Výběr statistických zajímavostí ze světa

V Nizozemsku podražilo maso, hlavně kuřecí

V roce 2017 se spotřebitelské ceny masa v Nizozemsku meziročně zvýšily o 3,8 %. Jednalo se o největší nárůst od začátku tohoto tisíciletí.

V mezinárodním srovnání mezi státy EU28 se Nizozemsko dělilo o druhé místo společně s Lucemburskem, když větší nárůst cen masa zaznamenalo Slovensko (4,4 %). Nejvíce podražilo kuřecí maso, jehož cena se meziročně zvýšila o 5 %. U vepřového zaznamenali nizozemští statistici nárůst o 4,2 % a u hovězího a telecího masa ceny vzrostly o 2,7 %. Nárůst cen ostatních druhů masa, mezi něž se řadilo například králičí maso či maso z divočáka, činil pouze 1,6 %.
Z nezpracovaného masa měli spotřebitelé největší zájem o vepřové. Utratili za něj více než pětinu (21,8 %) výdajů za maso, pak následovalo hovězí (15,7 %) a až třetí místo patřilo masu drůbežímu (12,4 %). Největší díl z celkové útraty za maso však náleží masu již částečně zpracovanému. Sem patří například maso solené, sušené, uzené i konzervované. Více ZDE.

Se splátkami měl problém každý desátý Evropan

V roce 2016 činilo každému desátému obyvateli Evropské unie potíže dostát svým finančním závazkům. Ty vyplývaly z hypoték, nájmů či spotřebitelských úvěrů, které by se měly hradit v pravidelných měsíčních splátkách.

Pokud jde pouze o hypotéky či úhrady nájmů, pak potíže s jejich splácením mělo pouze 3,5 % unijní populace. Mezi domácnostmi se závislými dětmi činil tento typ výdajů potíže zhruba každé dvacáté domácnosti (4,8 %). Z domácností bez závislých dětí se s platbami v roce 2016 opožďovala zhruba každá čtyřicátá (2,3 %).
Obecně největší potíže se splátkami měli obyvatelé v Řecku, kde bezmála polovina (47,9 %) dlužníků platila pozdě. Dále pak v Bulharsku, kde své splátky hradila se zpožděním více než třetina (34,2 %) dlužníků, na Kypru, resp. v Chorvatsku, kde nedodržoval termíny splatnosti zhruba každý čtvrtý dlužník (26,6, resp. 26,4 %). Nejlépe si podle Eurostatu v tomto vedly Německo (4,2 %), Česká republika (4,4 %) a Nizozemsko (5,0 %). Více ZDE.

Australané cestují do práce dál než Australanky

Cestou do práce ujede průměrný Australan 16,0 km, muži 17,7 km, ženy pak o 3,5 km méně. Vyplývá to z výsledků sčítání lidu z roku 2016. Nejdále do práce mají horníci, kteří průměrně dojíždějí 40,3 km.

Nejblíže k místu výkonu práce bydlí zaměstnanci v odvětví ubytování a stravovacích služeb, a sice 11,4 km. Průměrná vzdálenost bydliště a pracoviště roste s výší příjmu. Ti, jejichž týdenní příjem je menší než 150 australských dolarů, jezdí do práce 9,6 km. Osoby s příjmem dva až tři tisíce měly podle údajů sčítání pracoviště vzdálené průměrně 20,0 km od místa bydliště.
Naprostá většina Australanů (9,2 mil., tj. 79 %) použila v den sčítání k dopravě do zaměstnání osobní auto. Zhruba sedmina (14 %) jela veřejnou dopravou a 5 % se do práce projelo na kole či šlo pěšky. Půl milionu osob pracovalo z domova a jeden milion nebyl v den sčítání v práci. Veřejná doprava je nejpoužívanější v Sydney. Využívá ji 27 % dojíždějících. Dále pak v Melbourne, kde přepraví 19 % osob, které denně dojíždějí do práce. Více ZDE.