Zaměstnance chceme více motivovat k inovacím

Velkou statistickou událostí letošního roku bylo sčítání lidu, domů a bytů. Jak zpětně hodnotíte jeho průběh?

Přestože jsme se museli v průběhu celého projektu vypořádat s mnoha úskalími a harmonogram byl velmi napjatý, celkově hodnotím projekt sčítání jako velmi úspěšný a veřejností v zásadě pozitivně vnímaný. Samozřejmě, že nikdo není nadšený tím, že musí vyplňovat formuláře, ale ve srovnání s obecnou zkušeností s komunikací se státem hodnotila drtivá většina občanů povinnost sečíst se jako příjemné překvapení. Je však potřeba připomenout, že projekt sčítání ještě zdaleka neskončil, stále probíhá zpracování získaných dat, které je velmi sofistikované. Pro laika může být překvapivé, že už jen určení toho, kolik občanů patří do populace České republiky, je výsledkem zapojení složitých algoritmů a v některých případech se neobejde bez expertního posouzení zkušených statistiků.

Budou výsledky sčítání zveřejněny v uživatelsky přívětivé formě?

Počítáme s tím, že výsledky budeme zveřejňovat postupně tak, jak bude probíhat zpracování. Nejprve budou k dispozici data o obyvatelstvu včetně základního regionálního členění, později přijdou na řadu údaje o domovním fondu a následně zveřejníme informace o složení domácností, které jsou nejnáročnější na zpracování. Platí, že výsledky nabídneme v pestré paletě výstupů, ať už to budou tabulky, grafy či kartogramy pro základní orientaci, nebo databáze – takzvané hyperkostky – či otevřená data pro odborné uživatele. V této souvislosti připravujeme zcela novou veřejnou databázi, která bude sloužit i pro přístup k jiným než demografickým údajům. Další novinkou letošního sčítání, společnou ve všech zemích EU, jsou takzvané kilometrové čtverce, které umožní zveřejnit údaje o obyvatelstvu v prakticky libovolném územním členění, bez ohledu na administrativní celky nebo národní hranice.

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Je absolventem Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. V ČSÚ působí od roku 2001, předsedou je od března 2018. Profesně se zabývá oblastí národních účtů, podílel se na implementaci evropských standardů národního účetnictví. Ve vědecké činnosti se orientuje na zkoumání role ekonomických struktur v procesu přechodu od nákladové ke kvalitativně zaměřené konkurenční výhodě a na analýzu makroekonomických a strukturálních dopadů globalizace ekonomických toků.

V ČSÚ právě probíhá testování nové mobilní aplikace. Co tato aplikace uživatelům nabídne a kdy bude spuštěna pro veřejnost?

Původně jsme zvažovali, že bychom využili popularitu aplikace pro online sčítání i ke zveřejňování statistických údajů. Bylo by to však po technické stránce velmi komplikované, proto vyvíjíme aplikaci zcela novou. Zatím je testována interně a rádi bychom ji představili spolu se zveřejněním výsledků sčítání lidu, domů a bytů. Jejím prostřednictvím se však dostanete ke všem údajům publikovaným na našich webových stránkách a také k dalším produktům, jako je například i tento časopis.

Jak pokračuje digitalizace úřadu?

Už od mého nástupu do čela úřadu jsme s týmem vrcholového vedení měli digitalizaci procesů jako jednu z hlavních priorit. Zatímco naše hlavní činnost, tedy sběr, zpracování a publikování statistických dat, je v naprosté většině procesů i produktů digitalizována, v oblasti podpůrných procesů máme značné mezery. Proto jsme v rámci projektu Zavedení řízení kvality vyhodnotili několik desítek procesů, které by měly být digitalizovány, v oblasti personalistiky, účetnictví, finanční kontroly nebo pracovních cest. U nich pak postupně implementujeme využívání IT nástrojů s tím, že se snažíme v maximální míře využít ty, které již máme k dispozici. Je to nepochybně běh na dlouhou trať, ale první výsledky v ulehčení administrativy už zřetelně pozorujeme. Nadále pracujeme i na modernizaci našeho statistického informačního systému – několik projektů chceme realizovat v rámci programu Digitální Česko s využitím prostředků z Národního plánu obnovy.

Sníží se pro příští rok nějak zátěž respondentů – zpravodajských jednotek?

Český statistický úřad vyhodnocuje průběžně, v kterých oblastech je možné nahrazovat statistická zjišťování alternativními zdroji dat. Takto jsme v posledních dvou letech využili například údaje z přiznání k DPH a zásadně jsme snížili počty výkazů v oblasti čtvrtletních ekonomických výsledků firem nebo díky sdílení zdrojových dat s Českou národní bankou jsme ulehčili společnostem ve finančním sektoru. Za zásadní úspěch považuji napojení na informační systém odpadového hospodářství, jež umožnilo řádové snížení počtu statistických výkazů o odpadech jak pro obce, tak pro podnikatelské subjekty.

V příštím roce očekáváme, že se z důvodu zvýšení finančního limitu, od něhož platí povinnost podávat měsíční hlášení Intrastat, sníží zátěž podniků, které obchodují se zbožím se zeměmi EU. Potenciál vidíme v postupném rozšiřování dat z pokladen obchodních řetězců, která zásadně zvyšují kvalitu informací, zejména pro statistiku spotřebitelských cen. Současně tím řetězcům odpadá povinnost posílat nám některé standardní výkazy.

ČSÚ je také zpracovatelem volebních výsledků. Letos proběhly volby do Poslanecké sněmovny podle nového volebního zákona. Bylo hodně obtížné se na nová pravidla pro výpočet mandátů připravit?

Poskytovali jsme Ministerstvu vnitra součinnost již ve fázi přípravy novely volebního zákona, kdy jsme byli požádáni o otestování různých pracovních variant z hlediska dopadu na počty získaných mandátů. Jakmile byl zákon schválen, museli jsme přeprogramovat a ověřit nové algoritmy pro výpočet volebních výsledků. Důležité také bylo sjednotit s Ministerstvem vnitra jednoznačný výklad propočtu mandátů. Naštěstí byl zákon schválen v dostatečném předstihu před volbami, takže to pro nás neznamenalo žádné velké komplikace.

V ČSÚ probíhá zavádění systému řízení kvality. V jaké je v současné době fázi a co konkrétního tento systém přinese pro zaměstnance, pro respondenty a pro uživatele dat?

Jak už jsem zmínil, konkrétní přínosy spatřujeme zejména v digitalizaci vnitřních procesů úřadu. Kromě toho nám však tento projekt pomůže zlepšovat manažerské dovednosti našich vedoucích pracovníků a také lépe formalizovat personální procesy. Příkladem je zavedení adaptačního procesu, v němž bude přesně definován proces přijetí zaměstnance a jeho postupné uvedení do pracovní agendy. Každé pracovní místo by navíc mělo být přesně popsáno z hlediska pracovní náplně, potřebných jazykových či odborných znalostí a také nezbytného vybavení, například výpočetní technikou a softwarovými nástroji. To celkově zvýší pracovní výkonnost a usnadní personální procesy spojené s náborem nových zaměstnanců.

Důležitou součástí projektu pro zaměstnance je zlepšení interní komunikace – chceme napřímit komunikační linii a různými formami zaměstnance informovat o dění v našem úřadu. Z hlediska uživatelů a našich dalších partnerů je významnou částí projektu zlepšení strategického řízení, v jehož důsledku budeme jasně komunikovat, jaké jsou střednědobé a roční priority úřadu. Od projektu si rovněž slibujeme zlepšení inovační výkonnosti. Více než v minulosti chceme motivovat naše zaměstnance, aby přicházeli s konkrétními projekty, jak zvýšit kvalitu a rozsah našich statistických výstupů, případně hledali nové datové zdroje či úspory na straně nákladů.

Jak se rozvíjí mezinárodní spolupráce ČSÚ?

Naší silnou stránkou jsou technické asistence, dlouhodobě se zaměřujeme na oblast západního Balkánu nebo postsovětských republik, v současnosti se účastníme projektů v Makedonii a Gruzii. Zájem o studijní návštěvy však mají i další země, v listopadu se například uskutečnila konzultace pro statistiky z Turecka na téma bleskových odhadů HDP. V období covidových omezení se tyto aktivity trochu utlumily, některé však probíhaly i nadále online formou. Dlouhodobě se zapojujeme do grantových projektů Eurostatu, které jsou obvykle zaměřené na rozvoj některé statistické oblasti a Eurostat je částečně finančně podporuje.

Česká republika bude v příštím roce předsedat EU. Jaké úkoly v této souvislosti čekají na ČSÚ?

Český statistický úřad je gestorem řady evropských nařízení a je členem pracovní skupiny Rady EU, která má na starosti oblast statistiky. Jednání této pracovní skupiny budeme v období půlročního předsednictví řídit, úkoly předsednické země jsou však širší – jednání s Evropskou komisí, Evropským parlamentem, počítáme také s pořádáním semináře zaměřeného na budoucnost statistiky. Mezi jednotlivými termíny zasedání pracovní skupiny Rady, která se konají v průměru jednou za měsíc, probíhají jak jednání s komisí či parlamentem, tak i různá bilaterální jednání s členskými zeměmi se snahou připravit kompromisní návrh nového legislativního aktu tak, aby byl pro všechny přijatelný.

Jaká aktuální témata se nyní řeší na úrovni Eurostatu a jak se tato témata dotknou České republiky?

Stejně jako v ostatních oblastech společnosti se i statistika zabývá využitím nových technologií, například satelitního snímkování. Tomu byla věnována i poslední konference předsedů úřadů na konci října ve Varšavě. Velkým tématem pro příštích několik let je získání přístupu k takzvaným velkým datům v držení soukromých subjektů. Ta by vedle administrativních dat a registrů měla tvořit páteř budoucí oficiální statistiky, naopak klasické statistické výkazy by měly hrát pouze doplňkovou roli. Po obsahové stránce byla v reakci na covidovou krizi velkým tématem posledních dvou let zdravotnická data a data o úmrtnosti ve vysoké časové frekvenci a s co nejmenším časovým odstupem. Velkou prioritu mají rovněž data o sociální situaci domácností v častější než roční periodě, to však naráží na limity jejich praktické dostupnosti. Šetření v domácnostech totiž patří ke kapacitně nejnáročnějším oblastem statistiky a dlouhodobým problémem je také ochota domácností sdělovat o sobě informace.

Jaké nejdůležitější úkoly čekají ČSÚ a vás osobně do roku 2022?

Čeká nás opět náročný rok, tentokrát doufejme již bez větších covidových omezení. Budeme postupně publikovat výsledky sčítání, implementovat jednotlivé výstupy z projektu Zavedení řízení kvality, připravovat se na předsednictví v Radě EU a také rozjíždět projekty v rámci Digitálního Česka. Pro mě osobně bude nejnáročnější právě evropské předsednictví, protože mým úkolem bude určit témata, která jsme schopni posunout v legislativním procesu, a hledat jejich kompromisní podobu. Bude to vyžadovat zejména dobrou komunikaci a diplomacii, předsednická země se navíc musí chovat neutrálně a trochu upozadit své vlastní preference. Naší snahou bude sladit potřeby uživatelů s reálnými možnostmi statistiků těmto potřebám vyhovět. Pokud se nám to podaří a zanecháme po sobě u našich evropských kolegů profesionální dojem, budu velmi spokojený.

Článek si můžete přečíst také v časopise Statistika&My.