Za zvýšení počtu obyvatel Prahy může migrace
27. 02. 2019
Statistiky Lidé Obyvatelstvo Stěhování
V letech 2007–2017 se do Prahy přistěhovalo 413 tis. osob, zatímco 308 tis. osob se vystěhovalo. Ve všech letech sledovaného období Praha vždy migrací získává. Díky stěhování tedy získala téměř 106 tis. osob.
Menší vliv na růst počtu obyvatel Prahy má přirozená měna obyvatel (rozdíl mezi počtem živě narozených dětí a počtem zemřelých). Nejméně dětí se narodilo v roce 2007 (13,2 tis.), naopak nejvíce se jich narodilo v roce 2017 (15,3 tis.). Počty zemřelých vykazují v čase menší výkyvy, v uvedeném období byl počet zemřelých vždy o něco vyšší než 12 tis. obyvatel ročně. Za celé období se tedy v Praze narodilo celkem 158,5 tis. dětí a zemřelo 134,6 tis. lidí. Přirozenou měnou tak Praha získala 23,8 tis. osob.
Vývoj měny obyvatel v Praze, 2007–2017 (tis.)
Graf ukazuje jednotlivé složky pohybu obyvatel, které působí ve směru zvýšení počtu obyvatel (přistěhovalí a narození), a složky, které působí ve směru snížení počtu obyvatel (vystěhovalí a zemřelí). V obou případech má největší vliv na změnu počtu obyvatel stěhování (červené a modré sloupce) a menší vliv má přirozená měna (zelené a žluté sloupce).
Charakter zástavby ovlivňuje počet obyvatel v jednotlivých částech Prahy
Zajímavější je ale pohled na jednotlivé části Prahy. V Praze najdeme jednak části, které mají městský charakter a je pro ně typická činžovní zástavba, dále městské části, jejichž rozloze dominují sídliště. Nakonec tu jsou městské části s venkovským charakterem zástavby, kde převládají rodinné domy. Podle toho, o jaké části jde, se také liší možnosti bytové výstavby, která je určující jak pro migrační atraktivitu, tak pro vývoj přirozené měny. Některé části Prahy jsou atraktivní pro mladé lidi, kteří studují nebo budují kariéru, mají nároky na kulturní vyžití a preferují místa, kde „to žije“. Mladé rodiny s dětmi zase z velké většiny vyhledávají městské části s dostupným bydlením, rekreačními a volnočasovými plochami v dosahu, aby mohly „utéct do lesa“, a s obchodní a lékařskou vybaveností. Starší generace zřejmě více ocení klidné bydlení, dostatek obchodů a dostupnost lékařské péče. Jiné požadavky budou mít cizinci, kteří do Prahy přijeli především kvůli práci.
Celkový přírůstek počtu obyvatel v letech 2007–2017
V letech 2007–2017 byly pro obyvatele Prahy nejvíce atraktivní okrajové části metropole, které disponují plochami pro novou zástavbu. Abychom mohli srovnat zvýšení počtu obyvatel mezi městskými částmi, přepočetli jsme celkový přírůstek na 1 tis. obyvatel průměrného středního stavu ve sledovaném období. Díky tomu jsme zjistili, že největších přírůstků dosahovaly městské části Praha-Zličín, Dolní Měcholupy, Praha 22, Březiněves, Štěrboholy, Řeporyje, Křeslice a Čakovice (712,8 ‰ až 479,6 ‰). Největších úbytků obyvatel dosahovaly Praha 1 (–59,2 ‰), Běchovice (–9,3 ‰) a Praha 4 (–0,2 ‰). Praha 11 pak s přírůstkem 0,7 ‰ spíše stagnuje. Největší městské části se pak z hlediska změny počtu obyvatel řadí buď mezi úbytkové (Praha 4), nebo mezi části s nejmenším zvýšením počtu obyvatel. V Praze 10, Praze 8, Praze 5 a Praze 6 se zvýšení počtu obyvatel pohybovalo od 26,4 do 96,7 ‰.
Přirozený přírůstek obyvatel v letech 2007–2017
Městské části, které jsou pro obyvatele atraktivní, zřejmě splňují jednu nebo více z těchto podmínek: mají volné pozemky pro bytovou výstavbu nebo u nich bytová výstavba probíhá, mají dobrou dopravní obslužnost do zaměstnání nebo za kulturou, dobrou dostupnost škol, dostatečnou kapacitu školek, dostupné zdravotnické služby, obchody, rekreační vyžití (disponují nějakou zelenou plochou pro sport), aktivní místní spolky, mají přátelskou radnici.
Městské části, které z kartogramů „vystupují“ a mají tedy extrémní hodnoty sledovaných charakteristik, se liší z hlediska složek, které způsobují jejich celkový přírůstek nebo úbytek počtu obyvatel.
Přírůstek stěhováním v letech 2007–2017
Největší úbytek obyvatel má Praha 1
Městská část Praha 1, kde ubylo nejvíce obyvatel, o tyto obyvatele přišla z větší části vystěhováním a méně přirozeným úbytkem. Praha-Běchovice sice přirozenou měnou obyvatelstvo získala, ale vlivem vysoké migrační ztráty stejně dosáhla na druhý největší úbytek populace. Praze 4 mírný přírůstek migrací nepokryl velmi vysoký úbytek přirozenou měnou, a tak zaznamenala mírný úbytek obyvatel. Ve velkých městských částech (například Praze 10) zisk obyvatel migrací přispěl k celkovému mírnému přírůstku. Pokud by byla migrace menší, nedokázala by vyrovnat vysoký úbytek obyvatel přirozenou měnou.
Naopak městské části, které mají nejvyšší celkové přírůstky obyvatel (a jsou to městské části při okraji Prahy), mají jednotlivé složky tohoto přírůstku mnohem více vyrovnané. To znamená, že jejich celkový přírůstek se skládá nejen z vysokého migračního přírůstku, ale jde ruku v ruce s poměrně vysokým přirozeným přírůstkem. Tedy zjednodušeně řečeno, stěhuje se sem hodně lidí a rodí se zde hodně dětí.
Více se dočtete zde: Obyvatelstvo