Výzkumníci u nás tvoří pestrou paletu národností

Mezi osobami, které se věnují výzkumu a vývoji, jsou klíčoví výzkumní pracovníci. Jejich počet v České republice v průběhu posledních 10 let rostl a v roce 2020 dosáhl 65 tisíc.

Na konci roku 2020 bylo ve výzkumu a vývoji na území Česka zaměstnáno více než 118 tisíc fyzických osob, které se činnostem ve VaV věnovaly na plný nebo částečný úvazek (ukazatel HC – headcount). Další měrnou jednotkou je přepočtený počet osob (FTE), jenž udává, kolik plných úvazků by bylo třeba na vykrytí celkové pracovní doby věnované výzkumu a vývoji. Touto operací se počet osob pracujících ve VaV sníží na 81 tisíc. Na 1 000 zaměstnaných připadalo 22 osob (HC) zaměstnaných ve výzkumu a vývoji.

Tři typy pracovníků

Ve výzkumu a vývoji rozlišujeme tři typy pracovníků. Jednak ty, kteří stojí přímo za samotným vývojem nových technologií, postupů a poznatků, tedy výzkumné pracovníky či výzkumníky. Dále pak technické pracovníky, kteří mají na starosti technické, odborné, praktické a pomocné úkoly spojené s VaV a aplikací vědeckých koncepcí a pracují většinou pod vedením výzkumníků. Třetí kategorií jsou ostatní pracovníci ve VaV, kteří se podílejí na výzkumných a vývojových činnostech nebo jsou do nich začleněni (např. řemeslníci, sekretářky a úředníci).

Nejpočetnější skupinou jsou výzkumní pracovníci, kteří v roce 2020 tvořili více než polovinu (55 %) všech osob pracujících ve VaV. Necelá třetina (31 %) připadla na technické pracovníky a 14 % osob bylo ve VaV zaměstnáno na ostatních pozicích.

Výzkumní pracovníci v Česku

V roce 2020 bylo v Česku jako výzkumný pracovník zaměstnáno více než 65 tisíc fyzických osob, po přepočtu na plnou pracovní dobu se jednalo o 44 tisíc osob. Na tisíc zaměstnaných osob pak připadalo 12,2 výzkumníka (HC).

V roce 2010 u nás pracovalo jako výzkumný pracovník 43 tisíc fyzických osob a 29 tisíc osob přepočtených. Poté docházelo k pozvolnému nárůstu s výjimkou mezi roky 2015 a 2016, kdy počet výzkumníků stagnoval. Díky pozvolnému plynulému nárůstu se za sledované období počet výzkumných pracovníků v Česku zvýšil o polovinu.

Informace v následujících odstavcích se vzhledem k omezené dostupnosti některých dat vztahují (pokud není uvedeno jinak) pouze na fyzické osoby (HC).

Nejvyšší podíl mezi všemi pracovníky VaV zaujímají dlouhodobě výzkumníci ve vysokoškolském sektoru, kde jich najdeme zhruba 70 %. Následuje sektor vládní s téměř 60 % výzkumníků a v podnikatelském sektoru je výzkumníků mezi všemi pracovníky VaV méně než polovina. Takto nízký podíl výzkumníků v podnikovém výzkumu a vývoji může být do jisté míry způsoben tím, že mezi výzkumníkem a technickým pracovníkem existuje velmi úzká hranice a jeden člověk mnohdy vykonává část práce obou profesí. Pro podniky je pak velmi obtížné tyto dvě kategorie zaměstnanců rozlišit a poskytnout za ně podrobné ukazatele. Z toho důvodu hodnotíme výzkumníky podrobně ve vládním a vysokoškolském sektoru, kde je jejich odlišení od technických pracovníků snadnější, a v podnikatelském sektoru se zabýváme sloučenou kategorií výzkumní a techničtí pracovníci.

Výzkumní pracovníci v Česku v roce 2020 podle věku a sektoru provádění (%)

Pozn.: *) Podnikatelský sektor – data jsou uváděna dohromady za výzkumné a technické pracovníky.

Ve veřejném sektoru je zhruba čtvrtina výzkumných pracovníků ve věku 25–34 let a třetina ve věku 35–44 let. S přibývajícím věkem se zastoupení dále snižuje, nicméně i nejstarší věková skupina 65 a více let má téměř desetinový podíl. Zcela odlišnou věkovou strukturou výzkumníků a technických pracovníků se vyznačuje podnikatelský sektor, který lze zjednodušeně označit za sektor nejmladší. Více než 55 let zde dosáhlo pouze 11 % osob a starší než 65 let jsou dokonce pouze 2 %. Oproti tomu ve vládním a vysokoškolském sektoru je výzkumníků ve věku nad 55 let více než pětina a ani zastoupení starších 65 let není zanedbatelné.

Výzkumní pracovníci v Česku v roce 2020 podle dosaženého vzdělání a sektoru provádění (%)

Pozn.: *) Podnikatelský sektor – data jsou uváděna dohromady za výzkumné a technické pracovníky.

Výzkumní pracovníci v Česku v roce 2020 podle pohlaví a sektoru provádění (%)

Pozn.: *) Podnikatelský sektor – data jsou uváděna dohromady za výzkumné a technické pracovníky.

Výzkumníci na vysokých školách

Ve vysokoškolském sektoru bylo v roce 2020 zaměstnáno jako výzkumník více než 27 tisíc fyzických osob, což po přepočtu na plnou pracovní dobu odpovídalo 13,3 tisíce osob. Důvodem tak výrazné redukce je jednak to, že ve vysokoškolském sektoru pracují výzkumníci častěji na částečné úvazky, a mohou tak mít pracovní úvazek na více pracovištích zároveň, a pak také to, že se v rámci svého zaměstnání zpravidla věnují i jiným než výzkumným činnostem, zejména činnosti pedagogické. Mezi vysokoškolskými výzkumníky bylo zaměstnáno téměř 10 tisíc žen (HC), tedy více než třetina všech výzkumníků pracujících na vysokých školách. Nově zaměstnaných výzkumníků, tzn. těch, kteří buď nastoupili do zaměstnání poprvé, nebo prostě jen změnili své působiště, bylo v roce 2020 téměř 2 500 a ženy mezi nimi tvořily 45 %.

Nejvíce výzkumných pracovníků bylo na vysokých školách angažováno v technických (25 %), lékařských (23 %) a přírodních vědách (22 %) a naopak nejméně ve vědách zemědělských (6 %) a humanitních (8 %). Z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání mělo mezi výzkumníky ve vysokoškolském sektoru největší zastoupení doktorské, kterého dosáhly téměř dvě třetiny (65 %) vysokoškolských výzkumníků. Takto velký podíl vysoce vzdělaných výzkumníků na vysokoškolské půdě vyplývá ze skutečnosti, že studenti zůstávají na vysoké škole i po ukončení magisterského programu hlavně z důvodu dalšího studia a zapojení se do výzkumné činnosti. Ukončené magisterské vzdělání má 30 % výzkumníků na vysokých školách a zbylých 5 % připadá na nižší vzdělání.

Zahraničních výzkumníků pracovalo v roce 2020 na českých vysokých školách 3,1 tisíce, ze všech vysokoškolských výzkumníků to bylo 11 %. Dominantní zastoupení měli občané Slovenska (1,3 tis.), kteří tvořili 42 % cizinců ve vysokoškolském výzkumu. S velkým odstupem následují ostatní národnosti jako Rusové (164), Indové (163), Ukrajinci (143) a Italové (134). Mezi vysokoškolskými výzkumníky ze zahraničí dále nalezneme jak Němce či Poláky, kterých je v Česku 107 a 109, tak také například Mexičany (14), Egypťany (11) či Iry (8). Paleta národností je opravdu velmi pestrá, celkem byli v roce 2020 zastoupeni na vysokých školách výzkumníci z 91 zemí. K nejatraktivnějším vědním oblastem patří u cizinců přírodní vědy, v nichž pracuje třetina z výzkumníků s cizím státním občanstvím. Druhé v pořadí oblíbenosti jsou lékařské vědy s pětinou cizinců.

Zahraniční výzkumníci ve vysokoškolském sektoru

Zahraniční výzkumníci ve vládním sektoru

Výzkumníci v podnikatelském sektoru

V podnikatelském sektoru bylo jako výzkumník či technický pracovník zaměstnáno v roce 2020 více než 51 tisíc osob, z nichž ženy tvořily pouhých 15 %. To je ve srovnání s vysokoškolským a vládním sektorem výrazně nižší podíl. Čistě výzkumníků evidujeme 26,5 tisíce se zastoupením žen 13,5 %.

V podnikatelském sektoru dominuje mezi výzkumníky a techniky vzdělání magisterské, významnou pozici zaujímá i vzdělání bakalářské a nižší, doktorů je zde pouze 5 %.

Cizinců bylo mezi výzkumníky a techniky v podnikatelském sektoru zaměstnáno přibližně 4,7 tisíce, s podílem 55 % mezi nimi převládají Slováci.

Téměř polovina výzkumníků a techniků pracuje ve zpracovatelském průmyslu (23,8 tis.), a to hlavně v automobilovém (4,5 tis.), strojírenském (3,7 tis.) nebo elektrotechnickém (3,9 tis.). Téměř 12 tisíc výzkumníků a techniků najdeme v odvětví informační a komunikační činnosti a 10,2 tisíce v profesních, vědeckých a technických činnostech.

Nově zaměstnáno bylo v roce 2020 v podnikatelském sektoru zhruba 7 % výzkumníků a technických pracovníků.

Článek si můžete také přečíst také v časopise Statistika&My.

Více se dočtete zde: Věda, výzkum, inovace