Výběr statistických zajímavostí ze světa

Zaměstnanost klesá v EU27 i eurozóně

V prvním čtvrtletí 2013 ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím 2012 klesla zaměstnanost v EU27 o 0,2 %
a v eurozóně (EU17) dokonce o 0,5 %. V meziročním srovnání byl pokles ještě citelnější – EU27 vykázala úbytek 0,4 % a eurozóna 1,0 %. Sezónně očištěná data o zaměstnanosti zveřejnil Eurostat.
Mezi zaměstnané patří všechny osoby 15leté a starší, které příslušely mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku.
Celkový počet zaměstnaných ve všech zemích EU pak v prvním čtvrtletí 2013 dosáhl počtu 221,9 mil. osob. Jednalo se již o sedmé čtvrtletí za sebou (od třetího čtvrtletí 2011), kdy počet zaměstnaných klesl.
Z členských států, za které jsou data k dispozici, vzrostla zaměstnanost v prvním čtvrtletí ve srovnání s předchozím čtvrtletím nejvíce v Litvě (+2,4 %), Estonsku (+2,3 %) a Lotyšsku (+1,0 %).
Za stejné období pak zaměstnanost nejvíce poklesla v Řecku (–2,3 %), Portugalsku (–2,2 %), ve Španělsku a na Kypru (obě země –1,3 %).
V České republice zaměstnanost v prvním čtvrtletí vzrostla proti předcházejícímu období o 0,6 % a ve srovnání se stejným obdobím před rokem dokonce o 1,1 %.

V EU27 bylo v roce 2012 9,2 mil. podzaměstnaných

Podzaměstnaní jsou osoby ve věku 15–74 let, které pracují v placeném zaměstnání či ve vlastním podniku na částečný úvazek nebo obvykle méně než 40 hodin týdně. Přitom by si přály pracovat větší počet hodin. Na základě Výběrového šetření pracovních sil zveřejnil Eurostat data o podzaměstnaných za rok 2012. Z celkového počtu 43 mil. pracovníků na částečný úvazek v roce 2012 bylo podzaměstnaných osob v Evropské unii 9,2 milionu (21,4 %). Podíl této skupiny, která představuje významný potenciál zdrojů pracovních sil, se v posledních letech zvyšuje. Zatímco v roce 2008 tvořila 18,5 % pracovníků na částečný úvazek, v roce 2011 to již bylo 20,5 %.
Největší podíl osob, které si přály pracovat více hodin, byl zpravidla v těch členských zemích, jež měly podíl zaměstnaných na částečný úvazek relativně nízký. Nejvyššího podílu podzaměstnaných v roce 2012 z celkového počtu částečně zaměstnaných dosáhly v Řecku (66,0 %), Španělsku (54,5 %) a v Lotyšsku (53,1 %). Nejmenší podíl podzaměstnaných byl v Nizozemsku (3,3 %), které má také nejvyšší podíl zaměstnaných na částečný úvazek (49,8 %). Za ním následovaly Estonsko (8,0 %) a Česká republika (9,6 %).
Česká republika má specifické postavení, neboť měla i nízký podíl zaměstnaných na částečný úvazek (5,7 %).

Žadatelé o azyl v roce 2012

V roce 2012 členské státy Evropské unie poskytly mezinárodní ochranu 102 705 žadatelům o azyl (v roce 2011 to bylo 84 300 žadatelů). Vyplývá to z dat, která zveřejnil Eurostat u příležitosti Světového dne uprchlíků, který připadá na 20. červen.
Z jednotlivých členských zemí poskytlo mezinárodní ochranu největšímu počtu osob Německo (22 165), Švédsko (15 290), Velká Británie (14 570) a Francie (14 325). Tyto čtyři země se tak podílely dvěma třetinami na všech poskytnutých mezinárodních ochranách v rámci Evropské unie.
Mezi země EU27, které poskytly mezinárodní ochranu nejmenšímu počtu osob, patřily Estonsko (25), Lotyšsko (30) a Slovinsko (35).
Česká republika v roce 2012 poskytla mezinárodní ochranu 198 osobám.
Největší počet příjemců ochranného statutu pocházel v roce 2012 ze Sýrie (18 700 osob, tj. 18 % všech osob s mezinárodní ochranou), Afghánistánu (13 500 osob, 13 %) a Somálska (8 100, 8 %). Sedmdesát procent všech Syřanů, kterým byla poskytnuta mezinárodní ochrana, skončilo ve dvou zemích – Německu a Švédsku. Afghánci zase nacházeli útočiště mimo Německa a Švédska také v Rakousku a Belgii. Somálci směřovali kromě Švédska i na Maltu a do Nizozemska.
V České republice největší počet příjemců mezinárodní ochrany pocházel z Běloruska (35 osob, tj. 17 % všech osob s mezinárodní ochranou), Sýrie a Uzbekistánu (po 20 osobách, 10 %).