Výběr statistických zajímavostí ze světa

Švédsko: Chcete mít děti? A máte je?

Na jaře roku 2009 se švédští statistici zeptali zhruba 3,6 tis. respondentů v plodivém věku (mužů i žen), zda by chtěli mít děti, zdali je už mají, a pokud ano, jestli by jich chtěli ještě více. V roce 2015 následně zjišťovali, jestli a jak se rodinné poměry u respondentů změnily. Mezi ženami, které na začátku šetření měly jedno nebo dvě děti a během následujících let plánovaly další dítě, jich 86, resp. 79 % další dítě skutečně porodilo. Mezi muži, kteří již byli otci alespoň jednoho dítěte, byla situace podobná. Pokud v roce 2009 měli jedno dítě a v následujících šesti letech plánovali další, tak 79 % z nich se dalšího potomka skutečně dočkalo. V případě, že již měli děti dvě, tak třetí dítě počalo 78 % z těch, kteří o něm uvažovali. Více ZDE.

Eurostat: V jakých měnách obchoduje EU

Téměř polovina (49 %) z celkové hodnoty zboží vyvezeného do zemí mimo EU byla v loňském roce uhrazena v eurech, třetina v dolarech a zbytek v jiných měnách. V případě dovozu je situace odlišná, když v eurech byla obchodována pouze třetina (34 %) z celkové hodnoty dovezeného zboží, zatímco v dolarech více než polovina (55 %). Použitá měna je do značné míry determinována obchodovaným zbožím. Například ropné produkty dovezené do zemí EU byly z 85 % uhrazeny v dolarech, oproti tomu polovina výrobků zpracovatelského průmyslu vyvezená mimo země EU se fakturovala v eurech. To částečně vysvětluje, proč se výrazně liší skladba měn, v nichž jednotlivé členské země EU obchodují. Více než dvě třetiny (68 %) zboží dovezeného do Slovinska byly v roce 2016 uhrazeny v eurech, v Lotyšsku a na Slovensku to bylo 65 %. Na druhém konci žebříčku se pohybovaly státy Velká Británie, do níž pouze dvacetina dovezeného zboží byla zaplacena v eurech, Švédsko (14 %), Řecko a Dánsko (shodně po 24 %). Ve dvaceti státech Unie byla více než polovina dovezeného zboží obchodována v dolarech. Většina (18 z 28) členských zemí EU fakturovala své zboží vyvezené za hranice EU převážně v eurech. Největší podíl byl v uplynulém roce zaznamenán na Slovensku (81 %) a ve Slovinsku (79 %). Poslední tři místa patřila Velké Británii, odkud pouhá 3 % zboží vyvezeného mimo EU byla uhrazena v eurech, Irsku (9 %) a Švédsku (17 %). Více ZDE.

Eurostat: Cítí se Evropané osamělí?

Mezi stovkou dospělých obyvatel (16+) Evropské unie je podle EU-SILC pouze šest osob, které nemají nikoho, koho by v případě potřeby mohly požádat o pomoc. Hranici dvojnásobku unijního průměru překračují pouze ve dvou státech. Obyvatelé Itálie a Lucemburska se cítí nejvíce osamělí, neboť 13 % z nich, tj. bezmála každý osmý, nemá alespoň jednoho přítele, jenž by mu pomohl. Naopak mezi obyvateli České republiky, Finska, Slovenska a Švédska jsou pouze dva ze sta, kteří tvrdí, že neznají nikoho, na koho by se mohli obrátit s žádostí o pomoc.
Stejně tak 6 % obyvatel EU uvádí, že nemají žádného důvěrného přítele.
Bez důvěrného přítele jsou jen 2 % obyvatel Kypru, Španělska, Slovenska, České republiky a Maďarska, avšak mezi obyvateli Itálie a Francie je téměř osmina (12 %) bez přítele.
Osoby s nižšími příjmy uváděly větší pocit sociální izolovanosti než ty s příjmy vyššími. Více ZDE.