Výstavba bytů se z Prahy přesunula do regionů

Hlavním tahounem stavebnictví bylo v uplynulých dvou letech inženýrské stavitelství, kterému pomohly zejména veřejné zakázky a dočerpávání evropských fondů. Ve srovnání s konjunkturním rokem 2008 však byla v minulém roce i tak stavební produkce o 15 % nižší.
Od ledna do července letošního roku došlo v inženýrském stavebnictví k výraznému poklesu – meziročně o 15,0 %. Také pozemní stavitelství zaznamenalo nižší výkon, pokleslo o 9,3 %. Pro další vývoj stavebnictví bude klíčová aktivita soukromých investorů a v neposlední řadě také legislativa, například zákon o zadávání veřejných zakázek nebo EIA (posuzování vlivů staveb na životní prostředí). Stavebnictví také stále chybí velké stavby.

Od roku 2010 klesala orientační hodnota vydaných stavebních povolení nepřetržitě pět let. Teprve v minulém roce nastal obrat, když očekávaná hodnota meziročně vzrostla o 2,0 %. Tento trend pokračuje také letos, za leden až červenec byl zaznamenán růst orientační hodnoty stavebních povolení o 17,4 %. V minulých letech byla lepší situace v oblasti změn dokončených staveb, aktuálně oživuje také nová výstavba.
Pozemní stavitelství, tj. výstavba budov, zažilo největší propad v roce 2013. V roce 2014 oživilo povolování budov bytových a v minulém roce také budov nebytových. Aktuálně za leden až červenec 2016 byl v oblasti pozemního stavitelství zaznamenán meziroční nárůst orientační hodnoty stavebních povolení o 22,1 %.

Zatímco povolování nebytových budov je na vzestupu, bytová výstavba spíše upadá. Inženýrské stavitelství zaznamenalo dno orientační hodnoty stavebních povolení v roce 2012, velké objemy byly povolovány na přelomu let 2013 a 2014, v minulém roce byla aktivita v této oblasti nízká, což pokračuje také letos (meziroční růst je ovlivněn velkou stavbou, kde převažují technologie).
Po dvouletém růstu počty zahajovaných bytů letos zaznamenávají zatím meziroční pokles (–5,1 %), a to zejména v bytových domech (–35,7 %). Výstavba bytů se přesouvá do regionů. V Praze, kde převažují byty v bytových domech, je situace kritická. Počet zahájených bytů v bytových domech zde letos v prvních sedmi měsících klesl o 78 %. V ostatních krajích je situace různá, ovšem jako celek roste ČR bez Prahy v oblasti zahájených bytů v bytových domech o 51 %. Jedná se především o kraje Plzeňský a Středočeský. Kromě Prahy zažívá značný pokles také kraj Olomoucký. Naopak počet zahájených bytů v rodinných domech letos zatím roste (meziročně o 14,3 %), a to ve všech krajích s výjimkou Prahy, která ovšem v kategorii rodinných domů tvoří na celku pouze 3 %.
Kategorie dokončených bytů zatím těží z vysokého zahajování v minulých dvou letech a aktuálně za prvních sedm měsíců tohoto roku roste (+5,3 %).

Výše uvedeným stavebním povolením odpovídají (co se týká trendu) také nově uzavřené stavební zakázky, které jsou ovšem zčásti ovlivněny okruhem sledovaných firem (50 a více zaměstnanců). Na rozdíl od menších společností a živnostníků mají výrazně vyšší podíl na inženýrském stavitelství.
Hodnota nově uzavřených zakázek v posledních třech letech rostla. Zpočátku to bylo především díky inženýrským stavbám, později spíše zásluhou pozemního stavitelství. Letos byl zatím v 1. pololetí zaznamenán meziroční pokles, ale základna minulého roku je relativně vysoko. Vývoj v oblasti pozemních staveb pak dává jistou naději na zlepšení.
Objem nových zakázek na pozemním stavitelství byl na vrcholu v letech konjunktury. Menší vrchol pak přišel v bazickém roce 2010, nejnižší objem byl zaznamenán v roce 2013. Od té doby nové zakázky v pozemním stavitelství meziročně rostly zejména v důsledku soukromých zakázek. Aktuálně v 1. pololetí 2016 se jedná o meziroční nárůst o 14,1 %.
Naopak nové zakázky na inženýrském stavitelství zaznamenaly na přelomu let 2012 a 2013 své dno. Na vrcholu byly v roce 2014. Aktuálně v 1. pololetí 2016 poklesly zakázky na inženýrské stavby o 16,7 %. Většina z nich je veřejných, proto na ně více dopadá nepravidelné čerpání evropských prostředků.

Váha stavebnictví ČR na celkovém indexu stavební produkce v EU činí 1,4 %. Největší podíl tvoří silná pětka (Francie, Velká Británie, Německo, Španělsko a Itálie), ostatní státy pak následují s větším odstupem. Pozemní stavitelství má na celkovém indexu stavební produkce EU28 váhu 78 %, inženýrské se podílí 22 %. Podíl pozemních staveb nad průměrem EU mají Finsko, Dánsko, Švédsko a Lucembursko. Naopak větší váhu inženýrského stavitelství mají Polsko, Maďarsko, Portugalsko, Chorvatsko a také ČR (zhruba třetina na ISP).
Výkon českého stavebnictví byl v roce 2015 (měřeno meziroční změnou ISP) výrazně nad průměrem EU (+7,2 % proti +0,8 %), v Německu a Rakousku byl v roce 2015 zaznamenán pokles, Slovensko výrazně rostlo a v Polsku byla spíše stagnace. Stejně jako v ČR bylo také v EU i většině ostatních okolních států v lepší kondici inženýrské stavitelství. Slovensko dokonce zaznamenalo růst o 53,5 %, pouze v Polsku a Rakousku tomu bylo naopak.
Aktuálně za 1. pololetí 2016 stavební produkce v Evropě stagnuje. S ohledem na vysokou základnu z minulého roku je to spíše v důsledku vývoje v inženýrském stavitelství. Meziroční pokles ČR nepatří k těm největším, horší situace je například v Polsku nebo Maďarsku. Slovensko drží pozemní stavitelství, inženýrské stavitelství zde silně klesá. V Německu a Rakousku byly zaznamenány stagnace v obou kategoriích.

Více se dočtete zde: Stavebnictví, byty