Za 10 let o 100 tisíc studentů méně

V roce 2020 studovalo na vysokých školách v České republice celkem 303,4 tisíce studentů a 63,8 tisíce studentů je v daném roce absolvovalo. Devět z deseti studentů se vzdělávalo na některé z 26 veřejných vysokých škol, na 31 soukromých vysokých škol připadlo 9 % studentů a zbylé procento navštěvovalo státní vysoké školy, které jsou u nás dvě. Nejvíce studentů (120 tisíc) se vzdělávalo v Praze, s odstupem pak následovalo Brno s 65 tisíci vysokoškolskými studenty.

Vzhledem k tomu, že údaje o studentech a absolventech státních vysokých škol jsou vykazovány zvlášť a podléhají odlišné metodice, omezíme se dále na skupinu 299 396 studentů zapsaných na veřejných a soukromých vysokých školách.

Studenti veřejných a soukromých vysokých škol v ČR (tis.)

Klesající trend se již obrací

Mezi lety 2010 a 2020 poklesl počet studentů veřejných a soukromých vysokých škol o 24,4 %. Do roku 2010 přitom každoročně rostl. Přestože se v roce 2020 počet studentů poprvé po devíti letech meziročně zvýšil, konkrétně o 11 tisíc, ve srovnání s rokem 2010 jich na vysokých školách studovalo o téměř 100 tisíc méně. Analogicky s tím se snižoval i počet absolventů, kterých bylo vloni 64 tisíc, tedy o 30 tisíc méně než v roce 2012, kdy vysoké školy úspěšně ukončilo historicky nejvíce absolventů.

Pokles je z velké části způsoben změnou populační struktury, tedy úbytkem počtu osob ve věku 20 až 29 let, který je pro studium vysoké školy typický. Nicméně i v této věkové kategorii došlo k mírnému snížení podílu studentů vysokých škol, a sice z 19,5 % v roce 2011 na 16,5 % v roce 2018. V roce 2020 pak činil 17,7 %.

Z grafu je nicméně patrné, že v roce 2020 již bylo na vysokých školách více studentů než v roce 2019. A dle populačního vývoje lze očekávat, že jejich počet dále poroste. Zatímco mladých lidí s trvalým pobytem v ČR ve věku 17–22 let v předchozích letech ubývalo, loni oproti roku 2019 jejich počet narostl (z 561,9 tisíce na 569,1 tisíce). Tato skupina osob dosáhne za tři roky věku 20–25 let, kdy již všichni zpravidla mají ukončené středoškolské vzdělání a teoreticky mohou být zapsáni ke studiu na vysoké škole. Zároveň již začíná růst a i v budoucnu se bude zvyšovat počet žáků středních škol (viz článek o středních školách).

Doplňme, že ženy studují vysokou školu častěji než muži. Nebylo tomu tak ale vždy. V roce 2001 studovalo vysokou školu 8,8 % žen s trvalým pobytem v ČR ve věku 20–29 let a 9,2 % mužů stejné věkové kategorie. Studentek poté přibývalo podstatně rychleji než studentů a v roce 2011 již bylo o 5,6 procentního bodu více studujících žen než mužů. Loni studovala vysokou školu pětina žen s trvalým pobytem v ČR ve věku 20–29 let a mužů 15,2 %.

Roste zájem o zdravotnické obory

V roce 2020 byl nejvyšší počet studentů (60,7 tis.) zapsaný do skupiny oborů Obchod, administrativa a právo, následují skupiny oborů Technika, výroba a stavebnictví (40,6 tis.) a Zdravotní a sociální péče (37,7 tis.). Naopak nejnižší počet studentů najdeme ve skupině oborů Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství (11,6 tis.) a Služby (16,4 tis.).

V souladu s celkovým poklesem počtu studentů v posledních 10 letech ubývalo studentů ve většině skupin oborů. Největší pokles, o 37,2 %, zaznamenala skupina oborů Technika, výroba a stavebnictví. Výjimku tvořila skupina oborů Zdravotní a sociální péče, péče o příznivé životní podmínky, v níž došlo k nárůstu o 7 %, a skupina oborů Přírodní vědy, matematika a statistika, ve které se počet studentů snížil jen o 0,2 %. Připomeňme, že nárůst počtu studentů zdravotnických oborů byl zaznamenán též u středních odborných učilišť, středních odborných škol a vyšších odborných škol, kde zdravotnické obory zaznamenaly zpravidla vyšší procentuální nárůst než jiné skupiny. I s přihlédnutím k současné pandemii onemocnění covid-19 je dostatek absolventů zdravotnických oborů na vysokých školách jistě žádoucí. Zároveň i ve středních školách v posledních pěti, resp. deseti letech ubývalo žáků v oborech věnovaných strojírenství a stavebnictví (viz předchozí článek).

Zahraniční studenti mají české školy v oblibě

V roce 2020 studovalo některou z vysokých škol v České republice 50 441 cizinců 165 různých státních občanství. Podíl studentů cizí státní příslušnosti na českých vysokých školách se přitom v posledních deseti letech soustavně zvyšoval a v roce 2020 dosáhl 16,7 %. Oproti roku 2010 to představuje nárůst počtu studentů cizí státní příslušnosti o 33,6 %.

Dlouhodobě nejvyšší zájem o studium v Česku mají Slováci, s odstupem pak následují studenti z Ruské federace, Ukrajiny a Kazachstánu. Více než 500 studentů pocházelo také z Indie, Německa, Běloruska, Číny a Itálie. Jen malé množství studentů z bývalého Sovětského svazu (tj. z Ruské federace, Ukrajiny, Kazachstánu a Běloruska) studovalo v roce 2020 doktorský studijní program (2,2 % až 5,7 %), oproti tomu ze studentů z Indie, Německa a Itálie studovala doktorský program zhruba čtvrtina (24,3 % až 28 %).

Nejvyšší podíl cizinců měla v roce 2020 skupina oborů Informační a komunikační technologie. Téměř tři z deseti studentů tohoto zaměření byli cizinci (29,1 %) a jejich podíl se od roku 2001, kdy činil 4,9 %, soustavně a výrazně zvyšoval. Druhý nejvyšší podíl cizinců (23,2 %) zaznamenala skupina oborů Zdravotní a sociální péče. V roce 2001 byla tato skupina s 13,2 % v podílu cizinců na prvním místě, které si udržela až do roku 2015 (21 %). V roce 2016 již byl ve zdravotnických oborech srovnatelný podíl cizinců jako ve skupině oborů Informační a komunikační technologie (22,7 %, resp. 22,8 %). Naopak nejmenší podíl cizinců stabilně v čase vykazuje skupina oborů Vzdělávání a výchova, která v roce 2020 zaznamenala 2,3 % cizinců.

Rozšíříme-li charakteristiku studentů o pohlaví, je možné doplnit, že kromě nejvyššího podílu cizinců vyniká skupina informatických oborů zároveň nejvyšším podílem mužů (82,9 %). Naproti tomu obory zaměřené na vzdělávání zaznamenaly nejenom nejnižší podíl cizinců, ale také nejvyšší podíl žen (78,8 %). Druhý nejvyšší podíl mužů najdeme v oborech z oblasti techniky, výroby a stavebnictví (70,3 %), kde byl zároveň druhý nejnižší podíl cizinců (14,6 %). Druhý nejvyšší podíl žen vykazovaly zdravotnické obory (73,2 %), které měly i druhý nejvyšší podíl cizinců (23,2 %).

Studenti s cizí státní příslušností

Zdroj: ČSÚ podle údajů MŠMT

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Vzdělávání