Více důchodců pracuje v zázemí velkých měst
21. 01. 2016
Statistiky Lidé Senioři
Nejvyšší podíl ekonomicky aktivních osob starších 60 let na celkovém počtu ekonomicky aktivních bychom našli v hlavním městě Praze (9,0 %), nejméně pak v kraji Olomouckém (4,3 %).
Ekonomická aktivita seniorů v krajích
Nepřekvapivě zaujímá hlavní město Praha také první místo v případě míry ekonomické aktivity, která vyjadřuje podíl ekonomicky aktivních osob určitého věku z obyvatel stejného věku. Pořadí na opačné straně mezikrajského srovnání již tak jednoznačné není. Poslední místo pomyslného žebříčku v případě míry ekonomické aktivity 60–64leté populace mužů obsadil Královéhradecký kraj, v případě žen tohoto věku pak kraj Liberecký.
Obecně je možné říci, že nižší míra ekonomické aktivity je v tomto věku patrná v krajích s výraznějším zastoupením seniorů, tedy v kraji Královéhradeckém, Zlínském, Olomouckém a Kraji Vysočina, popř. vyšší nezaměstnaností (kraj Moravskoslezský). Pokud jde o populaci starší 65 let, nejnižší míru ekonomické aktivity mají muži i ženy z Olomouckého kraje. Předposlední příčka pak v případě mužů patřila Zlínskému a v případě žen Ústeckému kraji.
Příjemci předčasných starobních důchodů (bez souběhu) podle okresů a krajů, prosinec 2014
Nejvíce pracujících důchodců je v hlavním městě Praze
Při Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 se za pracujícího důchodce označilo nejvíce osob ve věku 65 a více let v hlavním městě Praze (11,1 %). Více než 5% zastoupení vykázal také kraj Středočeský (5,8 %), Karlovarský a Liberecký (shodně 5,6 %), Plzeňský (5,3 %) a Královéhradecký (5,1 %). Obecně lze konstatovat, že více pracujících důchodců se nachází i v zázemí velkých českých měst. Druhá strana žebříčku patřila především moravským krajům. Výjimkou byl v tomto regionu pouze Jihomoravský kraj (především okolí Brna) se 4,9% podílem pracujících seniorů.
Příjmy osob starších 60 let je možné rozdělit do dvou kategorií v závislosti na tom, zda osoba stále pracuje či nikoliv, jedná se tedy o mzdy nebo platy a důchody. Medián hrubé měsíční mzdy v podnikatelské sféře osob v uvedeném věku v roce 2014 v průměru za Českou republiku dosáhl 23 172 Kč, medián hrubého měsíčního platu v nepodnikatelské sféře pak 27 272 Kč. Nejvýše nad údaji za ČR byly mzdy i platy seniorů vyplácené v hlavním městě Praze. Naopak nejnižší mzdy byly vykázány v Karlovarském kraji a nejnižší platy v kraji Ústeckém.
Počet příjemců starobního důchodu (bez souběhu s vdovským či vdoveckým důchodem) se pohybuje v závislosti na počtu obyvatel kraje od 50 tis. osob v Karlovarském kraji do 204 tis. osob v hlavním městě Praze.
Míra ekonomické aktivity obyvatel ve věku 60-64 let a 65 a více let podle pohlaví v roce 2014
Do předčasného důchodu se spěchá na Vysočině
Osoby odcházející do předčasného starobního důchodu tvoří největší část příjemců důchodu v Kraji Vysočina. Nejméně bychom jich našli v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji, tedy v krajích s vyšším počtem pracovních příležitostí a také s potenciálně vyššími mzdovými příjmy.
Z faktorů, které ovlivňují rozhodnutí předčasně ukončit ekonomicky aktivní část života, lze uvést nemožnost najít vhodné zaměstnání, vysokou úroveň nezaměstnanosti osob v předdůchodovém věku a pravděpodobně i v daném území nízkou úroveň vyplácené mzdy.
S ohledem na specifika velkého centra nepřekvapuje, že nejvyšší starobní důchod v roce 2014 pobírali senioři i seniorky v hlavním městě Praze.
Nejnižší starobní důchod mužů byl pak vyplácen v Olomouckém kraji a žen v Moravskoslezském kraji.
Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost