Vliv zemí východní Evropy na českou ekonomiku není velký

Podíl tuzemských podniků kontrolovaných vlastníky z Běloruska, Ruské federace a Ukrajiny pozvolna rostl. Jejich ekonomický význam je ovšem velmi malý.

Údaje statistiky IFATS za rok 2019 ukázaly, že podíl počtu podniků v České republice kontrolovaných ze zemí východní Evropy, které jsou v současnosti středem pozornosti v souvislosti s válečným konfliktem na území Ukrajiny, sice pomalu rostl, avšak v klíčových ukazatelích tyto podniky stále výrazně zaostávají i za zeměmi s nižší mírou angažovanosti v naší ekonomice.

Stejně jako v předchozích letech, také v roce 2019 drželo prvenství ve všech klíčových ukazatelích Německo, jehož podíl na počtu zahraničních podniků v Česku dosáhl 16,8%. V časové řadě se však jednalo o mírný pokles, neboť v roce 2017 činil podíl německých podniků 20,5% a v roce 2018 to bylo 18%. Snižování podílu firem ovládaných z Německa bylo způsobeno zejména rychlejším růstem nově vzniklých podniků kontrolovaných z území Slovenska (17% nově vzniklých podniků) a z území Ukrajiny (11,1%). Počty nových podniků kontrolovaných z Ruské federace (2,4%) a Běloruska (1,3%) si držely stabilní pozice a nevykazovaly významné změny.

Podíly tuzemských podniků na všech podnicích pod zahraniční kontrolou podle země sídla vrcholového vlastníka (%)

Přestože z geografického hlediska se v případě Ruské federace, Ukrajiny a Běloruska jedná o blízké země, o blízkosti nelze mluvit z pohledu převažující ekonomické činnosti jimi kontrolovaných podniků na území ČR. Ukrajinské podniky dominovaly svým počtem zejména v odvětví stavebnictví (sekce F klasifikace CZ-NACE, 21,1% podíl na všech zahraničních podnicích), avšak nejvíce přidané hodnoty (2,2%) vytvořily a nejvíce osob (4,7%) zaměstnávaly v odvětví administrativních a podpůrných činností (sekce N), a to zejména v činnostech souvisejících se zaměstnáváním (oddíl 78). Ruské podniky měly největší zastoupení v odvětví ubytování, stravování a pohostinství (sekce I, podíl 11,2%). Zde se také podílely nejvíce na investicích (3,8% ze všech zahraničních podniků) a na počtu pracujících osob (téměř 5%, přičemž v samotném oddílu 55 – ubytování dosáhl podíl více než 13%). Nejvíce přidané hodnoty vytvořily ruské firmy v informačních a komunikačních činnostech (sekce J, téměř 5%), a to převážně ve vydavatelských činnostech (oddíl 58). Podniky kontrolované Běloruskem vytvořily nejvíce přidané hodnoty v odvětví velkoobchodu a maloobchodu (sekce G), bylo to však pouze 0,06%. V tomto odvětví také nejvíce investovaly (0,04%). V dopravě a skladování (sekce H), kde se těchto podniků angažovalo nejvíce (podíl 0,74% ze všech zahraničních podniků), zaměstnávaly i nejvíce pracujících osob (podíl 0,1%).

Ačkoliv hodnoty klíčových ukazatelů za referenční rok 2020 nejsou zatím k dispozici, z údajů o počtech nově vzniklých podniků je patrné, že množství podniků kontrolovaných ze zemí na východ od nás rostlo i v tomto roce. Svědčí o tom fakt, že přibližně třetina nově vzniklých podniků byla kontrolována ze Slovenska (32,4%) a téměř pětina z Ukrajiny (17,2%), což bylo čtyřikrát, resp. dvakrát více než podniků kontrolovaných z Německa.

Metodické okénko

Statistika vnitřních zahraničních afilací (IFATS) pokrývající tržní činnosti klasifikované do sekcí B–N a oddílu S95 dle klasifikace CZ-NACE (s výjimkou sekce K) monitoruje ekonomickou aktivitu zahraničních afilací, tj. rezidentských podniků České republiky kontrolovaných institucionálními jednotkami (podniky nebo fyzickými osobami), jež nejsou tuzemskými rezidenty. Koncept vrcholového vlastnictví je klíčový k určení země, odkud je prováděna kontrola konkrétního podniku. Více informací naleznete zde.

Tabulky IFATS publikované na webu ČSÚ naleznete zde.

Článek si můžete přečíst v dubnovém čísle časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty