Výběr událostí z ČSÚ

Rojíček a Ballek o sčítání

Nové vedení ČSÚ v rámci první zahraniční cesty do partnerské statistické instituce navštívilo Statistický úřad Slovenské republiky.

Schůzka se týkala zejména tří oblastí. Předsedové Marek Rojíček a Alexander Ballek se vzájemně informovali o postupu přípravy Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021. V České republice byl již vytvořen návrh věcného záměru zákona, který byl předložen k následnému projednání vládě. Vláda Slovenské republiky v polovině března schválila legislativní záměr zákona o sčítání. Diskuse se týkala i tzv. scanner dat, tedy využívání dat o cenách z informačních systémů obchodních řetězců. Čeští a slovenští statistici také debatovali o globalizaci a jejích dopadech na statistiku, například na zachycování transakcí nadnárodních společností.

Safe centrum chloubou Maďarů

Dne 22. března vystoupil v Praze na semináři při CERGE-EI Zsolt Németh z maďarského statistického úřadu.

Prezentace maďarského statistika Zsolta Németha se týkala přístupu výzkumných pracovníků k mikrodatům. Ve své přednášce se zaměřil na safe centrum, které maďarský úřad provozuje. Představil zkušenosti s jeho fungováním a také dosavadní praxi se vzdáleným přístupem pro využívání chráněných mikrodat pro výzkumné účely. O měsíc později, 19. dubna, v rámci společného jednání statistických úřadů zemí V4 v Budapešti navštívil Marek Rojíček, předseda ČSÚ, maďarské safe centrum osobně.

První projekce penzijních závazků

Koncem března ČSÚ poprvé publikoval údaj o penzijních nárocích domácností, a to v systému národních účtů.

Na konci roku 2015 dosáhly závazky 10,9 bil. Kč, což odpovídalo 237% podílu na HDP. K výpočtu údaje použil ČSÚ moderní nástroje ekonomické statistiky. Povinnost zpracovávat daný údaj stanovil Eurostat všem členským státům. Penzijní závazky vyjadřují hodnotu důchodových nároků domácností. Jde o celkovou částku, která bude vyplácena lidem, kteří dosáhli nebo dosáhnou starobní penze. Většinu z celkových penzijních závazků tvoří nároky domácností v rámci prvního důchodového pilíře, tj. dávkového systému důchodového pojištění. Výše závazků je ovlivněna ekonomickými faktory a také počtem a stářím obyvatel.

Novými členy Rady se stali Večeře, Fischer a Kleňhová

V Ústředí ČSÚ v Praze na Skalce se 6. dubna uskutečnilo jednání České statistické rady v novém složení.

Novými členy Rady jsou Karel Večeře, předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, Jakub Fischer, děkan Fakulty informatiky a statistiky VŠE, a Michaela Kleňhová, zástupkyně ředitele CERMAT. V souvislosti s obměnou bylo ukončeno členství Luboše Marka, Stanislavy Janáčkové a Eduarda Součka.
Na jednání Rady představil předseda ČSÚ Marek Rojíček své priority. Zdůraznil cíl zabezpečení kontinuity a udržení image Úřadu coby vysoce odborné a důvěryhodné instituce. Prezentoval i plány modernizace.
Program jednání České statistické rady byl zaměřen na prioritní úkoly ČSÚ pro rok 2018 – přípravu Sčítání lidu, bytů a domů v roce 2021, posílení koordinace statistiky, přípravu monitorovacího rámce udržitelného rozvoje a využití administrativních „scanner“ dat.

Úřady V4 podepsaly memorandum

Statistické úřady zemí Visegrádské čtyřky dnes v Budapešti přijaly memorandum o spolupráci.

Dokument dnes podepsali vrcholní představitelé národních statistických úřadů – za Česko Marek Rojíček, za Slovensko Alexander Ballek, za Polsko Grażyna Marciniak a za Maďarsko Gabriella Vukovich.
„Cílem je zintenzivnit spolupráci ve vybraných oblastech. Chceme společně pracovat na celkovém rozvoji, na modernizaci statistických procesů, na zvyšování kvality statistik a zdokonalování metodik,“ uvedl Marek Rojíček během summitu v Budapešti. Spolupráce se bude týkat například příprav Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 nebo využívání big dat.
Prvním výsledkem deklarované užší spolupráce je nová statistická publikace zaměřená na srovnání zemí Visegrádské skupiny. Státy V4 se rozkládají na území o rozloze 532,8 tis. km2. Na začátku loňského roku v nich žilo 63,8 mil. obyvatel, tedy 12,5 % populace celé Evropské unie. Česko je druhým nejlidnatějším státem Visegrádské skupiny.
„Státy V4 patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám EU. Celkově vloni vzrostl jejich hrubý domácí produkt o 4,3 %, zatímco v celé EU jen o 2,4 %. Příznivý ekonomický vývoj měl vliv i na výrazný pokles nezaměstnanosti. V loňském roce patřily Česko, Maďarsko a Polsko do sedmičky unijních zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti,“ uvedla analytička ČSÚ Karolína Súkupová. Více ZDE