Vysočina v čele

Přestože lesy v Kraji Vysočina představují jen 7,8 % celkové lesní plochy v Česku, v roce 2021 se zde vytěžila téměř čtvrtina celorepublikové těžby. První místo zaujal tento kraj rovněž v zalesňování.

Lesní pozemky na Vysočině představují 7,8 % z celkové výměry lesů v České republice, mezi kraji je to čtvrtý největší podíl. V souvislosti s obnovou lesních porostů po rozsáhlých kalamitách z posledních let zde došlo k výraznému nárůstu zalesňované plochy, v roce 2021 dosáhlo zalesňování rekordních hodnot. Objem vytěženého dřeva se na Vysočině naopak meziročně snížil. V mezikrajském srovnání jsou však zalesňování i těžba dřeva na Vysočině nejvyšší. Podle údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dále ČÚZK) se v roce 2021 lesy v Kraji Vysočina rozkládaly na výměře 207 742 hektarů, což odpovídá 30,6 % z celkové rozlohy kraje. Lesní pozemky na Vysočině představují 7,8 % z celkové výměry lesů v České republice a Kraj Vysočina se tímto podílem řadí na čtvrtou příčku. Nejrozsáhlejší lesy se nacházejí v krajích Jihočeském (14,2 % z ČR), Plzeňském (11,5 % z ČR) a Středočeském včetně Prahy (11,4 % z ČR). Naopak, nejmenší podíl lesních pozemků na celkové rozloze lesů v Česku je evidován v Pardubickém kraji (5,0 % z ČR).

Zalesňování v Kraji Vysočina podle druhů dřevin (ha)

Ve výsadbě převažují listnáče

V posledních třech letech sledujeme na Vysočině značný nárůst zalesňování. V roce 2021 byla zalesněna rekordní plocha 9 310 hektarů, tedy o 50,4 % více než v roce 2020. Mírně převažovala plocha nově zalesněná listnatými dřevinami, které byly použity na 4 741 hektarů (50,9 %). Z listnatých dřevin bylo na Vysočině vysázeno nejvíce buku (21,9 % zalesňované plochy) a dubu (14,6 %). Jehličnaté dřeviny byly vysázeny na 4 569 hektarech. Smrk, který je nejvíce používanou dřevinou při zalesňování, byl vysazen na 3 227 hektarech (34,7 %). Jeho podíl však v posledních třech letech klesá. Borovice byla vysazena na 372 hektarech (4 %). Přirozenou obnovou les regeneroval na ploše 1 191 hektarů.

Struktura dřevin uměle zalesněných ploch (%)

Objem těžby klesl

Objem těžby dřeva v Kraji Vysočina je, stejně jako zalesňování, v mezikrajském srovnání nejvyšší v celé republice – na Vysočině se vytěžila téměř čtvrtina celkové těžby. V roce 2021 se v kraji vytěžilo celkem 7 446 tisíc m³ dřeva (bez kůry). Proti roku 2020 se těžba dřeva snížila o 14,5 %, a to zejména v důsledku snížení těžby nahodilé, která tvoří podstatnou část těžby dřeva (v posledních 4 letech dokonce 98–99 %).

Nahodilá těžba je těžba dřeva prováděná za účelem zpracování stromů suchých, vyvrácených, nemocných nebo poškozených v důsledku působení škodlivých činitelů (abiotické a biotické příčiny jako např. vítr, sníh, námraza, škodlivý hmyz, houbové choroby). Objem zpracované nahodilé těžby dřeva (bez kůry) se v Kraji Vysočina meziročně snížil o 15,5 % a činil celkem 7 320 tisíc m³. Nejčastějším důvodem pro nahodilou těžbu byly na Vysočině v roce 2021 kalamity způsobené hmyzem (81,9 %). Další významnou příčinou byly živelní pohromy, převážně v polomech a vývratech bylo vytěženo 11,2 % zpracované nahodilé těžby.

Jehličnaté dřeviny se na vyprodukované dřevní hmotě podílely 99,4 %, mezi nimi převládal smrk (6 975 tisíc m³, tj. 94,2 % z celkové těžby dřeva jehličnatých stromů). Listnaté dřeviny představovaly zbývajících 0,6 % těžby. Především se jednalo o buk (téměř 17 tisíc m³, tj. 39,7 % z celkové těžby listnatých stromů).

Výchovných zásahů přibývá

Výchovné zásahy byly v uplynulém roce provedeny v lesích Vysočiny na ploše 1 442 hektarů, tj. na ploše o 283 hektarů (24,4 %) větší než v roce 2020. Prořezávky jako výchovné zásahy v mladých porostech, jejichž účelem je snížení hustoty porostu a úprava zdravotního stavu, se uskutečnily na ploše 987 hektarů. Probírky slouží k usměrnění vlastností předmýtních porostů, zejména k úpravě porostní skladby a zpevnění porostu. Provedeny byly na ploše 455 hektarů a vytěžilo se při nich přes 20 tisíc m³ dřeva. V roce 2021 se na Vysočině oproti předchozímu roku výrazně zvýšila (o 40,3 %) plocha lesní půdy ošetřená chemickými a biologickými přípravky, a to na 7 546 hektarů. Jedná se o ochranu před škůdci, chorobami a nežádoucí vegetací.

Článek si můžete přečíst také  zářijovém čísle časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zemědělství