Vnitřní migrací nejvíce populačně vydělal Středočeský kraj

Počet případů změny bydliště mimo obec současného registrovaného pobytu se nevyvíjel mezi roky 2005 a 2017 jednoznačně. V období 2005 až 2007 došlo k nárůstu z 214 tis. na 256 tis., pravděpodobně v souvislosti s ekonomickou konjunkturou. V období ekonomické krize 2009–2012 došlo k poklesu až na hodnoty mírně nad 230 tis. a následně objem vnitřní migrace narostl na 251 tis. v roce 2016. V posledním sledovaném roce byl registrován mírný pokles na 246 tis.
Podíl cizinců na vnitřním stěhování byl nejvyšší v letech 2007 až 2009, kdy tvořil okolo 17 % ze všech případů stěhování v Česku, což odpovídalo více než 40 tis. V ostatních letech dosahoval podíl maximálně 10 %.

Ženy se stěhují častěji než muži

Podíl žen na objemu vnitřní migrace překročil vždy ve zkoumaném období nadpoloviční hranici. Z hodnot okolo 52,0 % v roce 2005 se mírně snížil na 50,6 % o tři roky později. V posledních pěti letech ovšem vzrostl na 53,5–53,8 %. Zatímco do roku 2010 se hrubá míra vnitřního stěhování (počet případů vnitřního stěhování na 1 000 obyvatel středního stavu) pohybovala u obou pohlaví na podobných číslech, v dalších letech měly vyšší intenzitu vnitřního stěhování ženy. V roce 2017 změnilo svoji obec registrovaného pobytu 22 mužů z tisíce, v případě žen to bylo 24.
Intenzita vnitřního stěhování bývá nejvyšší u dětí v prvních letech života, kdy se stěhují spolu s rodiči, poté klesá až do věku zhruba 16–17 let. Znovu roste okolo věku 25–30 let v souvislosti se stěhováním po škole za prací nebo s rodinou. Poté následuje pokles intenzity stěhování až do věku okolo 70–75 let, kde dosáhne minimálních hodnot. Vlivem stěhování starších osob do zařízení sociální péče, k rodinám nebo do menších bytů se míry stěhování u nejstarších obyvatel Česka s věkem opět zvyšují.
Při srovnání měr vnitřního stěhování podle věku mezi roky 2008 a 2017 je patrné, že u mužů se intenzita stěhování zvýšila zejména u nejmladších dětí a u 60letých, zatímco pokles byl zaznamenán zejména ve věkové skupině 25–40 let. U opačného pohlaví míry vnitřního stěhování ve většině věků rostly, obzvláště u nejmladších dětí, dále pak u obyvatel ve věku 15–18, 30–35 let a u 60letých.

Nejvíce se lidé stěhují v rámci okresu

Meziobecní stěhování v rámci okresu bylo na celkovém objemu vnitřního stěhování zastoupeno ve sledovaném období 2005–2017 ze 41,3 až 45,6 %. Druhým nejčastějším druhem stěhování bylo mezikrajské, kde se podíl pohyboval v rozmezí 34,8 až 39,4 %. Nejméně typické bylo meziokresní stěhování v rámci kraje se zastoupením mezi 18,7 až 21,3 %. Na mezikrajském stěhování, které obvykle probíhá na delší vzdálenosti, se relativně více ve srovnání se všemi případy vnitřního stěhování podíleli muži a cizinci. Průměrný věk stěhujících se osob byl mírně vyšší, v roce 2017 dosahoval 31,6 roku, zatímco u všech případů stěhování byl 31,0 roku.

Středočeskému kraji přibylo nejvíce obyvatel vnitřní migrací

Saldo (rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých) mezikrajského stěhování bylo v letech
2005–2017 nejvyšší ve Středočeském kraji (130 tis. osob). Mezi další kraje s kladným saldem patřily pouze kraje Plzeňský (9 tis.) a Jihočeský (1 tis.). Výrazně vnitřní migrací ztrátové byly kraje Moravskoslezský (–39 tis.), Ústecký (–20 tis.), hlavní město Praha (–19 tis.) a Karlovarský (–17 tis.). Po relativizaci ukazatele na 1 000 obyvatel středního stavu ztrácel nejintenzivněji Karlovarský kraj (–4,4 ‰), relativně nejvíce rostl Středočeský kraj (+8,0 ‰).
Nejsilnější mezikrajský proud stěhování byl v období 2005–2017 mezi hlavním městem Prahou a Středočeským krajem, když se 193 tis. obyvatel vystěhovalo z hlavního města a opačným směrem šlo 94 tis. obyvatel. S výrazným odstupem byly další silné proudy identifikovány mezi hlavním městem Prahou a Ústeckým krajem a také mezi Středočeským a Ústeckým krajem.

 Nejsilnější meziokresní proudy byly mezi Prahou a jejím zázemím

Okresy ze zázemí Prahy nejvíce populačně profitovaly z vnitřní migrace. V období 2005–2017 přibylo díky ní v Praze-východ 45 tis. a v Praze-západ 38 tis. obyvatel. Nejsilnější byly proudy z Prahy do okresu Praha-východ, kam se vystěhovalo 57 tis. osob, a 20 tis. putovalo opačným směrem. Z hlavního města se do Prahy-západ přestěhovalo 51 tis. obyvatel a 18 tis. se stěhovalo opačným směrem. Maximálních hodnot dosahovaly tyto proudy v roce 2008. V první desítce okresů s nejvyšším saldem jich nalezneme sedm ze Středočeského kraje. Největší ztráty zaznamenaly vysoce urbanizované okresy velkých měst – Brno-město (–24 tis.), Praha (–19 tis.), Karviná a Ostrava-město (oba shodně –18 tis.). V přepočtu na 1 000 obyvatel však byly nejvíce ztrátové okresy Jeseník a Karviná.

Více se dočtete zde: Obyvatelstvo