Výběr statistických zajímavostí ze světa

Kanada: Halloweenská statistika

Halloween je obvykle spojován s rozsvícenými vydlabanými dýněmi. O to, aby jich bylo dostatek, se v Kanadě stará více než 2,2 tis. farem, z nichž mnohé se na pěstování různých druhů dýní přímo specializují. Na ploše přesahující 2,6 tis. hektarů jich v uplynulém roce vypěstovaly celkem 64,7 tun v hodnotě více než 23 mil. kanadských dolarů. Poslední říjnový den se podle zjištění kanadského statistického úřadu rozsvítí dýně téměř ve všech domácnostech na venkově a zvyk v upravené podobě dodržují i rodiny žijící ve městech. Malí koledníci dnes již nedostávají jablka, jako tomu bylo dříve, ale různé sladkosti. Měsíčně utratili Kanaďané v minulém roce za sladkosti 305 mil. kanadských dolarů, avšak v říjnu se vždy zájem o sladkosti zvýší a zhruba o třetinu přesáhne hodnotu průměrného měsíce. Veselí o poslední říjnové noci je ale také spojeno s nárůstem kriminality o 5 % nad běžnou úroveň.
Více ZDE.

Nový Zéland:  Spolkový život tu má zelenou

Dva ze tří Novozélanďanů jsou členy nějakého spolku, nejčastěji sportovního. U země, která je hrdá na národní ragbyový tým All Blacks, ženské basketbalové družstvo Silver Ferns či fotbalovou reprezentaci All Whites, se není čemu divit. U 6 % Novozélanďanů je klubový život vášní – mají doma průkazy do čtyř a více klubů. Alespoň jednu klubovou průkazku má doma 70 % osob starších 65 let. Nejméně se na činnosti různých spolků podílí osoby ve věku 25–44 let, mezi nimiž vlastní členský průkaz jen šest osob z deseti. Jistě není žádným překvapením, že se zvyšujícím se věkem se zájem o členství ve sportovních klubech snižuje a narůstá chuť podílet se na různých dobrovolnických projektech nebo se starat o společenský život v místě bydliště. A právě živý kontakt s lidmi je pro všechny napříč generacemi jedním z hlavních důvodů, proč jsou, kromě zájmu o hlavní klubovou aktivitu, Novozélanďané tak rádi členy různých spolků.
Více ZDE.

Austrálie:  Jak se chodí po nejmenším kontinentu

Australské děti ve věku 5–17 let ujdou denně průměrně 9 139 kroků. O víkendech, kdy nachodí průměrně 8,5 tis. kroků, jsou méně aktivní než ve všední dny, kdy jich zvládnou téměř o jeden tisíc více. Doporučený denní počet 12 tis. kroků ujde ka­ždý
čtvrtý chlapec a pouze každá dvanáctá dívka. Rozdíly mezi pohlavími jsou největší ve věkové skupině 9–11letých, kde pouze 7 % dívek, ale více než 42 % chlapců našlo večer na krokoměru hodnotu větší než 12 tis. Nejméně toho nachodí mladí ve věku 15–17 let, a to 7, 3 tis. kroků denně. Doporučenou denní normu 12 tis. kroků překoná pouze každý jedenáctý mladík a jen každá dvacátá slečna. Podle doporučení WHO by měl dospělý člověk denně nachodit aspoň 10 tis. kroků. To zvládne jen každý pátý obyvatel Austrálie. Nejaktivnější jsou lidé ve věku 35–44 let, kdy tuto hranici překoná každý čtvrtý muž i žena. S výjimkou věkových skupin 45–54 let a také mezi 75letými a staršími toho více nachodí muži.
Více ZDE.