Víno se pěstuje skoro v celé republice

Pěstování révy vinné má v České republice dlouholetou tradici. ČSÚ má k dispozici údaje o rozloze produkčních vinic od roku 1920, kdy se hrozny sklízely z necelých šesti tisíc hektarů. V roce 2015 byla výměra plodících vinic téměř trojnásobná. Z 15,8 tis. ha se sklidilo 90,6 tis. tun hroznů, tj. o 35,1 % více než byl průměr sklizně za posledních pět let.
Podle odhadu Ministerstva zemědělství se z této sklizně v hospodářském roce 2015/2016 vyrobilo 800 tis. hektolitrů vína, z toho dvě třetiny bílého a jedna třetina červeného. Domácí produkce pokryla spotřebu vína ze 40 %. Do České republiky se v roce 2015 dovezlo 1 408,3 tis. hektolitrů vína, a to převážně ze Španělska (33,2 %), dále pak z Itálie (20,4 %) a z Maďarska (12,2 %). Česká a moravská vína se vyvážela v daleko menší míře. Celkový vývoz v roce 2015 činil 108,2 tis. hektolitrů. Víno se vyváželo především na Slovensko (75,5 %), do Polska (6,6 %) a Německa (5,2 %).
Zatímco v roce 1964 byla průměrná roční spotřeba vína na jednoho obyvatele pouhých 3,8 litrů, v roce 2015 již byla více než čtyřnásobná a dosáhla úrovně 16,4 litrů na obyvatele a rok.
Produkce hroznů určených k výrobě vína vyjádřená v běžných cenách dosáhla podle předběžných výsledků souhrnného zemědělského účtu v roce 2015 úrovně 1 209 mil. Kč a podílela se tak jedním procentem na produkci zemědělského odvětví.

V Registru vinic bylo k 31. červenci 2015 evidováno 18 216 pěstitelů. Ti pěstovali révu vinnou na 17 689 ha vinic. Průměrná výměra vinic na jednoho pěstitele činila 0,97 ha. Z hlediska velikostní struktury výrazně převažovali malí pěstitelé s výměrou vinic do jednoho hektaru (93,5 %). Tito pěstitelé s průměrnou velikostí vinic 0,15 ha obhospodařovali 14,9 % z celkové výměry vinic. Do velikostní kategorie od jednoho do 30 ha bylo zařazeno 6,0 % pěstitelů s téměř třetinou výměry vinic (29,8 %). Nadpoloviční výměru vinic (55,3 %) obhospodařovalo 107 vinařů (0,6 %) zařazených ve velikostní kategorii nad 30 ha. Průměrná velikost jejich vinic dosáhla 91,42 ha.
Vinice v České republice byly určeny převážně k pěstování moštových odrůd révy vinné, které jsou vhodné k výrobě vín s chráněným označením původu. Ty také zabíraly 99,1 % z celkové výměry vinic. Z hroznů sklizených na těchto vinicích je možné vyrábět především jakostní vína a jakostní vína s přívlastkem při splnění zákonem stanovených podmínek.
Moštové odrůdy vhodné k výrobě vín s chráněným zeměpisným označením se pěstovaly na 115,48 ha (0,7 %) vinic. Hrozny z těchto vinic jsou určené k produkci zemských vín. Na zbylé výměře 35 hektarů (0,2 %) se nacházely vinice k produkci vegetativního množitelského materiálu révy, šlechtitelské plochy a genofond.
Převážná většina vinic (16 688,86 ha; 94,3 %), stejně jako pěstitelů (17 619 subjektů; 96,7 %), se nacházela v Jihomoravském kraji. V daleko menší míře se réva vinná pěstovala ve Zlínském kraji, kde 436 pěstitelů obhospodařovalo 342,43 ha vinic (1,9 %), ve Středočeském kraji (73 subjektů, 325,28 ha), v Ústeckém kraji (55 pěstitelů, 310,50 ha) a v Hlavním městě Praze (12 subjektů, 12,43 ha).
V ostatních krajích se réva vinná pěstovala pouze okrajově. Počet pěstitelů nepřesahoval pět subjektů a ani z hlediska výměry nebyli tito pěstitelé významní. Jediným krajem, kde nebyly evidovány žádné vinice, byl Karlovarský kraj.

Bílé odrůdy převažují

Bílé odrůdy révy vinné se pěstovaly na 10 347,52 ha vinic a výrazně přesahovaly polovinu plochy osázené révou (58,5 %). Modré odrůdy byly vysazené téměř na třetině výměry (5 516,54 ha; 31,2 %) a ostatní odrůdy na desetině výměry (1 824,53 ha; 10,3 %).
Mezi bílé odrůdy s nejvyšší výměrou patřily Veltlínské zelené (9,4 % z celkové výměry vinic), Müller Thurgau (8,8 %), Ryzlink rýnský (6,9 %) a Ryzlink vlašský (6,8 %). Z modrých odrůd byly nejrozšířenější odrůdy Svatovavřinecké (6,7 %), Frankovka (6,5 %) a Zweigeltrebe (4,4 %), z ostatních odrůd Rulandské šedé (5,1 %).
Ve věkové struktuře vinic převažovaly vinice v plné plodnosti se stářím výsadby od 10 do 29 let. Do této kategorie bylo zařazeno 9 652,37 ha vinic, více než polovina z celkové výměry (54,6 %). Nové výsadby do dvou let stáří byly vysázeny na 1 187,50 ha (6,7 %). Mladé vinice se stářím výsadby od tří do devíti let se pěstovaly na 1 673,79 ha (9,5 %). Staré výsadby nad 30 let stáří zabíraly téměř třetinu vinic, tj. 5 174,94 ha (29,3 %).
Odrůdy Rulandské šedé, Chardonnay a Sauvignon měly nejvyšší podíl mladých výsadeb se stářím do devíti let (27,1 %; 20,6 % a 17,9 % z celkové výměry těchto odrůd). Nejvyšší podíl výsadeb v nejstarší věkové kategorii nad 30 let byl zaznamenaný u tradičních odrůd révy vinné, mezi které patří Svatovavřinecké (57,9 % z celkové výměry této odrůdy), Veltlínské zelené (50,9 %), Ryzlink vlašský (48,4 %) a Müller Thurgau (44,5 %).

Největší rozloha vinic je ve Španělsku

Strukturální šetření o vinicích, které proběhlo v roce 2009 (výsledky šetření za rok 2015 do redakční uzávěrky Eurostat nezveřejnil) ukázalo, že téměř 2,5 mil. pěstitelů ze 17 členských států obhospodařovalo vinice na celkové výměře 3,28 mil. ha. Největší rozloha vinic se nacházela ve Španělsku (1 048 tis. ha), následovala Francie (789 tis. ha) a Itálie (647 tis. ha). V součtu rozloha vinic těchto tří států zabírala 76 % celkové výměry evropských vinic. Nejvíce pěstitelů révy vinné, bezmála 900 tis., což je 37 % z celkového počtu pěstitelů, bylo zaznamenáno v Rumunsku. Průměrná výměra vinic jednoho pěstitele v EU byla 1,35 ha, nejvyšší byla zaznamenaná u pěstitelů ve Francii (9,03 ha) a naopak nejnižší v Rumunsku (0,19 ha).
V Evropské unii převažovaly modré odrůdy révy vinné, které se pěstovaly na 54 % vinic. Bílé odrůdy zabíraly zbylých 46 %.
Nejrozšířenější modré odrůdy byly odrůdy Tempranillo a Merlot, mezi bílými Airén a Trebbiano.
Více ZDE.

Více se dočtete zde: Zemědělství