Za zdraví jsme si připlatili o desetinu více

K meziročnímu nárůstu přispěly oba hlavní zdroje financování zdravotní péče v Česku, veřejné zdroje vzrostly o 34 mld. Kč a soukromé o 10 mld. Kč. Přestože výrazné navýšení bylo zaznamenáno už druhý rok v řadě, Česko nadále zaostává za průměrem zemí Evropské unie ve výdajích na zdravotní péči přepočtených na jednoho obyvatele. V roce 2018 dosáhly tyto výdaje u nás 1 493 eur, což bylo o polovinu méně než průměr EU27. V porovnání s Německem a Rakouskem jsou české výdaje na jednoho obyvatele dokonce téměř třikrát nižší a v celkovém žebříčku zaujímá Česká republika 18. místo. Níže se nacházejí např. Slovensko se zhruba tříčtvrtinovými výdaji proti Česku a Polsko, kde se částka na hlavu pohybuje lehce nad polovinou české úrovně. Ze sousedních států vynaložily v roce 2018 na zdraví více než 10 % z HDP Německo a Rakousko, Česko se s 8 % zařadilo v EU27 na 12. příčku.

Dvě třetiny výdajů financují zdravotní pojišťovny

Největší část výdajů na zdravotní péči je v Česku hrazena prostřednictvím povinného veřejného zdravotního pojištění. Zdravotní pojišťovny u nás financovaly v roce 2019 téměř dvě třetiny veškeré zdravotní péče a jejich výdaje meziročně vzrostly o 26 mld. Kč na rekordních 310 mld. Kč. V letech 2010 až 2019 vynaložily zdravotní pojišťovny na zdravotní péči v Česku celkem 2,5 bilionu Kč.

Třetina z úhrad zdravotního pojištění v roce 2019 připadla na ambulantní a necelá pětina na lůžkovou léčebnou péči. Dohromady na léčebnou péči vynaložily pojišťovny 162 mld. Kč. Za laboratorní služby a zobrazovací metody pojišťovny zaplatily 46 mld. Kč. Procentuálně nejvíce vzrostly meziročně výdaje zdravotních pojišťoven za preventivní a rehabilitační péči.

Výdaje zdravotních pojišťoven na jednu osobu dosáhly v roce 2019 průměrně 29,4 tis. Kč. Na jednu ženu bylo v průměru vynaloženo 29,8 tis. Kč, tj. o 1,8 tis. Kč více než na jednoho muže. Z hlediska věkových skupin vydaly pojišťovny nejvíc peněz na zdravotní péči o osoby mezi 70 a 74 lety (36,2 mld. Kč), nejméně za osoby ve věku 20 až 24 let (6,1 mld. Kč).

Nejnákladnější léčbu vyžadují nemoci oběhové soustavy, kam se řadí např. srdeční infarkt nebo mozková mrtvice. V roce 2019 na ně pojišťovny vydaly celkem 28,5 mld. Kč. Roční výdaje zdravotních pojišťoven na muže trpící onemocněním oběhové soustavy byly podle aktuálních dat o téměř tři miliardy vyšší než v případě žen. Rozdíl souvisí s častějším výskytem tohoto onemocnění u mužů než u žen.

Druhou finančně nejnáročnější diagnózou jsou novotvary, jejichž léčba stála pojišťovny 24,7 mld. Kč.

Na léky směřuje pětina celkových výdajů

Soukromé zdroje financování zdravotní péče reprezentují v českém prostředí hlavně přímé výdaje domácností. V roce 2019 vynaložili občané ze svých peněženek na zdraví celkem 63,7 mld. Kč, tedy 13 % celkových výdajů na zdravotní péči v Česku. Meziročně vzrostly tyto výdaje o 11 % (6,4 mld. Kč), tj. nejvíce od roku 2010. Za posledních deset let zaplatily domácnosti za zdravotní péči celkem 500 mld. Kč. Průměrné výdaje domácností na zdraví na 1 osobu se za poslední tři roky zvýšily o bezmála tisíc korun na 6 000Kč v roce 2019.

Nejvíce stojí domácnosti léky a ostatní zdravotnické zboží. V roce 2019 lidé doplatili 12,9 mld. Kč za léky na předpis a dalších 16,5 mld. Kč vydali za volně prodejná léčiva. Meziročně výdaje českých domácností za léky stouply o rekordní 4,0 mld. Kč (15,6 %), a každý obyvatel tak v průměru za léky zaplatil 2 758 Kč. Skoro pětinu výdajů na zdraví (10,9 mld. Kč) pak lidé zaplatili v ambulancích za stomatologickou péči.

V Česku bylo v roce 2019 vydáno za léky celkem 93,7 mld. Kč, což představovalo pětinu veškerých běžných výdajů na zdravotní péči. Pojišťovny na léky vynaložily 64,2 mld. Kč, přičemž ty na předpis je stály 35,0 mld. Kč a dalších 29,2 mld. Kč utratily pojišťovny za léky spotřebované přímo ve zdravotnických zařízeních. Na jednoho obyvatele uhradily zdravotní pojišťovny v roce 2019 za léky v průměru 6 022Kč, tedy o 352Kč více než v roce předchozím.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zdravotnictví, pracovní neschopnost