Vlastní bydlení je na vzestupu

Ve skladbě domovního fondu podle druhu domu byly v roce 2011 nejvíce zastoupeny rodinné domy (88 %) se značným odstupem následované bytovými domy (10 %). Zbylá dvě procenta připadala na ostatní budovy. Struktura bytového fondu podle druhu domu je ve srovnání s domovním fondem kvůli rozdílnému počtu bytů v rodinných a v bytových domech diametrálně odlišná. Byty v bytových domech při posledním cenzu mírně převažovaly (51 %) nad byty v rodinných domech (47 %). Od sčítání 1991 se však poměr mezi oběma kategoriemi postupně přibližuje, neboť bytů v rodinných domech přibylo za toto období podstatně více (+460 tis.) než bytů v bytových domech (+190 tis.).
Podle výsledků sčítání 2011 bylo v období od roku 2001 postaveno nebo zrekonstruováno přes 219 tis. obydlených domů s více než 364 tis. obydlenými byty. Zhruba devět z deseti nově postavených domů a šest z deseti bytů se nacházelo v rodinných domech. Ani rozmach nové rodinné výstavby v poslední dekádě však nezabránil zvýšení průměrného stáří obydleného domovního fondu o bezmála tři roky na téměř 50 let.
Nejčastěji používanými mate­riály nosných zdí obydlených domů byly kámen, cihly a tvárnice, včetně jejich kombinací. Bylo z nich postaveno skoro devět z deseti domů, v nichž se nacházely dvě třetiny obydlených bytů. U méně než pěti procent domů, které však disponovaly 30 % všech obydlených bytů, tvořily nosné zdi stěnové panely. V novém tisíciletí nejrychleji rostl počet domů postavených ze dřeva (+50 %), ale jejich podíl na všech obydlených domech přesto činil zanedbatelných 1,5 %.

Bydlení ve svém převažuje

V souvislosti s privatizací a restitucí významné části bytových domů po roce 1989 se radikálně změnila jejich vlastnická struktura. Nejrozšířenější vlastnickou formou (37,5 % obydlených bytových domů) se v roce 2011 stala nově sledovaná kategorie „spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek)“. Druhým nejčastějším vlastníkem byly fyzické osoby (18,0 %), které tak předstihly obce a stát, jejichž zastoupení se během deseti let propadlo z 28,6 % na 15,5 %, a přišly tak o vedoucí postavení. Srovnatelný podíl bytových domů vlastnila i bytová družstva (14,9 %). Žebříčku vlastníků rodinných domů dlouhodobě vévodí fyzické osoby (94,6 %).
Transformace vlastnických struktur domovního fondu po roce 1989 se promítla i do změn bytového fondu podle právního důvodu užívání. V rámci privatizace bytového fondu docházelo k postupné přeměně původně nájemních a družstevních bytů ve státních, obecních nebo družstevních domech na byty v osobním vlastnictví. Jejich zastoupení na obydleném bytovém fondu se mezi roky 1991 a 2011 zvýšilo z necelého jednoho procenta na více než pětinu. Na úkor toho klesl podíl bytů nájemních z bezmála dvou pětin na necelou čtvrtinu a podíl bytů družstevních z necelé jedné pětiny na přibližně desetinu. Postavení nejčastějšího právního důvodu užívání si však s téměř dvoupětinovým podílem udržely byty ve vlastním domě, a to díky jejich převažujícímu výskytu u bytů v rodinných domech (87 %).

Kvalita vytápění bytů se zlepšuje

Pozitivní vývoj na začátku nového tisíciletí pokračoval u technické vybavenosti obydlených bytů, i když již trochu mírnějším tempem než v 90. letech. Nejvyšší relativní nárůst zaznamenala vybavenost bytových domácností osobním počítačem. V roce 2001 byl zjištěn zhruba u každé šesté bytové domácnosti, při posledním cenzu byl součástí již téměř dvou třetin bytů. Ke zlepšení o 8,6 procentních bodů došlo u vybavenosti bytů ústředním topením, kterým se topilo již ve více než osmi bytech z deseti. Pokrytí bytů plynem stouplo o 3,9 procentních bodů a v roce 2011 ho měly zavedeny více než dvě třetiny bytů. Na kanalizační přípojku byly při posledním sčítání napojeny téměř čtyři pětiny bytů, přičemž další necelá pětina měla alespoň vlastní žumpu či jímku.
Zvýšení vybavenosti obydlených bytů ústředním topením (83 %) bylo provázeno snížením podílu bytů vytápěných etážovým topením (7 %) a kamny (9 %). Pozitivně se u všech tří způsobů vytápění vyvíjela mezi roky 1991 a 2011 i skladba zdrojů energie používaných k vytápění. Nejrozšířenějším palivem se postupně stal plyn, který v čele žebříčku nahradil pevná paliva. Jejich rychlý a razantní propad dokresluje příznivý vývoj v oblasti kvality vytápění bytového fondu. Ve skladbě pevných paliv zažívá renesanci pouze vytápění bytů dřevem a dřevěnými briketami (+70 %), které jsou k vytápění bytů v rodinných domech  používány již častěji (15 %) než stagnující elektřina (10 %).

Velikost bytů se zvětšuje, jejich zalidněnost snižuje

Markantní zlepšení zaznamenaly při posledním sčítání velikostní parametry bytů, což bylo však do značné míry způsobeno metodickou změnou definice obytné místnosti, která se projevila i v odlišném výpočtu obytné plochy bytu. Pokles zastoupení bytů s jednou, dvěma a třemi místnostmi ve prospěch nárůstu podílu bytů se čtyřmi a více místnostmi byl však také částečně důsledkem převahy rodinných domů v nové výstavbě. Byty v nich měly v průměru o 1,3 obytné místnosti více než v bytových domech (4,4 oproti 3,1). Celkový nárůst průměrného počtu obytných místností na byt mezi roky 2001 a 2011 (z 2,7 na 3,7) se zákonitě odrazil i v průměrné obytné ploše bytu, která vzrostla ze 49,5 na 65,3 m2. Metodickými změnami neovlivněná zůstala celková plocha bytu, která zaujímala v průměru 86,7 m2, což bylo o zhruba 10 m2 více než při sčítání 2001. Průměrná celková plocha bytů v rodinných domech přesáhla již 109 m2, zatímco v bytových domech činila jen 68,5 m2. Jestliže z hlediska velikostních parametrů bytů byla při posledním cenzu zjištěna podstatně lepší úroveň bydlení v bytech v rodinných domech, tak z pohledu celkové kvality a vybavenosti bytového fondu byly příznivější hodnoty zaznamenány u bytů v bytových domech.
Průměrný počet obvykle bydlících osob na jeden byt se poprvé snížil pod hodnotu 2,5 osob, ačkoliv v roce 1991 žilo v jednom bytě v průměru 2,76 osob. Skoro tři pětiny bytů byly obývány pouze jednou nebo dvěma osobami. Klesající zalidněnost bytů souvisí nejen s rostoucí početností bytového fondu, ale i s polistopadovou proměnou struktury domácností, zejména pak s nárůstem počtu domácností jednotlivců žijících v bytech samostatně.
Více ZDE.

Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností