Využití administrativních dat je pro zemědělskou statistiku výzvou

Změny ve způsobu sběru dat ve vybraných šetřeních nejsou jednoduché, ale jejich zavedení přináší výhody.

Zajištění údajů pro zemědělskou statistiku probíhalo až do vstupu České republiky do Evropské unie prostřednictvím statistických zjišťování. V souvislosti s vyplácením unijních zemědělských podpor vznikla řada registrů a evidencí, které jsou pro statistiku potenciálními zdroji dat. Ve statistice se postupně začaly využívat údaje například z registru vinic, sadů a chmelnic nebo z registru hospodářských zvířat, líhní a jatek. Důležitým zdrojem pro aktualizaci Zemědělského registru ČSÚ je Registr půdy (LPIS).

Dlouhodobá příprava

V širších souvislostech jsme o změnách v zemědělské statistice začali uvažovat v průběhu projednávání nařízení (EU) 2022/2379 o statistice zemědělských vstupů a výstupů (SAIO). Od roku 2021 oddělení statistiky zemědělství a lesnictví pracuje na grantovém projektu Modernizace zemědělské statistiky. Základem změn je úprava a modernizace Zemědělského registru, aktualizace struktury sledovaných proměnných s implementací nových požadavků nařízení SAIO, využití nových nástrojů a metodických přístupů v rámci zpracování dat, a především širší využití administrativních zdrojů.

Právě o možnosti využití administrativních dat ve statistice rostlinné výroby jsme uvažovali již delší dobu. Zemědělci totiž vyplňovali téměř ve stejném termínu podobná data o výměře plodin ve statistickém zjišťování o plochách osevů zemědělských plodin (Osev 3-01) a zároveň v Jednotné žádosti o dotace. Základem pro administraci zemědělských dotací je Registr půdy (LPIS), který je jedním ze základních prvků integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS). To je zárukou dobré kvality dat. Z provedené analýzy ale vyplynulo, že struktura dostupných údajů nesplňuje základní požadavky dané legislativou, a bez výrazného zásahu nelze tento zdroj pro statistické účely využít.

Vývoj osevních ploch vybraných plodin v Česku (2012 = 100 %)

Výstupy budou o rok dříve

Vyčkali jsme, až budou jasné požadavky na statistiku podle nového nařízení SAIO, a v roce 2020 jsme zahájili intenzivní spolupráci na využití dat z Jednotné žádosti s institucemi, které mají v České republice na starosti administraci zemědělských dotací – Ministerstvem zemědělství a Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF). Společným cílem je, aby jednou vykázané údaje našly širší využití, a to nejenom ve statistice rostlinné výroby, ale i ve strukturálním šetření a environmentálních statistikách, jako jsou spotřeba hnojiv nebo přípravků na ochranu rostlin.

Otestovali jsme data z Jednotné žádosti, identifikovali jsme hlavní nesrovnalosti, které bránily jejich využití pro statistické účely, a dohodli jsme se na způsobu řešení. Prvním krokem bylo upřesnění požadavku v souladu s novou legislativou. Na to navazovaly úpravy číselníků, vyřešení možnosti vložení účelu pěstování plodiny přiřazením nového atributu a vytvoření převodníku, který každou plodinu z číselníku pro dotace zařazuje do správné položky výkazu ČSÚ.

Nejnáročnější část celého projektu, tedy úpravu informačního systému pro administraci dotací, zajistilo Ministerstvo zemědělství. V roce 2022 proběhlo pilotní ověření funkčnosti provedených změn, do něhož se dobrovolně zapojilo více než dva tisíce zemědělců. Mohli jsme porovnat data z Jednotné žádosti a data získaná standardním statistickým zjišťováním. Výsledek porovnání byl natolik uspokojivý, že již od letošního roku můžeme přistoupit k využití tohoto nového zdroje dat. Díky efektivní spolupráci dokonce o rok dříve, než jsme původně předpokládali. Velmi totiž pomohlo, že všechny zúčastněné strany měly zájem na úspěšném vyřešení náročného úkolu.

Řada pozitivních přínosů

Největším přínosem využití administrativních dat ve statistice rostlinné výroby je samozřejmě snížení zátěže respondentů. Každý rok muselo vyplňovat výkaz o plochách osevů asi deset tisíc zemědělců. Letos se výběrový soubor zúží přibližně na dvě stovky respondentů a bude zahrnovat zemědělce, kteří pěstují speciální plodiny nebo nežádají o dotace. Jednotnou žádost každoročně vyplňuje přes třicet tisíc žadatelů o zemědělské dotace.

Získaná data budou detailnější. Nad rámec výkazu Osev 3-01 budeme moci využít také další potřebné informace, například o ekologickém zemědělství nebo geoprostorová data. Sníží se náklady na sběr dat, zjednoduší se jejich zpracování, a geoprostorová data se navíc mohou stát podkladem pro zpracování zajímavých kartogramů. Data se budou zveřejňovat ve stejném termínu a ve struktuře, která již bude vyhovovat nové evropské legislativě.

Vývoj stavu hospodářských zvířat v Česku (2012 = 100 %)

V živočišné výrobě je to komplikovanější

Rovněž v oblasti živočišné výroby mají chovatelé povinnost centrálně evidovat údaje o chovaných zvířatech, a to prostřednictvím registru, který je na evropské úrovni doporučován jako administrativní zdroj dat. Tuto funkci plní Integrovaný zemědělský registr (IZR), jehož primárním účelem je evidence zvířat z hlediska veterinárních požadavků na prevenci a tlumení výskytu nakažlivých chorob hospodářských zvířat a vytvoření účinného systému dohledatelnosti původu živočišných produktů. IZR slouží rovněž k ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na hospodářská zvířata.

Individuální evidence skotu, ovcí, koz a skupinová evidence s podrobností na jeden kus prasat a drůbeže se nabízí jako možnost náhrady statistických zjišťování týkajících se stavů hospodářských zvířat.

V roce 2021 jsme tedy přistoupili k mapování tohoto administrativního zdroje s cílem zjistit, zda obsahuje takové informace, které by splnily požadavky současné legislativy pro statistiku živočišné výroby a výhledově také nedávno přijatého nařízení SAIO.

Pro statistiku je požadováno, aby zvířata byla členěna v rámci druhu na kategorie podle pohlaví, do věkových nebo hmotnostních skupin a podle účelu chovu (chovná pro obnovu stáda, nebo užitková k přímé produkci masa, mléka, vajec). V registru bylo potřeba nalézt atributy, které by umožnily rozdělení evidovaných zvířat do předepsaných kategorií. Přímé převzetí údajů je možné jen pro několik málo kategorií, většinou na určitém stupni agregace, např. skot celkem, krávy, ovce celkem, prasata celkem. Pro některé kategorie v registru neexistují žádné zaznamenané údaje, podle nichž by bylo možné kategorizaci provést, např. skot určený k porážce (jatečná telata, jatečné jalovice) nebo hmotnostní kategorie prasat. S využitím dalších zdrojů, většinou v působnosti ČSÚ, jsme našli způsob jak mnohé nedostupné kategorie odvodit nebo namodelovat, např. počet jatečných zvířat na základě statistiky porážek zvířat nebo počet chovných samic ovcí podle výsledků strukturálního šetření. Údaje dostupné v IZR i v dalších zdrojích však nezajistí rozdělení do kategorií u prasat a drůbeže, a proto ve statistickém zjišťování stavů těchto zvířat budeme muset pokračovat.

Paralelně s uvedeným mapováním a po jeho skončení probíhalo porovnání rozsahu souborů statistických populací z IZR a statistických zjišťování na úrovni chovatelů a jejich hospodářství. Pro zajištění výběrové základny navazujících statistických zjišťování budeme v příštím období pokračovat v harmonizaci obou používaných registrů (IZR a Zemědělského registru), od propojení jednotek přes metodiku aktualizací až k vlastnímu přebírání dat z IZR.

Hlavní změnou, kterou zaznamenají uživatelé statistických informací vlivem přebírání dat z IZR, bude termín a povaha zveřejňovaných dat. Současná statistická zjišťování umožňují minimalizovat prodlení mezi referenčním dnem a datem zveřejnění údajů na 40 dní a záleží na rychlosti získání dat od respondenta, zpracování a přípravy ke zveřejnění. Při přebírání údajů z administrativního zdroje vstupuje do hry také rychlost aktualizace IZR. Termíny nahlášení údajů do ústřední evidence jsou pro chovatele závazné podle vyhlášky MZe. Na jedné straně nechávají časový prostor chovateli, na druhé výrazně prodlužují zmíněnou prodlevu. S přebíráním údajů z IZR bude zavedena revize údajů o stavech zvířat zveřejněných jako předběžné na definitivní. Současná praxe revizi údajů nevyžaduje, protože zjištěné údaje jsou definitivní. S využitím administrativního zdroje však bude revize nezbytná. Ve stejném termínu jako nyní budou tedy zveřejňovány předběžné údaje, přibližně o dva měsíce později údaje definitivní.

Přechod na administrativní zdroj dat pro stavy skotu, ovcí a koz uvažujeme nejpozději pro rok 2025, který bude prvním rokem, kdy se bude zemědělská statistika řídit novým nařízením o statistice zemědělských vstupů a výstupů (SAIO).

Modernizace bude pokračovat

Nové nařízení SAIO se vedle produkčních a cenových statistik týká také dalších témat, která budeme postupně řešit, ať už vlastními silami, nebo ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a dalšími institucemi. Od roku 2025 bude do produkčních statistik zahrnuto i ekologické zemědělství, a členským státům přibude povinnost vypracovat bilance obilovin a olejnin podle jednotné evropské metodiky. O rok později se naše povinnosti rozšíří o zajištění agro-environmentálních statistik, které budou zahrnovat oblast přípravků na ochranu rostlin. Nové požadavky jsou definované v oblasti sledování spotřeby hnojiv, bilancí živin a také detailní struktury travních porostů. Jsou to velké výzvy a my doufáme, že při jejich řešení obstojíme.

Článek si můžete přečíst v únorovém vydání časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zemědělství