Význam přírody dokáže spočítat ekosystémové účetnictví

Na semináři se nejen přednášelo, ale i diskutovalo o prioritách a rozvoji ekosystémových účtů v rámci Systému environmentálního ekosystémového účetnictví v České republice. V současné době totiž není příroda započítána do ekonomického systému. Lidé si jen pozvolna uvědomují, že v zájmu zachování přírody pro budoucí generace a udržitelného přístupu je potřeba započítat její přínosy do celkového bohatství společnosti. Správné měření a ocenění přírody může přispět k jejímu šetrnějšímu využívání.

Na akci bylo přítomno 32 účastníků reprezentujících kromě organizujících institucí CzechGlobe a ČSÚ rovněž Ministerstvo životního prostředí a jeho rezortní instituce jako CENIA či Český hydrometeorologický ústav. Dále se jí zúčastnili zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, akademických institucí (Centrum pro otázky životního prostředí UK, Česká zemědělská univerzita, Vysoká škola ekonomická) a dalších institucí jako Magistrát hl. m. Prahy či Povodí Vltavy.
Úvodní slovo na semináři přednesl Jiří Hrbek, ředitel odboru zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ, o environmentálním účetnictví pak hovořila Eva Kožoušková z oddělení statistiky životního prostředí.

Účastníci se podíleli na identifikaci priorit pro rozvoj ekosystémového účetnictví v ČR v podobě participativního formátu World Café. Projednávali politické priority pro rozvoj ekosystémových účtů, možnosti rozvoje prioritních účtů v podobě bariér a příležitostí a rovněž roli informací, znalostí a aktérů. Na seminář navážou další aktivity projektu MAIA, jako jsou dotazníkové šetření a další kola seminářů.

Ekosystémové a environmentální účty spolu souvisejí

ČSÚ sestavuje šest modulů environmentálních účtů. Konkrétně se jedná o účty materiálových toků na makroekonomické úrovni, účty emisí do ovzduší, o daně související se životním prostředím, účty výdajů na ochranu životního prostředí, účty sektoru environmentálního zboží a služeb nebo účty energetických toků. Ekosystémové účty jsou pak dalším rozšířením těch environmentálních. Jejich cílem je změřit kvalitu a zdraví naší přírody a také přínosy, které z ní plynou pro společnost.

Environmentální účty vycházejí z metodického rámce OSN (SEEA CF – Systém environmentálních hospodářských účtů 2012 – centrální rámec). Nařízení Evropského parlamentu a Rady číslo 691 z roku 2011 stanovuje členským zemím EU povinnost reportovat data o environmentálních účtech. ČSÚ je zasílá Eurostatu.

Názorným příkladem využití ekosystémového účetnictví v praxi je situace, kdy se střetávají zájmy zajistit maximální produkci ekosystémů (plodin, dřeva nebo ryb) a tu pak prodat s maximálním ziskem se zájmy celé společnosti. Ekosystémové účty by proto měly spočítat přínosy ekosystémů – jejich zásobovací a regulační služby (produkce potravin, regulace a kvalita vody) a také služby kulturní, což mohou být například rekreační a estetické přínosy přírody.

Do projektu je zaangažováno deset evropských zemí

Projekt MAIA (Mapping and Assessment for Integrated Ecosystem Accounting) je součástí programu HORIZON 2020. Jeho cílem je vývoj a zavedení soustavy Experimentálního ekosystémového účetnictví v rámci Systému environmentálního ekonomického účetnictví (SEEA-EEA) v zemích Evropské unie a přidružených státech. Projekt je zaměřen na vyhodnocení politických a strategických priorit pro zavádění ekosystémového účetnictví, testování a zavádění národních systémů účetnictví přírodních zdrojů v členských zemích EU, rozvoj nových přístupů k účetnictví přírodních zdrojů v evropských podmínkách a podporu účetnictví přírodních zdrojů v zemích EU pomocí různých komunikačních činností. Partnerskou organizací projektu je Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Podobné konzultační semináře, jaký se uskutečnil v Praze, probíhají v dalších devíti evropských zemích.