Výdaje na výzkum a vývoj dosáhly rekordu

Ekonomická krize započatá rokem 2008 s sebou nesla i stagnaci výdajů na VaV, po jejím skončení zažilo Česko v těchto výdajích dvě období růstu. První trvalo od roku 2010 do roku 2015 a bylo do značné míry charakterizováno fenoménem dotací z Evropské unie. Spolu s dotacemi z EU se na růstu výdajů na VaV ve zmíněném období podílely také podnikové zdroje. Ty rostou od roku 2009 každoročně až do současnosti. Trvalý nárůst podnikových zdrojů ovšem nestačil pokrýt výpadek dotací z EU, k němuž došlo v roce 2016. Konec jednoho programového období doprovázel více než desetimiliardový meziroční pokles výdajů na VaV financovaných ze zdrojů EU, což se projevilo v meziročním poklesu celkových výdajů na VaV na území ČR o 10 %. Již následujícího roku 2017 však započalo další období růstu, které pokračuje až do roku 2019. Toto druhé růstové období přináší navyšování ze všech zdrojů financování.

Jak již bylo zmíněno, neustále rostou prostředky, které na VaV vynakládají podniky. Během posledních tří let rostly podnikové zdroje každoročně v průměru o 10 % až na téměř 65 mld. Kč v roce 2019. Po roce 2016 zaznamenáváme také výrazný nárůst prostředků, které se do VaV investují ze státního rozpočtu. Od roku 2014 se prostředky státu po tři po sobě jdoucí roky pohybovaly v rozmezí 28 až 29 mld. Kč. S následným každoročním navyšováním vystoupaly tyto prostředky až na 37,6 mld. Kč v roce 2019. Zdroje z EU určené na podporu VaV, především v rámci tzv. strukturálních fondů EU, zaznamenaly svůj vrchol v letech 2012 až 2015, kdy během čtyř let přinesly do českého výzkumu celkem 50 mld. Kč. Každoročně se jednalo o částku převyšující 10 mld. Kč. Prostředky z EU směřovaly do VaV především ze dvou operačních programů (OP), a to OP Podnikání a inovace v gesci MPO a OP Výzkum a vývoj pro inovace, který spadal pod MŠMT. Čerpání prostředků z těchto OP bylo ukončeno v roce 2015, což vyústilo ve zmiňovaný výrazný pokles v roce 2016. Na obou uvedených ministerstvech byly tou dobou již nachystány nové OP, v jejichž rámci byly opětovně vyčleněny prostředky na podporu VaV. Konkrétně se jedná o OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a OP Věda, výzkum a vzdělávání. Náběh čerpání z těchto OP byl po spuštění dosti pozvolný, postupně se ale využívání evropských financí zintenzivnilo a v roce 2019 doputovalo ze zahraničních veřejných zdrojů do českého výzkumu 8 mld. Kč. K rekordním částkám čerpaným z dotací EU v letech 2012 až 2015 jsme se však již nepřiblížili.

Nejrychleji rostou mzdy

Největší výdajovou položku na VaV zaujímají mzdy. V roce 2012 se na mzdy ve VaV vynaložilo přibližně 31 mld. Kč, což tvořilo 42 % celkových výdajů na VaV. V roce 2019 byly mzdové náklady oproti roku 2012 téměř dvojnásobné, spotřebovalo se na ně 61 mld. Kč a tvořily 55 % z celkových výdajů na VaV. Úroveň poloviny všech výdajů přesáhly mzdy v roce 2016 a jejich podíl i dál pozvolna narůstá.

Naproti tomu investiční výdaje se na celkových výdajích na VaV udržují v posledních několika letech okolo 10 %. Výši investic do výzkumu a vývoje v ČR po roce 2010 zásadně ovlivňovaly již zmiňované strukturální fondy EU. Nejvíce prostředků z EU mezi lety 2012 a 2015 směřovalo na výstavbu nových výzkumných center, investiční výdaje se v těchto letech každoročně pohybovaly mezi 17 a 18 mld. Kč a zaujímaly více než 20% podíl na výdajích na VaV. V roce 2016 následoval prudký 60% meziroční pokles na 7,4 mld. Kč. V letech 2018 a 2019 se investice pohybovaly okolo 11 mld. Kč, což je stále výrazně méně než ve zmiňovaných rekordních letech.

Podnikový výzkum táhnout firmy vlastněné ze zahraničí

Podíl podnikatelského sektoru na celkových výdajích na VaV se v posledních letech pohybuje lehce nad 60 %. Výzkum a vývoj v ČR provádělo v roce 2019 celkem 2 704 podniků, ve velké většině se ovšem jednalo o subjekty, pro něž je VaV jen vedlejší činností, na kterou vynakládají poměrně nízké prostředky. Více než dvě třetiny podniků (téměř 2 000 subjektů) měly v roce 2019 výdaje na VaV nižší než 10 mil. Kč. Na druhé straně pomyslného žebříčku se nacházelo 106 podniků s výdaji na VaV vyššími než 100 mil. Kč. Celkem těchto 106 podniků (4 % podniků provádějících u nás VaV) vynaložilo na VaV téměř 46 mld. Kč, tedy dvě třetiny výdajů na VaV podnikatelského sektoru. Osm podniků mělo v roce 2019 dokonce výdaje na VaV přesahující 1 mld. Kč, všechny ovšem spadaly do skupiny podniků pod zahraniční kontrolou. Mezi zahraničními podniky s nejvyššími výdaji na VaV u nás převažují podniky s vrcholovými vlastníky z Německa a ze Spojených států amerických.

Více než polovina výdajů na VaV v podnicích připadá na zpracovatelský průmysl. Nejvýznamnějším odvětvím je dlouhodobě automobilový průmysl. Důležitost automobilového průmyslu podtrhuje fakt, že mezi podniky s významnými výdaji na VaV působícími v rozličných odvětvích (např. elektrotechnický průmysl – NACE 27, výzkum a vývoj – NACE 72 a další) jich mnoho provádí výzkumnou činnost přímo spjatou s potřebami automobilového průmyslu. Důležitou roli hrají též podniky provádějící VaV v odvětvích informačních a komunikačních technologií. Nejvýznamnější ICT podniky provádějící VaV nalezneme především v Praze a v Brně. Většinou se jedná o podniky pod zahraniční kontrolou, často s vrcholovým vlastníkem ze Spojených států.

Ve veřejném sektoru se vynaložilo 42 miliard

Necelých 40 % výdajů vynaložených na VaV v Česku připadalo v roce 2019 na vládní a vysokoškolský sektor. Celkem se jednalo o 42,5 mld. Kč, o 3,6 mld. Kč více než v roce 2018. Ve vládním sektoru se vynaložilo na VaV 18,2 mld. Kč, z nichž 72 % se spotřebovalo na pracovištích Akademie věd ČR. Ve vysokoškolském sektoru se u nás v roce 2019 vynaložilo 24,3 mld. Kč, na nichž se dominantně z 94 % podílely státní a veřejné vysoké školy. VaV prováděný na soukromých vysokých školách je v Česku zanedbatelný. Jejich výdaje na VaV se v posledních letech pohybují okolo 200 mil. Kč za rok, což tvoří přibližně 1 % výdajů na VaV vysokoškolského sektoru.

Výzkum ve veřejném sektoru je převážně financován z veřejných zdrojů. Výzkum ve vládním sektoru byl v roce 2019 z 80 % financován českým státem, na vysokých školách byl podíl státních prostředků 75 %. Nezanedbatelné jsou rovněž dotace z EU. Veřejné zahraniční zdroje loni tvořily 12 % výdajů (2,1 mld. Kč) ve vládním sektoru a 17 % (4 mld. Kč) ve vysokoškolském sektoru. V menší míře je veřejný výzkum financován z podnikových zdrojů, ve vládním sektoru to bylo v roce 2019 ze 7 % (1,4 mld. Kč), na vysokých školách pouze ze 4 % (1 mld. Kč).

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Věda, výzkum, inovace