Většinu zemědělských statistik koordinuje Eurostat

„Na zemědělství vynakládá Evropská unie velké peníze, a tak nepřekvapuje, že se o tomto odvětví snaží získávat velmi podrobné informace,“ říká vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.

Co všechno ČSÚ o zemědělství sleduje?

V současné době je důvodem našeho velmi širokého záběru především společná zemědělská politika EU. Na podporu zemědělské prvovýroby, ale i na udržitelnost a rozvoj venkova vydává Evropská unie značné prostředky, takže je logické, že úředníci a politici chtějí mít přehled, jak účelně se tyto peníze vynakládají.

Sledujeme výrobní ukazatele v rostlinné a v živočišné výrobě a zajímá nás i ekonomická stránka. Sestavujeme takzvaný souhrnný zemědělský účet, který, zjednodušeně řečeno, vypovídá o rentabilitě výroby a zisku zemědělského odvětví. Významnou součást naší práce tvoří také integrované šetření v zemědělství, jehož prostřednictvím zjišťujeme počty pracovníků v zemědělství, strukturální údaje z oblasti rostlinné a živočišné výroby, které jsou pak podkladem pro stanovení ekonomické velikosti a výrobního zaměření podniků. K těmto základním šetřeným informacím se navíc přidávají další, jako například způsoby hnojení, zavlažování, ustájení, vybavení stroji, využívání moderních technologií, příklon k regenerativnímu způsobu hospodaření a podobně. Zaměření nadstavbových šetření se v cyklech střídá a mění také podle toho, co Eurostat zrovna považuje za potřebné zjistit. Na významu nabývají agroenvironmentální ukazatele, například ve spolupráci s ÚKZÚZ zjišťujeme spotřebu přípravků na ochranu rostlin.

Ve výčtu našich aktivit nesmím zapomenout na vedení zemědělského registru, který zahrnuje všechny subjekty zabývající se v Česku zemědělskou činností. Vedle standardních farem a velkých zemědělských podniků jsou v něm evidováni i drobní pěstitelé a chovatelé, kteří prodávají alespoň část své produkce, nebo třeba subjekty, jejichž hlavní činnost je zcela odlišná, ale vlastní a obhospodařují například louky nebo pastviny.

Odkud získáváte pro zemědělské statistiky informace?

Základ tvoří statistická zjišťování. V současné době máme 11 druhů výkazů, jeden s měsíční periodicitou pro všechna porážková místa hospodářských zvířat, ostatní, pololetní či roční, jsou určené vybranému vzorku zemědělských podniků. Dále ve tří až čtyřletém intervalu provádíme integrované šetření a jednou za deset let probíhá plošný agrocenzus, do něhož jsou zahrnuty všechny zemědělské subjekty od stanovených prahových hodnot.

Uvědomujeme si, že povinnost vyplňovat údaje zemědělce značně zatěžuje, a proto se snažíme, pokud to jde, přecházet na administrativní zdroje dat. V řadě případů se to už podařilo. Od loňského roku třeba využíváme údaje o osevních plochách z „dotační“ jednotné žádosti na plochu, kterou zemědělci vyplňují v elektronické aplikaci Ministerstva zemědělství. Díky výborné spolupráci s ministerstvem se statistický výkaz stal součástí výstupů z aplikace a zemědělcům jsme ulevili od jednoho dotazníku.

Podobně jsme zrušili i soupis hospodářských zvířat a místo něho využíváme integrovaný registr zvířat vedený Ministerstvem zemědělství. Tato náhrada je ovšem mnohem složitější než v případě osevních ploch a pouze dílčí. Registr zvířat neobsahuje všechny informace, které potřebujeme, takže část údajů musíme odvodit či kombinovat s údaji z jiných zdrojů. Například detaily o stavech prasat a drůbeže bohužel jinak než dotazováním chovatelů získat nelze, a tak u nich musíme šetření provádět i v současnosti. Ministerský registr nám alespoň umožňuje lepší zacílení, takže není třeba oslovovat tolik subjektů.

Rozšiřování spektra administrativních zdrojů patří mezi prioritní úkoly ČSÚ a náš odbor k tomuto účelu využívá i evropský grant. Současně je ale třeba říci, že ze strany Eurostatu nebo Ministerstva zemědělství přicházejí také nové požadavky na to, co bychom měli sledovat, a o ně se naše výkazy zase rozšiřují. Příští rok se ve výkaze o chovu skotu již nebudeme dotazovat na stavy, nicméně přibude jednorázová příloha mapující podíl skotu na pastvě a složení krmné dávky dojnic. Údaje budou jedním z podkladů pro kalkulaci plnění programu snižování emisí. Oblasti, o něž se výkazy zkrátí, tak mnohdy nahrazují nějaká jiná témata. V současné době se například mluví o tom, že bychom vzhledem k nadbytku obilí na evropském trhu měli zjišťovat detailní informace o velikosti a kvalitě skladovacích kapacit přímo u zemědělců v prvovýrobě.

S jakým časovým odstupem od shromáždění dat publikujete statistické výstupy?

Vzhledem k tomu, že na oddělení vedeme zemědělský registr, který slouží jako výběrová a dopočtová základna úloh, je náš kolektiv v rámci ČSÚ trochu výjimečný nadstandardním podílem činností v oblasti statistické práce, kterou provádíme sami. Zpracování je rychlé, a výstupy jsou tak k dispozici velmi brzy. Například červnové odhady úrody a osevní plochy publikujeme do deseti dnů poté, co obdržíme všechna potřebná data. Během pár dnů zvládneme provést kontroly databází, dopočty, připravit ke zveřejnění dvě publikace, Rychlou informaci, doplňující informaci k RI, data pro Veřejnou databázi a report do Eurostatu.

Jak se provádějí odhady sklizní?

Odhady se dělají každý měsíc od června do září. Vycházíme z údajů, které zemědělci vyplňují do přísluš¬ných statistických výkazů.

Při prvním odhadu bývají respondenti spíše zdrženliví, protože úrodu může ovlivnit ještě řada faktorů. Špatné počasí, rozšíření plísní, přemnožení nějakého škůdce a podobně. S každým dalším odhadem blíž ke sklizni, se předpokládané hektarové výnosy postupně zpřesňují, většinou trochu zvyšují. Poslední odhad pak už je velmi realistický, odchylky od skutečné sklizně nebývají velké.

Prý pro odhady sklizní testujete využití družicových snímků…

Ano, ale zatím jsme teprve na začátku. Využíváme k tomu výstupy z evropského programu Copernicus. Letos chceme podle satelitního snímkování provést první modelové odhady vzorku plodin a porovnat je s odhady z výkazů vyplňovaných zemědělci a poté s údaji o skutečných sklizních. Uvidíme, jak přesně se trefíme. Vše budeme určitě ještě nějaký čas ladit a prověřovat, abychom získali jistotu, že se na družicová data dá spolehnout.

Dochází v posledních letech k nějakým významným změnám struktury zemědělství v Česku?

V novodobé historii došlo ke dvěma výrazným zlomům. Jeden nastal po roce 1989, kdy proběhla trans¬formace českého zemědělství, druhý jsme zaznamenali při vstupu do Evropské unie v roce 2004.

V živočišné výrobě lze jako hlavní trend označit pokles stavů hospodářských zvířat, který je ale například ve výrobě mléka v podstatě kompenzován růstem užitkovosti. V průměrné dojivosti se držíme na špici EU, a i přes značné snížení počtu dojnic vyrobíme mléka pořád přibližně stejně jako v devadesátých letech.

Největší propad zaznamenaly stavy prasat. Na vině je především zhoršování rentability chovu. Vždyť mezi lety 2000 až 2021 zůstávala výkupní cena jatečných prasat téměř stejná, a přitom zemědělcům v průběhu let rostly náklady na krmiva, na mzdy nebo pohonné hmoty. Chov prasat se tedy u nás značně omezil a ve vepřovém mase se nyní soběstačnost pohybuje lehce nad čtyřiceti procenty.

V rostlinné výrobě se zmenšila rozmanitost struktury pěstovaných plodin. Podmínky minulého i nového dotačního období na roky 2023 až 2027 se to snaží napravit a rostlinnou výrobu více diverzifikovat. Zavádějí se opatření, která omezí velikost plochy pro pěstování jedné plodiny, a podpoří budování krajinotvorných prvků pro zamezení eroze a zvýšení pestrosti krajiny. Pomalu se to tedy začíná opět měnit k lepšímu.

Z konkrétních plodin se od devadesátých let zvyšoval hlavně podíl obilovin a řepky na celkové osevní ploše. Pro zemědělce to byly až donedávna plodiny s jistotou rentability. Zisky z nich pomáhaly dotovat živočišnou výrobu, která až tak zisková nebyla. Válkou na Ukrajině a následným přetlakem obilí na evropském trhu se ale i tyto dosavadní „jistoty“ změnily.

Projevuje se v datech o českém zemědělství nějak klimatická změna?

Jako příklad můžu uvést teplomilnou sóju. Její plochy u nás se zvětšují. Je to samozřejmě dáno i tím, že se šlechtí odrůdy adaptabilní do našich klimatických podmínek, ale oteplování se jistě projevuje také.

Zmínila jste, že podobu zemědělské statistiky určují z velké části požadavky Evropské unie. Je přesto něco, co má Česká republika unikátní?

Samostatně metodicky si každý stát sleduje spotřebu potravin. A v této oblasti patříme mezi země, které na to mají velmi podrobný systém. Někde se používají jenom hrubé odhady, třeba na základě šetření v domácnostech. Ty ale nevypovídají o spotřebě mimo domácnosti, například ve školních a závodních jídelnách, v nemocnicích, restauracích a podobně. U nás se spotřebě potravin věnujeme velmi pečlivě a používáme širokou škálu zdrojů dat.

Jak tedy zjišťování spotřeby potravin u nás probíhá?

Jedná se o bilanční metodu, vycházíme jak z výrobních ukazatelů zemědělské statistiky, tak i ze statistiky potravinářského průmyslu. Značnou porci práce představuje rovněž stanovení salda zahraničního obchodu, kdy musíme u všech potravinových položek určit, jaké množství se dovezlo a jaké vyvezlo. Rozdíl se pak započítává, u potravinářských výrobků ještě po přepočtu na základní suroviny, do domácí spotřeby.

Jako podpůrné zdroje nám slouží data od různých profesních svazů, třeba mlynářů, pekařů, bramborářů a podobně. Když víme, kolik toho vyprodukovali jejich členové, můžeme to porovnat s našimi výsledky a lépe kontrolovat hodnotu za celý trh.

ČSÚ ale nepočítá spotřebu všech potravin. Na kalkulaci spotřeby mléčných výrobků a mléka se specializuje Ústav zemědělské ekonomiky a informací. My od něj výsledky přebíráme a zahrnujeme do celku.

Do vašeho odboru patří také statistika lesního hospodářství. Co vše se sleduje o lesích?

Firmy zabývající se hospodařením v lesích obesíláme jedním výkazem, jehož prostřednictvím shromažďujeme informace o zalesňování, těžbě dřeva, dodávkách dříví a pilařské výrobě, o počtu pracovníků, o vybraných ekonomických ukazatelích, ale i ukazatelích agroenvironmentálních – hnojení a použití chemických a biologických prostředků. Vše je shrnuto v publikaci Lesnictví. Z administrativních zdrojů Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí přebíráme a zveřejňujeme údaje o myslivosti.

Jaké úkoly vás čekají v nejbližších měsících?

Kromě běžné agendy je to modernizace statistického informačního systému. Náš zemědělský registr, který nyní vedeme samostatně, připravujeme na propojení s Registrem ekonomických subjektů, přínosem bude sdílení některých údajů a jednodušší správa aktualizací.

Zásadní změnou pro naše oddělení bude integrace zpracování zemědělské statistiky pod univerzální nástroje, práce na tomto projektu již probíhají. Vzhledem k určitým specifikům zemědělské statistiky bude nutné vyřešit i některé komplikace, například skutečnost, že v zemědělském zpracování figurují i subjekty bez identifikačního čísla (IČ), na což současný univerzální systém není zařízen.