Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR dle výsledků Výběrového šetření pracovních sil – 3. čtvrtletí 2021

Vývoj ve 3. čtvrtletí 2021 potvrdil pozitivní obrat, k němuž došlo na tuzemském pracovním trhu v předchozím kvartálu. Postupné rozvolnění protipandemických opatření během jara znamenalo návrat k normálu u většiny odvětví služeb. To se odrazilo ve vyšším počtu pracujících, v poklesu nezaměstnanosti i návratu části neaktivních osob – zejména mladších žen – na pracovní trh.

Počet pracujících vzrostl mezičtvrtletně podruhé v řadě, a to o významných 57 tis, osob. I tak však oproti vrcholu z počátku roku 2019 o více než 90 tis. zaostával. Meziroční růst činil ve 3. kvartálu 0,5 %, zaměstnaných tak přibylo poprvé za posledních osm čtvrtletí. Přispěli k tomu výhradně zaměstnanci, neboť úbytek počtu podnikatelů i pomáhajících rodinných příslušníků pokračoval. Obtížná situace podnikatelů zejména v oborech souvisejících s cestovním ruchem se odrážela i v počtu odpracovaných hodin, jenž stále za běžnou úrovní z předpandemického období mírně zaostával.

Na úbytku pracovníků v ekonomice se stále nejvíce podílel zpracovatelský průmysl, jenž meziročně ztratil 27 tis., resp. rovná 2 % míst. Jeho negativní role ale slábla. Dařilo se stavebnictví, kde mírný loňský růst zaměstnanosti pokračoval. Dlouhodobě vysoká poptávka po pracovní síle zde byla do značné míry saturována náborem ze zahraničí. Počet všech cizinců pracujících v Česku v zaměstnaneckém postavení v posledních měsících silně rostl. V září jich úřady práce registrovaly rekordních 720 tis., meziročně o desetinu více. Rychle přibývalo občanů Ukrajiny, jejichž počet (214 tis.) převýšil i dlouhodobě dominantní skupinu zahraničních pracovníků ze Slovenska (208 tis.).

Ve službách přibylo meziročně 1,5 % zaměstnaných, vývoj v dílčích odvětvích byl značně rozrůzněný. Projevovaly se dlouhodobé změny související s posunem věkové a kvalifikační skladby pracovníků i krátkodobé vlivy spočívající v pokrizovém oživení spotřeby domácností. Pokračující úbytek zaměstnaných v ubytování, stravování a pohostinství, v odvětví dopravy a skladování či v administrativních a podpůrných činnostech byl kompenzován vyšší nabídkou vysoce kvalifikovaných míst v dlouhodobě se rozvíjejících se oblastech – ICT, finančnictví i vzdělávání. Pokles zaměstnanosti v obchodu se zastavil, k oživení došlo i v profesních, vědeckých a technických činnostech.

Dle konjunkturálních průzkumů vystoupala v září 2021 krátkodobá očekávání podniků v oblasti zaměstnanosti nejvýše od podzimu 2019. Pozitivní byla především v obchodu, ale i v průmyslu a stavebnictví. Ve službách však stále převažovaly podniky plánující propuštění lidí, a to především v oblasti dopravy, telekomunikací, bankovnictví či vydavatelských činností. Zároveň ale dále mírně rostl i podíl podniků, jejichž rozvoj je významně limitován nedostatkem pracovníků – ve stavebnictví šlo v říjnu již o 38 % firem, v průmyslu o 19 % a ve službách o 18 %.

Obecná míra nezaměstnanosti, která za celé období pandemie kulminovala letos v březnu na 3,5 %, sestoupila v září na 2,7 %. Za poslední půlrok se více snížila u žen, což souviselo s oživením sektoru služeb. Za celé 3. čtvrtletí klesla nezaměstnanost meziročně i ve většině regionů. Lidí bez práce ale mírně přibylo v Moravskoslezském kraji, kde se patrně projevil pokračující útlum těžby uhlí. Byť tento region společně s Karlovarským krajem patřil k nejpostiženějším, míra nezaměstnanosti v nich i tak výrazněji nepřesáhla 5 %. Počet volných pracovních míst v nabídce úřadů práce vystoupal v září na 358 tis. Meziročně přibylo zejména míst s nízkými kvalifikačními nároky, mířících primárně na zahraniční pracovníky. Vzrostla ale i nabídka pro uchazeče s alespoň maturitním vzděláním.

Míra nezaměstnanosti osob ve věku 15 až 74 let dosáhla v srpnu v EU 6,8 %. Meziměsíčně klesla počtvrté v řadě. Oproti únoru 2021 se snížila ve všech státech Unie, vyjma Litvy. Výraznější pozitivní posun v Řecku (o 3,3 p .b.), Kypru (2,8) a Španělsku (1,7) mohl souviset s oživením v letní turistické sezónně. Zlepšila se i situace mladých, přesto zůstávalo v srpnu v EU bez práce 16 % ekonomicky aktivních mužů i žen ve věku 15 až 24 let. Česko s celkovou mírou nezaměstnanosti mužů ve výši 2,3 % setrvává na nejlepší pozici mezi státy Unie. Mezi ženami měly nižší nezaměstnanost než v tuzemsku Malta (2,4 %), Německo (3,2 %) a Nizozemsko s Polskem (shodně 3,4 %).

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost