Za deset let 35 miliard

Význam medicíny a zdravotní péče je v dnešní době zmiňován a diskutován mnohem častěji než kdykoliv v minulosti. I do budoucna je třeba připravit se na řešení opakovaných hrozeb s globálním dopadem typu pandemie onemocnění covid-19. Důležitou roli hraje také stárnutí populace, zhoršující se životní prostředí a nezdravý životní styl, což se odráží v nárůstu neurologických a jiných civilizačních onemocnění. Zásadním předpokladem pro zvládnutí těchto výzev je vývoj a následné zavedení nových diagnostických metod a inovativních léčiv.

Jedním z prostředků k dosažení těchto cílů je i kvalitní základní výzkum, který má u nás významnou a dlouhodobou tradici. Na něj navazuje aplikovaný či orientovaný zdravotnický výzkum v jednotlivých oblastech ochrany a zlepšování lidského zdraví. Ani jeden z nich se v žádné zemi neobejde bez dostatečné finanční podpory státu a kvalitní a správně motivované pracovní síly.

Je třeba zdůraznit, že zdravotnický výzkum a vývoj není financován pouze z veřejných zdrojů. Nemalé prostředky do něj směřují i ze soukromé sféry. Jde především o financování vývoje konkrétních inovativních léků proti celé řadě nemocí. Investice do vývoje nového léčiva včetně potřebných finálních klinických studií, v nichž se ověřuje jeho bezpečnost a účinnost, se mohou pohybovat až v řádu miliard eur. Takové možnosti mají většinou pouze velké nadnárodní farmaceutické společnosti, které na vývoji často spolupracují s univerzitami a veřejnými výzkumnými institucemi. Společně investují i do vývoje diagnostických metod a léčebných přístrojů využívajících jak moderní digitální technologie, tak i prvky umělé inteligence či řadu nových materiálů včetně nanotechnologií.

Hlavně na vysoké školy

V roce 2019 vložil český stát do veškerého výzkumu a vývoje ze svého rozpočtu celkem 36 mld. Kč. Na všeobecný a neorientovaný výzkum v oblasti lékařských věd prováděný na vysokých školách a ve veřejných výzkumných institucích připadlo 1,6 mld. Kč. Do specifického výzkumu v oblasti ochrany a zlepšování lidského zdraví prováděného především ve fakultních nemocnicích a dalších specializovaných zdravotnických pracovištích, jako jsou např. Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), Masarykův onkologický ústav nebo Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), putovalo ze státního rozpočtu dalších 2,7 mld. Kč. Celkem stát na výzkum a vývoj v oblasti zdravotnictví uvolnil předminulý rok 4,3 mld. Kč, tj. 12,1 % z celkových státních rozpočtových výdajů na výzkumnou a vývojovou činnost. Meziročně tyto výdaje vzrostly o 3,1 %, v porovnání s rokem 2015 se zvýšily o jednu třetinu. Od roku 2010 bylo na zdravotnický výzkum a vývoj ze státního rozpočtu vynaloženo celkem 35,2 mld. Kč.

Největší část veřejných prostředků dlouhodobě směřuje do výzkumu v oblasti zdraví prováděného na vysokých školách. V roce 2019 to bylo 1 671 mil. Kč, tj. 40 % z celkové částky, která na tuto oblast plynula ze státního rozpočtu. Třetinu, 1 425 mil. Kč, získaly fakultní nemocnice a další veřejná zdravotnická zařízení. Čtvrtina, 1 016 mil. Kč, pak připadla na veřejné výzkumné instituce, a to především na vybraná pracoviště Akademie věd ČR. Do zdravotnického výzkumu a vývoje v roce 2019 směřovala desetina celkové státní podpory vysokoškolského výzkumu a vývoje.

Příjemci financí na zdravotnický výzkum ze státního rozpočtu ČR v roce 2019 (mil. Kč, %)

Nejvíc peněz do Prahy a do Brna

Z regionálního hlediska směřuje státní podpora zdravotnického výzkumu a vývoje především do institucí v Praze a Brně, kde se nacházejí významná lékařská výzkumná pracoviště. V posledních letech roste význam zdravotnického výzkumu i ve Středočeském kraji, konkrétně v těsném zázemí hlavního města, kde vznikla nová veřejná výzkumná centra (BIOCEV, ELI a NUDZ), jejichž vybudování bylo financováno primárně ze zdrojů EU. Nelze ale opomenout ani Olomoucký kraj, v němž se nacházejí významná lékařská pracoviště vysokých škol.

Výzkumné organizace působící v Praze získaly v roce 2019 více než polovinu prostředků investovaných státem do zdravotnického výzkumu, konkrétně 2 636 mil. Kč. Kromě tří lékařských fakult Univerzity Karlovy, pěti fakultních nemocnic a Institutu klinické a experimentální medicíny zde hrají významnou roli i některé ústavy Akademie věd ČR.

Na brněnská biomedicínská pracoviště ve stejném roce připadla pětina z veřejných prostředků na zdravotnický výzkum a vývoj, v absolutním vyjádření šlo o 922 mil. Kč. Kromě dvou fakultních nemocnic se zde nachází i výše zmíněný Masarykův onkologický ústav, který je nejen významným léčebným, ale i výzkumným pracovištěm. Do Olomouce směřovalo v roce 2019 na zdravotnický výzkum a vývoj od státu 315 mil. Kč a nově vzniklá výzkumná centra v okolí hlavního města pro tuto oblast získala ve stejném roce 188 mil. Kč.

Jak v případě Prahy, tak i Brna představují investice státu do biomedicínského výzkumu 14 % tamní celkové podpory výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu. V Brně se ve srovnání s rokem 2015 výdaje státu do zdravotnického výzkumu téměř zdvojnásobily, v případě Prahy vzrostly o necelou pětinu.

Nizozemsko a Švédsko v čele EU

Podle dostupných dat za země EU dosáhly státní výdaje na zdravotnický výzkum a vývoj v přepočtu na jednoho obyvatele nejvyšších hodnot v Nizozemsku a ve Švédsku. V roce 2019 vlády v každé z těchto dvou zemí vynaložily na specifický výzkum v oblasti ochrany a zlepšování lidského zdraví a na všeobecný či neorientovaný výzkum v oblasti lékařských věd 90 eur na jednoho obyvatele. U našich sousedů v Rakousku to bylo 68 eur a v Německu 63 eur. Česko investovalo ve stejném roce jen 16 eur na obyvatele, přesto jde o vyšší hodnotu než na Slovensku, které vykázalo částku 11 eur.

Za státy mimo EU jsou k dispozici údaje pouze o specifickém výzkumu v oblasti ochrany a zlepšování lidského zdraví, tedy bez výdajů státu na všeobecný výzkum v oblasti lékařských věd. Nejvyšší výdaje v přepočtu na jednoho obyvatele vynaložila vláda ve Spojených státech (116 eur v roce 2019). Unijní průměr dosáhl u tohoto ukazatele hodnoty 16 eur a v Česku 10 eur. Ze zemí EU byla tato hodnota nejvyšší v Dánsku (71 eur), s velkým odstupem následovaly Francie, Nizozemsko a Německo, kde se tento ukazatel pohyboval lehce nad 20 eury na obyvatele. Ve Velké Británii to bylo 44 eur a v Norsku dokonce 71 eur.

Státní výdaje na výzkum v oblasti zdravotnictví v roce 2019 (€ na obyvatele)

Výzkumníci hlavně na fakultách

Kvalita každého výzkumu a vývoje, tedy i v oblasti lékařských věd, záleží především na lidech, kteří jej provádějí. Na konci roku 2019 pracovalo v Česku na vysokých školách, ve fakultních nemocnicích a na dalších veřejných specializovaných zdravotnických a ostatních pracovištích s převažující výzkumnou činností v oblasti lékařských věd na plný či částečný úvazek 7 239 výzkumných pracovníků (ukazatel fyzických osob HC – z anglického headcount).

Je však třeba zdůraznit, že řada těchto pracovníků má jednak pracovní úvazek ve více subjektech zároveň, a navíc se věnují i jiné činnosti než výzkumu a vývoji. Jde především o pedagogickou činnost a v případě zdravotnických zařízení samozřejmě i o činnost lékařskou. Z tohoto důvodu je tento ukazatel nadhodnocený a vypovídá spíše o počtu pracovních úvazků osob, které se věnují i výzkumu v oblasti lékařských věd. Při přepočtu těchto osob na plný roční úvazek věnovaný výhradně výzkumné a vývojové činnosti zjistíme, že v Česku v roce 2019 v lékařských vědách působilo 2 601 výzkumníků (ukazatel přepočtených osob FTE – z anglického full time equivalent).

Nejvíce výzkumníků v lékařských vědách, zhruba polovinu, nalezneme na lékařských fakultách vysokých škol, a to především v Praze a v Brně, v menším počtu pak i v Olomouci, Ostravě, Hradci Králové a v Plzni. Na konci roku 2019 zde působilo 3 718 výzkumníků (HC), kteří tak představovali 15,5 % ze všech výzkumných pracovníků veřejných vysokých škol v Česku.

Při přepočtu na plný roční úvazek věnovaný čistě výzkumné činnosti vychází 1 320 osob (FTE), z čehož vyplývá, že výzkumníci v lékařských vědách na vysokých školách se touto činností zabývají v průměru jen asi třetinu své pracovní doby.

Ve většině případů se jedná o občany České republiky. Jen 9 % z nich má jiné než české občanství. V absolutním vyjádření tedy na vysokých školách v roce 2019 působilo v oblasti lékařských věd 328 výzkumných pracovníků ze zahraničí (HC), v 80 % případů šlo o občany ze Slovenska.

Ve fakultních nemocnicích a v ostatních specializovaných veřejných zdravotnických zařízeních působilo na konci roku 2019 v oblasti lékařských věd 3 253 výzkumníků (HC). Po přepočtu na ukazatel FTE vychází opět zhruba třetina (1 091). I zde platí, že přibližně desetinu výzkumníků tvoří cizinci, a to opět nejčastěji ze Slovenska. Na pracovištích Akademie věd se přímo výzkumu v oblasti lékařských věd věnuje 232 výzkumníků (HC), z nichž třetinu tvoří cizinci. Dalších zhruba 2 000 výzkumných pracovníků zde ovšem působí rovněž na pracovištích, která sice primárně spadají do oblasti přírodních věd, ale mají určitý přesah i do oblasti medicínského výzkumu.

Zdroj: ČSÚ

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zdravotnictví, pracovní neschopnost