Výkyvy zahraničního obchodu v době koronavirové

Roční bilance zahraničního obchodu se zbožím dosa­hovaly v posledních letech kladných hodnot, nejvyšší (163,7 mld. Kč) dosáhla zatím v roce 2016, naopak nejnižší zápornou hodnotu, kdy dovoz převyšoval vývoz, měla v roce 2008 (–44,3 mld. Kč), ve kterém probíhala celosvětová ekonomická krize. Za první tři čtvrtletí roku 2020 vychází zatím bilance ve výši 107,8 mld. Kč, což je přibližně o pětinu menší hod­nota oproti stejnému období roku 2019. Z pohledu jednotlivých měsíců je zajímavé, že během koronavi­rové pandemie byla zaznamenána jak vůbec nejnižší měsíční bilance od vstupu ČR do EU (–24,6 mld. Kč v dubnu), tak i nejvyšší (35,2 mld. Kč v červnu). S nástupem pandemie v naší zemi, tedy v dubnu a květnu, byly v historicky sledované časové řadě patrné i nejvýraznější meziroční poklesy hodnoty vývozů, a to o 38 %, resp. o 28,9 %. Stejně tak jsme v dubnu mohli zaznamenat historicky nejnižší podíl vývozu k celkovému obratu zahraničního obchodu se zbožím, který činil pouhých 48 %. K optimističtějším hodnotám přispěly hlavně červenec a září, kdy stranu dovozu výrazně převýšil vývoz a přebytky bilancí dosáhly 14,4 mld. Kč, resp. 34,4 mld. Kč. Obě tyto bilance tak získaly další prvenství co do sledovaného měsíce, zářijový vývoz dosáhl z tohoto pohledu také rekordní hodnoty (334,2 mld. Kč). Celkově činil me­ziroční pokles vývozu od ledna do září zatím 9,4 %, v případě dovozu to bylo 8,9 %.

Březen změnil zaběhnuté zvyklosti

Opatření přijatá s příchodem koronavirové pan­demie způsobila především zbrzdění zahraničního obchodu s motorovými vozidly. Jelikož se jedná pro ČR o velmi významnou komoditu, věnujeme tomuto tématu samostatný článek v příštím vydání časopisu. Dalšími komoditami, u kterých se výrazněji proje­vily dopady pandemie, byly mimo jiné potravinářské výrobky, textilie a základní farmaceutické výrobky.

V zahraničním obchodě s potravinami u nás dlou­hodobě převažuje dovoz nad vývozem, což naznačuje potravinovou závislost ČR. Výraznější rozdíly proti obvyklým hodnotám dovozu i vývozu potravin se v tomto roce projevily zatím pouze v měsíci březnu, kdy začínala platit vládní opatření a lidé se snažili předzásobit některými druhy potravin. Meziroční hodnota dovozu i vývozu se zvýšila přibližně o 16 %. V dalších měsících se pak hodnoty vrátily znovu k obvyklým hodnotám.

Bilance zahraničního obchodu s textiliemi je v ČR naopak dlouhodobě kladná. V březnu 2020 však byla záporná, k čemuž došlo poprvé od prosince roku 2011. Zatímco tehdy to bylo pouze –12 mil. Kč, letošní břez­nové saldo činilo –2,2 mld. Kč. Za první tři čtvrtletí vzrostl meziroční dovoz textilií do ČR o 8,2 %. Nebude překvapením, že se na tom velkou měrou podílel dovoz jednorázových roušek a jiného textilního zdravotnic­kého materiálu. Jenom jednorázové roušky tvořily při­bližně čtvrtinu veškerého dovozu textilií a celá čtvrtina tohoto zboží byla původem z Číny.

Další letošní výkyv, který lze připsat koronaviru, se týká dovozu základních farmaceutických výrobků, mezi něž patří převážně léky. V běžných letech se v této komoditě významně projevuje sezónnost – hodnoty dovozu u léků stoupají hlavně v podzim­ních a zimních měsících v souvislosti s nachlazením a chřipkami. Letos jsme však podobný nárůst za­znamenali také v březnu, kdy lidé nakupovali volně prodejné léky v souvislosti s obavami z přicháze­jící pandemie. Hodnota dovozu se vyšplhala přes 12 mld. Kč, což meziročně představovalo 41% nárůst. V dalších měsících se dovoz léků ale opět vrátil již k běžným hodnotám.

Nejen množství, ale také ceny

Energetické komodity se v souvislosti s koronaviro­vou pandemií dostaly trochu do pozadí, přitom na světových trzích s ropou a zemním plynem docházelo rovněž k zajímavým změnám, převážně k cenovým poklesům. Dlouhodobě je naše země závislá na do­vozu ropy i zemního plynu, o čemž svědčí záporné bilance zahraničního obchodu s těmito komoditami. Téměř polovina ropy se dováží do ČR z Ruské fede­race, dále pak z Ázerbájdžánu, Kazachstánu a USA. Důležitým faktorem u dovozu ropy je samozřejmě její cena na světových trzích, a není proto divu, že dovoz ropy do ČR vyjádřený v peněžní hodnotě ko­píruje do velké míry její cenový index. Z hlediska množství poklesl letos dovoz ropy především v ob­dobí duben až červen, v některých měsících se čísla snížila meziročně i o více než polovinu. Celkový meziroční pokles dovezené ropy za první tři čtvrtletí vyjádřený v peněžních jednotkách byl přibližně 42 %, ve hmotnostním vyjádření pak pouze 22 %. U zem­ního plynu je situace velmi podobná. Přibližně 80 % veškerého dovozu zemního plynu pochází z Ruské federace a i u něj hraje podstatnou roli cena. V mě­síci březnu jsme mohli pozorovat téměř 70% pokles dovozu vyjádřeného penězi, od dubna do července byl pokles mezi 40 a 50 % a v srpnu se hodnota do­vozu opět zvýšila k běžným úrovním. Celkově od ledna do září došlo k meziročnímu poklesu dovozu zemního plynu o 44 % z hlediska peněžní hodnoty a o 11 % v množství.

Do Německa méně, z Číny víc

Z teritoriálního pohledu je bilance zahraničního obchodu se zbožím se státy EU dlouhodobě kladná, naopak se státy mimo EU dlouhodobě záporná, tedy dovoz převažuje nad vývozem. V roce 2019 dosáhla bilance se státy EU celkové hodnoty 638,4 mld. Kč, se státy mimo EU pak –473,6 mld. Kč. Zajímavým faktem je, že za období od ledna do září roku 2020 se bilance se státy mimo EU meziročně téměř nezmě­nila, rozdíl činil přibližně 3,5 mld. Kč, zatímco se státy EU zůstala obchodní bilance sice i nadále kladná, ale meziroční pokles dosáhl téměř 30 mld. Kč.

Naším dlouhodobě nejvýznamnějším partnerem, a to nejen na straně dovozu, ale i na straně vývozu, zůstává Německo. Z veškerého českého vývozu v roce 2019 k tomuto západnímu sousedovi směřovalo 31 %, a naopak 26 % veškerého dovozu k nám od něj při­šlo. Obchod s Německem tedy významně přispívá k celkově kladnému přebytku našeho zahraničního obchodu. Nejvíce do této země vyvážíme motorová vozidla a jejich díly, dále stroje a zařízení a elektrická zařízení. Jakýkoliv propad obchodu s Německem značně ovlivní i celkové výsledky našeho zahranič­ního obchodu. Letos se ve srovnání s prvními devíti měsíci loňského roku propadly hodnoty vývozu do Německa o 79 mld. Kč, u dovozu byl za stejné období zaznamenán pokles o 92,9 mld. Kč.

Druhý extrém oproti Německu představuje Čína. S ní máme bilanci zahraničního obchodu se zbožím dlouhodobě zápornou. Tempo růstu dovozu se přitom oproti tempu růstu vývozu výrazně zvyšuje. V roce 2019 tak Česko dosáhlo s Čínou nejnižší bilance ze všech zemí a lze konstatovat, že za období od ledna do září 2020 se tato bilance meziročně propadla ještě o dalších 33,5 mld. Kč. Čína byla také v podstatě jedinou zemí, u které během koronavirové pande­mie v prvních třech čtvrtletích letošního roku došlo k výraznějšímu nárůstu dovozů oproti loňsku, a sice o 32,2 mld. Kč.

K výrazným změnám v obchodní bilanci došlo v letošních prvních třech čtvrtletích i v obchodování s řadou dalších zemí. Vývoz nejvíce poklesl v případě Francie (–27,4 mld. Kč), Velké Británie (–21,8 mld. Kč) a Španělska (–19,7 mld. Kč), v případě dovozu šlo pře­devším o Ruskou federaci (–36,1 mld. Kč), Slovensko (–14,2 mld. Kč) a Polsko (–13,4 mld. Kč).

Bude jistě zajímavé sledovat vývoj zahraničního obchodu se zbožím i ve čtvrtém čtvrtletí a nechme se překvapit, co nám ukážou definitivní čísla za celý rok 2020.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty