Základní stavební prvek digitalizace

Internet je dnes jednou z veřejných infrastruktur nezbytných pro plnohodnotné fungování společnosti. Neomezené, cenově dostupné, stabilní a rychlé připojení k této celosvětové síti patří k důležitým předpokladům dalšího ekonomického rozvoje.

Stále nový obsah, služby a aplikace dostupné online zvyšují nároky na stabilitu a kvalitu internetového připojení. Důležitým kritériem při výběru vhodné přípojky se proto stává typ použité technologie společně s rychlostí stahovaného a odesílaného objemu dat.

S optikou zaostáváme, v bezdrátu jsme jedničky

Ve většině zemí dochází u fixního internetu k postupnému přechodu na optické připojení umožňující stabilní přenos obrovského množství dat. V roce 2021 představovala tato technologie nejrozšířenější způsob připojení k internetu z tzv. pevného místa ve více než polovině zemí EU. Například v pobaltských zemích, ve Švédsku či Španělsku se optické přípojky podílejí na celkovém počtu fixních přípojek k internetu již přibližně z 80 %, v Česku to bylo jen z 20 %. Ještě nižších podílů dosahovala optika u našich sousedů v Německu a v Rakousku, kde stále převažuje připojení přes pevnou telefonní linku. Přestože se u nás počet optických přípojek mezi lety 2011 a 2021 více než ztrojnásobil až na 740 tisíc, v přepočtu na 100 obyvatel stále zaostáváme za většinou zemí EU. Na konci roku 2021 jich v Česku na 100 obyvatel připadlo sedm, v Portugalsku, Španělsku či Švédsku to bylo pětadvacet a více. V Koreji ve stejném období vycházelo na sto obyvatel téměř čtyřicet optických přípojek. Toto připojení je v Česku využíváno především domácnostmi. Devět z deseti se nacházelo v rodinných domech a bytech.

Pevný internet ve vybraných zemích v roce 2021 (aktivní přípojky v dané síti na 100 obyvatel)

Přístup k internetu prostřednictvím linek kabelové televize v Česku roste od roku 2015 o cca 15 tisíc ročně, tj. výrazně pomaleji než v případě optiky, kde to bylo v tomto období v průměru o 45 tisíc ročně. Na konci roku 2021 používalo připojení k internetu přes rozvody kabelové TV téměř 590 tisíc domácností, zejména ve velkých městech, a 40 tisíc firem. Ze zemí EU je tato technologie nejrozšířenější v Belgii, Nizozemsku a Maďarsku, kde se na konci roku 2021 kabelová síť podílela na maloobchodním trhu s fixním připojením k internetu přibližně z poloviny a na 100 obyvatel zde připadlo od 16 těchto přípojek v Maďarsku po 22 v Belgii. Ještě větší, 60% podíl na fixním internetu, zaujímá tato technologie v USA. V Česku se připojení k internetu přes kabelovou televizi podílelo z jedné pětiny na fixním internetu a na 100 obyvatel připadlo o něco méně než 6 těchto přípojek.

Připojení přes telefonní rozvody pomocí technologie xDSL bylo ve většině zemí EU v minulosti nejrozšířenějším způsobem přístupu k internetu. Na konci roku 2021 platí toto konstatování již jen pro několik zemí, např. pro Řecko, Německo nebo Itálii. V Česku se podíl přípojek přes linky pevné telefonní sítě snížil z 35 % v roce 2011 na 25 % o deset let později.

Za dlouholeté specifikum Česka lze označit výrazné zastoupení bezdrátového přístupu k internetu z tzv. pevného místa pomocí fixní wifi a v posledních letech i fixního LTE. Jde o alternativu k technologiím využívajícím pro přístup k internetu telefonní, kabelové či optické linky. V roce 2021 bylo v Česku evidováno celkem 3,9 milionu aktivních přístupů k internetu z pevného místa, z nichž ale 40 % (1,6 mil.) bylo realizováno pomocí zmíněných bezdrátových přístupů. Jde o zdaleka nejvyšší podíl ze všech zemí EU. Za jednu z hlavních příčin můžeme označit vyšší cenu a zároveň nižší kvalitu a dostupnost ADSL technologie v Česku v minulosti oproti většině zemí EU. Tento druh připojení je typický hlavně pro domácnosti v malých obcích, kde místy stále existuje pouze omezená nabídka jiných možností, jak se k internetu připojit. Bezdrátové připojení je však v průměru výrazně pomalejší než výše uvedené optické přípojky či připojení přes kabelovou TV. S podobnou situací se můžeme setkat také na Slovensku.

Fixní internet v Česku (tis. aktivních přípojek)

V rychlosti internetu zaostáváme

S postupující dobou se výrazně mění rychlost fixního internetu. Od roku 2017 se počet přípojek s inzerovanou rychlostí umožňující stahování 100 megabitů a více dat za sekundu v Česku zdvojnásobil až na 1,3 milionu v roce 2021. Jejich podíl na všech aktivních přípojkách k internetu z pevného místa u nás dosahoval jedné třetiny, průměr za země EU přitom byla téměř polovina. Ve Švédsku a v Portugalsku se tento podíl blížil 90 % a v Koreji dosáhl 94 %. Ve většině zemí EU je superrychlý internet nejčastěji poskytován přes optickou nebo kabelovou síť. V Česku bylo na konci minulého roku 42 % ze superrychlých přípojek realizováno přes síť kabelové televize, 38 % přes optické připojení, 14 % přes telefonní síť a zbylých 6 % přes fixní bezdrátový přístup.

V přepočtu superrychlých přípojek na 100 obyvatel Česko výrazně zaostává za většinou zemí EU. Zatímco u nás připadlo v roce 2021 na 100 obyvatel 12 superrychlých internetových přípojek, ve Švédsku a v Portugalsku to bylo kolem 35. Ve Švýcarsku a v Koreji vycházelo na 100 obyvatel dokonce okolo 40 aktivních fixních přípojek umožňujících přenos 100 a více Mbit/s.

Superrychlý internet v Česku a v EU27 (aktivní fixní přípojky 100 Mbit/s a vyšší na 100 obyvatel)

Fixní internet v Česku a v EU27 podle použité technologie (2020, aktivní přípojky na 100 obyvatel)

Internet se přesouvá na mobily

Přestože primárním prostředkem pro přístup domácností, firem, škol a úřadů k internetu zůstává ve vyspělém světě stále pevné připojení, u individuálního používání se internet rychle přesouvá na mobilní sítě. V posledních letech tento trend nadále zrychluje, a to především díky rozšíření chytrých telefonů, vysokokapacitních mobilních sítí čtvrté a páté generace a snížení cen za mobilní připojení.

Pro konec roku 2021 odhadovala Mezinárodní telekomunikační unie, že na celém světě se nacházelo téměř 8,5 miliardy osob, firem a dalších účastníků s přístupem k mobilnímu internetu, tj. šestkrát více než v případě připojení fixního. Ve stejném období fungovalo v Česku již více než deset milionů SIM karet používaných v telefonech pro přístup k internetu, zatímco aktivních fixních přípojek k internetu byly „jen“ výše uvedené necelé čtyři miliony.

V posledních letech roste počet lidí využívajících datový měsíční tarif pro přístup k internetu na telefonu. Na konci roku 2021 byla v Česku aktivovaná služba internetu v mobilu s měsíčním datovým tarifem (datových SIM karet) na 8,2 milionu telefonů v porovnání s 1,4 milionu o deset let dříve. Patrný je i významný nárůst objemu přenesených dat v rámci mobilního internetu. V roce 2021 dosáhla průměrná měsíční spotřeba dat na SIM kartu používanou pro přístup k internetu 4,6 GB v porovnání s 1,8 GB v roce 2019. Česko však v objemu spotřebovaných mobilních dat spolu se Slovenskem stále dosahuje jedné z nejnižších hodnot v rámci zemí EU.

Mobilní internet v Česku (SIM karty v mobilních telefonech s předplaceným měsíčním datovým tarifem)

Pro konec roku 2021 odhadovala Mezinárodní telekomunikační unie, že na celém světě se nacházelo téměř 8,5 miliardy osob, firem a dalších účastníků s přístupem k mobilnímu internetu, tj. šestkrát více než v případě připojení fixního. Ve stejném období fungovalo v Česku již více než deset milionů SIM karet používaných v telefonech pro přístup k internetu, zatímco aktivních fixních přípojek k internetu byly „jen“ výše uvedené necelé čtyři miliony. V posledních letech roste počet lidí využívajících datový měsíční tarif pro přístup k internetu na telefonu. Na konci roku 2021 byla v Česku aktivovaná služba internetu v mobilu s měsíčním datovým tarifem (datových SIM karet) na 8,2 milionu telefonů v porovnání s 1,4 milionu o deset let dříve. Patrný je i významný nárůst objemu přenesených dat v rámci mobilního internetu. V roce 2021 dosáhla průměrná měsíční spotřeba dat na SIM kartu používanou pro přístup k internetu 4,6 GB v porovnání s 1,8 GB v roce 2019. Česko však v objemu spotřebovaných mobilních dat spolu se Slovenskem stále dosahuje jedné z nejnižších hodnot v rámci zemí EU. Více se dozvíte zde.

Článek si můžete přečíst v březnovém vydání časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Informační technologie