Výdělky z Česka plynou na Slovensko a Ukrajinu

Pohyb pracovníků mezi jednotlivými zeměmi EU je spojen i s toky peněz z jedné země do druhé. Pro některé země představují tyto prostředky významnou část příjmů.

Na konci loňského roku zveřejnil Eurostat aktualizované údaje platební bilance popisující, jak v rámci EU tečou peníze ve formě odměn zahraničním pracovníkům poslaných do zahraničí a také prostřednictvím osobních transferů, které zahraniční pracovníci žijící v dané zemi posílají do zemí svého původu. V tomto článku nazýváme součet uvedených dvou položek remitencemi.

V případě osob žijících v cizí zemi se do remitencí započítávají peníze, které tyto osoby posílají přes hranice domů, tedy osobní transfery. U pracovníků, kteří za prací přes hranice dojíždějí, ale bydlí ve své zemi, náleží do remitence mzda, kterou jim vyplácí zahraniční zaměstnavatel, tedy odměna zahraničním pracovníkům.

Toto vymezení zcela neodpovídá kompletní definici podle manuálu BPM6, z něhož Eurostat vychází při sestavování údajů o platební bilanci. Do remitencí se podle BPM6 započítávají kromě náhrad zaměstnancům a osobních transferů také sociální dávky a transfery neziskovým institucím sloužícím domácnostem. Pro poslední dvě položky ale Eurostat nemá dostatečné podklady.

Remitence v zemích EU v roce 2023 (podíl na HDP, %)

Pozn.: Údaje za Dánsko a Maltu nejsou k dispozici.

Zdroj: Eurostat

Nejvíc remitenci do EU přichází ze Švýcarska

Evropská unie si s nečlenskými zeměmi dlouhodobě udržuje negativní saldo toků náhrad zaměstnanců a osobních transferů. Celkem z EU v roce 2023 v této formě plynulo za unijní hranice 73,5 mld. eur, zatímco dovnitř přiteklo 66,8 mld. eur. Rozklad remitencí ale ukazuje, že v případě samotných náhrad zaměstnancům je EU čistým příjemcem (52,9 mld. eur bylo přijato a 22,5 mld. eur bylo vyplaceno zaměstnancům mimo unii). Celkové záporné saldo tak vytvářejí osobní transfery do zemí původu pracovníků. V roce 2023 z EU takto odteklo 50,9 mld. Eur a 13,9 mld. si EU připsala.

Největším zdrojem náhrad zaměstnancům i remitencí celkově je pro Evropskou unii Švýcarsko. V roce 2023 odtud do EU přiteklo celkem 38,0 mld. eur, z toho 35,9 mld. tvořily náhrady. Ze seznamu největších příjemců náhrad zaměstnancům je patrné, že občané EU využívají geografické (Švýcarsko je součástí Schengenského prostoru) i jazykové blízkosti Švýcarska. Nejvíce náhrad ze Švýcarska tak směřovalo do sousední Francie (20,3 mld. eur), Německa (7,3 mld.) a Itálie (6,5 mld.).

Největší porce remitencí plynoucích mimo EU směřovala v roce 2023 podle dostupných údajů do evropských zemí (více než 24 mld. eur). Druhá v pořadí byla Asie (přes 18 mld. eur) a třetí Afrika (více než 17 mld. eur, z toho 10 mld. plynulo do severní Afriky). Na americký kontinent plynulo téměř 12 mld. eur. Z toho si přibližně 10 mld. eur připsaly země Jižní a Střední Ameriky.

Remitence směřují na východ EU

Pro některé země jsou finanční prostředky z remitencí významnou součástí národního důchodu. Takovým případem je například Chorvatsko, kde remitence v roce 2023 činily 6,2 % HDP. Následovalo Rumunsko s 2,8 % a Lucembursko s 2,6 % (země je příjemcem velkého objemu prostředků od institucí EU). Chorvatsko a Rumunsko jsou součástí bloku novějších členských států, které obvykle figurují v tomto žebříčku výše. Remitence totiž v Evropě zpravidla plynou od západu na východ. Výjimkou je kromě Lucemburska také Belgie s remitencemi ve výši 2,3 % HDP. Tato země získává také remitence od institucí EU, ale pracovníci z Belgie rovněž využívají jazykovou blízkost se sousedním Lucemburskem a Nizozemskem. Česko mezi novějšími členskými zeměmi EU příjmy z remitencí nevyniká. Podíl 1,3 % HDP nás řadí v této skupině do mírného podprůměru. Jen malou roli hrají obdržené remitence v Irsku (0,1 % HDP), ve Finsku (0,2 %) nebo v Řecku (0,2 %).

Podíváme-li se na opačný směr toku remitencí, nominálně nejvíce remitencí přirozeně plyne z dvou velkých evropských ekonomik – Německa (20,6 mld. eur) a Francie (18,3 mld.). Z hlediska podílu odeslaných remitencí na HDP ale žebříčku zemí vévodí Lucembursko s přesuny dosahujícími 20,9 % HDP. V Lucembursku totiž pracuje velké množství lidí z okolních států (zejména z Francie, Německa a Belgie), kteří jen dojíždějí. Tito pracovníci také „uměle“ navyšují některé další ekonomické ukazatele Lucemburska přepočítané na hlavu. Jimi vytvořené HDP například náleží Lucembursku, ale přepočítává se jen na obyvatele, a těmi dojíždějící nerezidenti nejsou. Nadprůměrný podíl odeslaných remitencí na HDP má dále Kypr (1,9 %) a Česko (1,7 %). Naopak u Bulharska (0,2 % HDP), Finska (0,3 %) a Slovenska (0,3 %) odeslané remitence tvoří jen malou část HDP.

Vývoj remitenci plynoucích z a do Česka (mld. Kč)

Zdroj: Eurostat

Česko více posílá, než přijímá

Z výše uvedených čísel vyplývá, že Česko je čistým odesílatelem remitencí. Nebylo to tak vždy, bilance se do záporných hodnot přehoupla v roce 2018. Podle údajů Eurostatu zapadá situace v Česku do klasického toku ze západu na východ. Ze 4,1 mld. eur (99,0 mld. Kč) tak do Česka přitekly 3,4 mld. eur (81,7 mld. Kč) ze zemí EU. Z toho 1,9 mld. Eur plynulo z Německa a 0,5 mld. z Rakouska. V drtivé většině šlo o náhrady zaměstnancům. Personální transfery tvoří jen malou část remitencí plynoucích do Česka. Češi totiž častěji jen dojíždějí přes hranice a nepřesidlují se za prací tak jako jiné národy (například remitence plynoucí do Chorvatska jsou více než z poloviny tvořeny personálními transfery). Z mimounijních zdrojů je pro Česko významná především Velká Británie, odkud v roce 2023 přiteklo 0,3 mld. eur.

Z Česka do zahraničí odteklo ve formě remitencí 5,4 mld. eur. (128,6 mld. Kč). Jak bylo uvedeno výše, v poměru k HDP jde o nadprůměrnou hodnotu. Mimo EU šlo mírně nadpoloviční množství (2,7 mld. eur, 65,5 mld. Kč). V rámci unie je největším příjemcem remitencí z Česka Slovensko (1,3 mld. eur) s velkým odstupem následované Rumunskem (0,3 mld. eur) a Polskem (0,2 mld. eur). Slovensko bylo až do roku 2021 také celkově největším příjemcem remitencí z Česka. Významnou část z nich dlouhodobě tvoří personální transfery.

Eurostat nedisponuje dostatečnými údaji od mimounijních zemí, takže si musíme vypomoct odhady z oblasti národních účtů, které ČSÚ pravidelně sestavuje. Pro čtenáře asi není překvapením, že nejvýznamnějším mimounijním příjemcem remitencí z Česka je Ukrajina. Ta dlouhodobě patří mezi významné příjemce, toky peněz se ale ještě zvýraznily po začátku války na Ukrajině a s příchodem uprchlíků. V roce 2023 z Česka na Ukrajinu plynulo ve formě remitencí podle odhadů ČSÚ 38,8 mld. Kč, což představuje 30,2 % z celkového toku. Téměř dvě třetiny z toho tvořily náhrady zaměstnancům, a tento poměr je dlouhodobě stabilní. Významným neevropským příjemcem remitencí z Česka je také Vietnam (4,4 mld. Kč v roce 2023), s nímž nás pojí historické vazby.

Remitence plynoucí z Česka na Ukrajinu

Zdroj: ČSÚ