Výběr statistických zajímavostí ze světa

WHO: Malárie ohrožuje polovinu lidstva

Nové odhady Světové zdravotnické organizace (WHO) ukazují významný nárůst počtu zemí, kterým se v uplynulých 15 letech podařilo významně zredukovat počty nových případů nakažení malárií. Více než polovina (57) ze 106 zemí, v nichž se malárie vyskytuje, vykázala mezi roky 2000 a 2015 pokles incidence o 75 % a v dalších 18 zemích se snížil výskyt malárie o více než polovinu.
Proti žádné formě malárie zatím neexistuje očkování. Opatření na ochranu před komáry, kteří tuto nemoc přenášejí, zachránila od začátku století více než 6 mil. životů. Nejlepší výsledky měly investice do moskytiér postříkaných dlouhodobě účinkujícími insekticidy. Výhodou těchto moskytiér je snadná distribuce a finanční dostupnost. Mohou si je tedy dovolit i chudí obyvatelé. V mnoha případech je ale sama nemoc příčinou chudoby, protože pacienti jsou často upoutáni na lůžko, takže nejsou schopni vykonávat běžné denní činnosti. To pak zatěžuje domácnosti nejen péčí o nemocného, ale často také ztrátou příjmů, pokud nemoc postihne přímo živitele rodiny.
Navzdory významným zlepšením nebyl problém vyřešen. Malárie stále ohrožuje téměř polovinu obyvatel naší planety. WHO odhaduje, že v roce 2015 bylo zaznamenáno 214 mil. nových případů tohoto onemocnění a 438 tis. osob na malárii zemřelo. Poprvé od začátku sledování mohla WHO konstatovat, že v Evropě se podařilo malárii zcela vyhubit.
Více ZDE.

Nový Zéland: Bezdětné páry spolu jedí častěji

Novozélandští statistici zvolili netradiční způsob, jak měřit čas, který spolu stráví osoby bydlící ve stejné domácnosti. Jejich zájmem se stalo společné stolování. Téměř čtyři z deseti obyvatel Nového Zélandu jedí alespoň sedm jídel týdně, tj. průměrně jednou denně, ve společnosti dalšího člena domácnosti. Nejčastěji společně stolují bezdětné páry. Bezmála 60 % z nich společně snídá, obědvá či večeří nejméně sedmkrát týdně. Výrazně méně často se u stolu potkávají rodiny s dětmi či členové v domácnosti osamělého rodiče s jedním či více dětmi. Oproti bezdětným párům je u nich četnost společných jídel poloviční.
Více ZDE.

Island: Vzdělaní se chtějí vzdělávat stále

Podíl obyvatel Islandu, kteří ve věku 25–64 let navštěvují různé kurzy, patří k nejvyšším v Evropě. Předstihly jej pouze Dánsko a Švýcarsko, kde se v této věkové skupině dále vzdělává téměř třetina (31,7 %) obyvatel, a také Švédsko, kde má zájem o další vzdělávání více než čtvrtina (28,9 %) obyvatel. Mezi stejně starými Islanďany chodí dále do školy, na různé kurzy, školení či konference každý čtvrtý (25,6 %). Se zvyšujícím se vzděláním zájem o další vzdělávání roste, a tak frekventanti různých kurzů mají často vysokoškolský diplom. Další skupinu tvoří ti, kteří se snaží doplnit si chybějící vzdělání, které jim brání v lepším uplatnění na trhu práce. Nespoléhají se přitom jen na rekvalifikační kurzy úřadů práce, ale aktivně si hledají možnosti dalšího vzdělávání a jsou ochotni za ně platit, neboť jej chápou jako investici.
Více ZDE.