příslušnosti cizinců, je zřejmé, že mezi cizinci evidovanými úřady práce převažují cizinci ze zemí EU. Jejich podíl se v období 2002–2008 snižoval, a to ze 70,5 % na 49,5 %. Od roku 2009 však podíl občanů EU opět rostl a v roce 2011 dosáhl 70,8 %. Mezi cizinci-zaměstnanci dominují Slováci, jejich počet vzrostl od roku 2002 z 56 558 na 106 425. Dále následují Poláci (s 19 718 v roce 2011), Bulhaři (7 007) a Rumuni (6 372). Vzhledem k tomu, že tito občané mají volný přístup na domácí trh práce, není zde viditelný hlubší pokles jejich početního stavu v době ekonomické krize v souvislosti se zavedením restriktivních opatření.
Početně nejvýraznější skupinu mezi cizinci-zaměstnanci ze třetích zemí tvoří Ukrajinci. Jejich počty se kontinuálně zvyšovaly z 19 958 v roce 2002 na 81 072 v roce 2008. V době ekonomické krize u této skupiny dochází k výraznému snížení stavů, a to na 35 205 ke konci roku 2011. K podobně výraznému početnímu snížení v době ekonomické krize dochází i v případě dalších početnějších skupin „třetizemců“, tj. Viet­namců (z 16 254 v roce 2008 na 2 776 v roce 2011), Mongolů (z 12 990 v roce 2008 na 2 827 v roce 2011) a Moldavanů (z 8 635 v roce 2008 na 2 643 v roce 2011). Na druhé straně některé početnější skupiny zaměstnanců-občanů třetích zemí si i přes ekonomickou krizi udržely přibližně stejné počty (občané USA), nebo i mírně vzrostly (občané Ruska).
Mezi cizinci-držiteli živnostenského oprávnění převažují občané třetích zemí. Přestože se v období 2002–2011 podíl občanů těchto zemí poněkud snížil (z 80,7 % na 78,6 %), v absolutních hodnotách narostly jejich počty o více než 20 tis. (z 50 238 v roce 2002 na 73 107 v roce 2011). Z hlediska státních občanství se mezi nejpočetněji zastoupenými skupinami tradičně vyskytují Ukrajinci (33 700 v roce 2011) a Vietnamci (29 369). Za zmínku stojí jistě to, že v roce 2011 si Ukrajinci vyměnili první pozici s Vietnamci (Viet­namci po desetiletí dominovali na prvním místě). Zatímco u Vietnamců je po markantním nárůstu v roce 2008 patrný propad v letech 2010–2011, Ukrajinci početně rostli i v letech ekonomické krize.
Mezi cizinci-držiteli živnostenského oprávnění ze zemí EU převažují Slováci. V období 2002–2011 se jejich počet zvýšil ze 7 175 na 11 406. V celém sledovaném období nejsou patrné výraznější výkyvy v jejich počtech.

Zaměstnanost cizinců podle odvětví

Podíváme-li se na údaje Ministerstva práce a sociálních věcí podle sekcí odvětvové klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), zjistíme nejvyšší počty zaměstnaných cizinců v odvětví zpracovatelského průmyslu. Zatímco však na začátku ekonomické krize, tj. v roce 2008, přesahovaly počty cizinců zaměstnaných v tomto odvětví 102 tis., do konce roku 2011 dramaticky poklesly na 68 181. V tomto poklesu se významnou měrou promítl propad občanů ze třetích států. Jejich počty se od roku 2008 snížily z 48 371 na 15 876 v roce 2011. Zároveň se viditelně snížil i podíl občanů třetích zemí na celkovém počtu cizinců zaměstnaných v tomto odvětví, a to ze 47 % v roce 2008 na 23,3 % v roce 2011.

Zaměstnanost cizinců ve stavebnictví

K viditelnému poklesu zaměstnaných cizinců došlo i v odvětví stavebnictví. Počty cizinců v tomto odvětví poklesly v období 2008–2011 ze 69 076 na 29 580, tj. o 57 p. b.. Obdobně jako u předchozí kategorie, také v tomto odvětví se na celkovém snížení počtu zaměstnaných cizinců markantně podílel pokles u skupiny občanů ze třetích zemí (o 71 p. b.). V absolutních hodnotách činil tento pokles 37 579. Podíl občanů třetích zemí na celkovém počtu zaměstnaných cizinců ve stavebnictví se tak snížil ze 76,2 % v roce 2008 na 50,1 % v roce 2011.
Třetím početně zastoupeným odvětvím, z hlediska počtu zaměstnaných cizinců, je velkoobchod maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel. Oproti výše zmíněným odvětvím zaznamenal počet zaměstnaných cizinců v tomto odvětví určitý nárůst, a to z 23 794 v roce 2008 na 26 122 v roce 2011. Podílelo se na tom výhradně zvýšení pracovníků ze zemí EU. Počty zaměstnaných cizinců ze zemí mimo EU oproti tomu mírně poklesly, přičemž koncem roku 2011 činil podíl zaměstnanců z třetích zemí z celkového počtu cizinců zaměstnaných v tomto odvětví 28,5 %.
Zajímavý pohled nabízejí i další údaje ministerstva, které se týkají postavení cizinců podle klasifikace zaměstnání (KZAM/CZ-ISCO). Podle nich byl nejvyšší počet cizinců v roce 2011 (55 683) zaměstnán v kategorii
CZ-ISCO-9 – Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Více než polovina z nich (55 %) pocházela ze zemí mimo EU. V období 2004–2008 došlo pak k jejich výraznému nárůstu (94 905). Roky 2009 a 2010 jsou obdobím s markantními úbytky pracovníků této kategorie. Odrazil se v nich propad pracovníků ze zemí mimo EU.
Obdobný vývoj lze sledovat u další početné kategorie CZ-ISCO-8 – Obsluha strojů a zařízení, montéři. U této kategorie však výrazně převažují občané EU (79,7 % z celkového počtu 40 999 cizinců v roce 2011). I zde dochází v roce 2009 a 2010 k poklesu, ten však v roce 2010 není výrazný a v roce 2011 naopak počty pracovníků této kategorie opět rostou. Na poklesu registrovaném v roce 2009 se z 95 % podílejí cizinci ze zemí mimo EU.
Třetí v pořadí, z hlediska počtu zaměstnaných cizinců, je kategorie
CZ-ISCO-7 – Řemeslníci a opraváři. Počet cizinců zaměstnaných v této kategorii v roce 2011 dosáhl 38 192, z toho téměř tři čtvrtiny (74,5 %) tvořili občané EU. Podobně jako u předchozích kategorií i u této kategorie zaměstnání se na výrazném snížení v letech 2009 a 2010 podíleli občané ze zemí mimo EU.
Opačný trend lze vysledovat u kategorie spadající do kvalifikovaných zaměstnání CZ-ISCO-2 – Specialisté. V této kategorii (původně KZAM 2 – Vědečtí a duševní pracovníci) bylo ke konci roku 2011 zaměstnáno celkem 27 223 cizinců, z toho 75,3 % připadalo na občany ze zemí EU. Počty cizinců ze zemí EU i třetích států zaměstnaných v této kategorii od roku 2004 kontinuálně rostou, přičemž výrazněji rostou počty občanů EU.

Více se dočtete zde: Obyvatelstvo