Výběr statistických zajímavostí ze světa

Dva odlišné pohledy

V roce 2012 žilo v EU27 celkem 57,0 mil. osob ve věku 15–24 let. Z této věkové kategorie tvořily zaměstnané osoby 18,8 mil., nezaměstnané 5,5 mil. a nejvíc, 32,7 mil., jich bylo ekonomicky neaktivních.
Ze zprávy Eurostatu vyplynulo, že vysoký podíl ekonomicky neaktivních osob je dán jejich účastí v nejrůznějších vzdělávacích programech. To také vysvětluje rozdíl mezi dvěma různými indikátory o nezaměstnanosti mladých, které bývají často chybně interpretovány. Na jedné straně je častěji zmiňována míra nezaměstnanosti mladých ve věku 15–24 let, která se počítá jako podíl nezaměstnaných v příslušné věkové kategorii na pracovní síle ve stejném věku (pracovní sílu tvoří pouze osoby zaměstnané a nezaměstnané). Na druhé straně je to podíl nezaměstnaných ve věku 15–24 let na celkovém počtu osob ve věku
15–24 let. Rozdíly mezi oběma indikátory jsou značné. V EU27 v roce 2012 byla podle prvního indikátoru míra nezaměstnanosti mladých 22,8 %, podle druhého 9,7 %. Ještě větší rozdíl mezi indikátory o nezaměstnanosti mladých byl v Řecku, které je na úplném konci pomyslného žebříčku zemí EU – nezaměstnanost zde dosahovala 55,3 %, resp. 16,1 %. Stejná čísla za Českou republiku pak byla 19,5 %, resp. 6,1 %.

Vzdělání a riziko chudoby

V roce 2011 bylo v EU27 ohroženo rizikem chudoby 24,2 % osob s nízkým stupněm vzdělání ve věku 18 a více let. Vychází to z dat, která zveřejnil Eurostat. Osoby s rizikem chudoby jsou ty, které žijí v domácnostech, jejichž příjmy nejsou vyšší než 60 % národního mediánu po započtení sociálních transferů. Podstatně lépe na tom byly osoby se středním stupněm vzdělání. Rizikem chudoby z nich bylo ohroženo 14,0 %. U osob s vysokým stupněm vzdělání se riziko dotýkalo 7,3 %.
Mezi jednotlivými státy panovaly značné rozdíly. V případě nízkého stupně vzdělání se podíl osob s rizikem chudoby pohyboval od 11,9 % (Nizozemsko) po 44,3 % (Bulharsko). U středního stupně vzdělání se podíl měnil od 7,7 % (Malta) po 20,8 % (Litva), u vysokého stupně vzdělání od 2,0 % (Rumunsko) po 10,0 % (Španělsko). Největší rozdíly v míře rizika chudoby mezi vysokým a nízkým stupněm vzdělání byly v Bulharsku (3,6 %, resp. 44,3 %) a v Chorvatsku (5,2 %, resp. 38,1 %). Naopak nejmenší rozdíly byly zaznamenány v Nizozemsku (6,4 %, resp. 11,9 %) a v Dánsku (9,4 %, resp. 17,0 %). ČR je zemí, kde míra rizika chudoby byla v roce 2011 nejnižší ze všech zemí EU. Chudobou zde bylo ohroženo 8,6 % obyvatel (podíly ohrožených pro nízký, střední a vysoký stupeň vzdělání byly 18,1 %, 8,1 % a 2,9 %).

Nejvíce cizinců bylo vloni v Německu

V Evropské unii žilo v roce 2012 celkem 34,3 mil. cizinců. Jejich podíl na celkové populaci činil 6,8 %. Větší část cizinců pocházela ze zemí mimo EU (20,7 mil., tj. 4,1 % z celkové populace).
Z dat Eurostatu lze vyčíst, že nejvíce cizinců žilo v Německu (7,4 mil.), ve Španělsku (5,6 mil.), v Itálii a ve Spojeném království (oba státy shodně po 4,8 mil.) a také ve Francii (3,9 mil.). V těchto pěti zemích byly soustředěny tři čtvrtiny cizinců žijících v EU27.
Jiné pořadí států však bylo podle podílu cizinců na populaci příslušné země. Na první příčce se umístilo Lucembursko (43,8 %), za ním následovaly Kypr (20,0 %), Lotyšsko (16,3 %), Estonsko (15,7 %) a Španělsko (12,0 %). Vysoký podíl cizinců v Estonsku a Lotyšsku je dán tím, že v těchto zemích trvale žije početná menšina obyvatel bývalého Sovětského svazu, kteří nemají příslušné občanství. Lucembursko mělo také nejvyšší podíl cizinců z ostatních zemí EU (tvořili 37,9 % populace). Za ním následovaly Kypr (12,6 %) a Irsko (8,5 %).
Nejvyšší podíl cizinců ze zemí mimo EU měly Lotyšsko (16,0 %), Estonsko (14,6 %) a Kypr (7,4 %).
V České republice vloni žilo 423 tis. cizinců, což představovalo 4,0 % populace. Podíl cizinců ze zemí EU činil 1,4 % a z ostatních zemí 2,6 % z celkové populace.