Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR dle výsledků Výběrového šetření pracovních sil – 2. čtvrtletí 2021

Dle údajů z výběrového šetření pracovních sil počet zaměstnaných meziročně klesl o 41 tisíc, nejméně od doby, kdy v tuzemsku propukla pandemie covidu-19. Na tomto posunu se významně podíleli zaměstnanci, jejichž počty poprvé od 3. čtvrtletí 2019 narostly. Naopak meziroční úbytek podnikatelů se prohluboval, především vlivem pracujících na vlastní účet, jejichž řady prořídly skoro o 50 tisíc.

Obtížná situace podnikatelů v některých odvětvích mohla souviset s opatrnější realizací odložené spotřeby tuzemských domácností umocněnou přetrvávajícími omezeními v příjezdovém cestovním ruchu. Průměrný týdenní počet odpracovaných hodin v hlavním zaměstnání byl letos v červnu u podnikatelů i zaměstnanců shodně meziročně o 1 % vyšší. Ve srovnání s červnem 2019 ale odpracovali podnikatelé o 5 % méně, zatímco u zaměstnanců se čas strávený v hlavním zaměstnání prakticky nezměnil.

Hospodářská recese iniciovaná pandemií umožnila při relativně dobré kondici tuzemského pracovního trhu významnější meziodvětvové přesuny zaměstnanosti viditelné nejvíce ve službách. Kormě toho patrně urychlila i některé strukturální změny (např. v oblasti digitalizace), které na pracovním trhu posílily kvalifikované pozice specialistů. Ve srovnání s 2. čtvrtletím 2020 se počet pracovníků ve službách fakticky nezměnil (–0,2 %). Citelnější úbytek zaměstnaných zejména v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, dále v obchodu a také v dopravě i skladování byl kompenzován rozšiřující se nabídkou míst v dlouhodobě se rozvíjejících informačních a komunikačních činnostech, finančnictví a ve vzdělávání.

Na úbytku pracovníků v ekonomice se stále nejvíce podílel zpracovatelský průmysl, který meziročně ztratil 49 tisíc míst. Jeho negativní role ale dále slábla. Dařilo se stavebnictví, kde mírný loňský růst zaměstnanosti pokračoval. Dlouhodobě vysoká poptávka po pracovní síle zde byla do značné míry saturována náborem ze zahraničí. Počet cizinců pracujících v Česku v zaměstnaneckém postavení tak v posledních měsících narostl. V červnu dosáhl rekordních 688 tisíc a meziročně byl vyšší o 13 %, z drtivé většiny zásluhou zaměstnanců z Ukrajiny.

Dle konjunkturálních průzkumů vystoupala v červnu 2021 krátkodobá očekávání podniků v oblasti zaměstnanosti nejvýše od počátku pandemie. Pozitivní byla ve většině odvětví, vyjma některých oblastí služeb, např. v letecké dopravě, telekomunikacích či peněžnictví. Růst počtu zaměstnanců očekávalo ve 3. čtvrtletí shodně okolo 15 % respondentů v průmyslu, stavebnictví i obchodu.

Obecná míra nezaměstnanosti i díky vládním stabilizačním programům nedoznala během pandemie zásadnějších změn. V červnu 2021 dosahovala po sezónním očištění u mužů 2,4 %, u žen 3,6 %, což bylo oproti konci roku 2019 o 0,6 p. b., resp. 1,2 p. b. více. Pozitivní bylo, že nezaměstnanost letos během 2. čtvrtletí klesla, a to u mužů i u žen. Počet i podíl dlouhodobě nezaměstnaných se ovšem meziročně navýšil. Nejvyšší mírou nezaměstnanosti mezi regiony byl sužován Karlovarský kraj, což platilo nepřetržitě od počátku pandemie.

Míra nezaměstnanosti u osob ve věku 15 až 74 let dosáhla v červnu v EU 7,1 %, tedy nejnižší hodnoty od loňského května. Pozitivní posun během 2. čtvrtletí, patrný vyjma některých pobaltských a skandinávských států napříč celou Unií, souvisel s postupným uvolňováním protiinfekčních opatření a celkovým oživením ekonomické aktivity. V drtivé většině zemí EU, podobně jako v USA či Japonsku, se ovšem nezaměstnanost stále nachází nad úrovní z období těsně před loňským vzplanutím pandemie.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost