Velká voda přinesla poskytování informací zdarma

Rozhovor s ředitelkou odboru informačních služeb Petrou Kuncovou jsme začali vzpomínkami na povodně před 20 lety, nezapomněli jsme ale ani na současnost a výhled do budoucnosti.

Na jaké pozici v ČSÚ jste pracovala v srpnu 2002?

Byla jsem ředitelkou odboru elektronických prezentací, který měl na starosti webové stránky úřadu a elektronické publikace.

Jak byl chod webových stránek ovlivněn povodněmi?

O celý web jsme samozřejmě přišli, ale naštěstí jsme měli domluvené zálohování na serverech Vysoké školy ekonomické, takže se nejdůležitější data podařilo poměrně rychle ze záloh obnovit. Ale už před povodněmi jsme uvažovali o přechodu na dynamičtější redakční systém, protože tehdejší stránky úřadu byly pouze statické a i drobné nebo pravidelné změny bylo třeba dělat dost těžkopádně ručně. Když velká voda opadla, hned jsme se do budování nového webu pustili.

Ing. Petra Kuncová

Ředitelka odboru informačních služeb ČSÚ. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze (obor ekonomická statistika, diplomová práce z oblasti demografie) a s Českým statistickým úřadem spolupracovala už v době studií. Profesně se zaměřovala zejména na poskytování informací a stála u zrodu internetové prezentace ČSÚ, na kterou dohlíží i z titulu své současné pozice.

V ohlédnutích zpět se často vyzdvihuje to, co všechno se po povodních podařilo zachránit. Zkuste ale vzpomenout na něco, co se zachránit nepodařilo…

Velké škody znamenalo zaplavení statistické knihovny. Přišli jsme o několik desítek tisíc publikací, z nichž byla obnovena jen menší část – před povodní jsme měli ve fondu knihovny přes 200 tisíc publikací, nyní jich máme necelých 60 tisíc. I když obětavé knihovnice a další kolegové a kolegyně z úřadu vytahovali rozmočené knihy doslova z bahna, omývali je a desinfikovali, vozili je do mrazíren a sušili, spousta svazků byla nenávratně zničena. Mnoho publikací jsme pak dostali od různých partnerů, třeba i ze zahraničí, část knihovního fondu se podařilo naskenovat a převést do elektronické podoby a některá nejvzácnější díla byla restaurována, úplně všechno se ale zachránit nepovedlo, a v knihovním fondu máme dodnes nezacelitelné mezery.

Krizové situace obvykle bývají impulsem ke změnám. Jaké změny vyvolala povodeň v ČSÚ?

Úřad mimo jiné přišel o tiskárnu, která se nacházela v přízemí a voda ji úplně zničila. Následkem toho jsem zjistila, že můžu být bez papírů, a začala jsem více využívat dokumentů v elektronické podobě. K podobné změně došlo i v rámci celého úřadu. Do povodní jsme z vydávaných publikací zveřejňovali na webu jen část vybraných kapitol, a když někdo chtěl vše, musel si zakoupit papírový výtisk nebo disketu. Ale protože jsme státní instituce, jejímž úkolem je poskytovat službu veřejnosti, zabývali jsme se otázkou, zda máme data prodávat. Tím, že jsme přišli o tiskárnu, nebylo najednou kde publikace vyrábět, a tak jsme začali všechny informace poskytovat zdarma prostřednictvím webu.

Vrátil se po povodních úřad ještě na Invalidovnu?

Už ne. Budova na Invalidovně byla stavebně nevyhovující, vlastně ani nebyla zkolaudovaná, neměla číslo popisné, ale jenom evidenční. I když kanceláře tam byly docela příjemné, každý si je nějak zútulnil, tak třeba sociální zařízení rozhodně neodpovídalo ani tehdejším standardům, okna byla stará a nedoléhala, podlahy také nebyly zrovna hezké. Některé budovy prošly dílčí rekonstrukcí, takže nebyly ve špatném stavu, ale celkově to opravdu nevypadalo dobře. Po povodních našla jednotlivá oddělení dočasný azyl u různých institucí a firem po Praze a okolí. Oddělení internetu využívalo kanceláře u našeho tehdejšího dodavatele v Říčanech, zbytek odboru informačních služeb obýval historickou budovu nedaleko Malostranského náměstí, kterou úřadu zapůjčil pražský magistrát. Protože se jednalo o památkově chráněný objekt, nebylo možné natáhnout tam kabelové rozvody internetu, a tak nám tam kolegové z ICT zajistili wi-fi.

O nutnosti přestěhování do vhodnějších prostor se jednalo už před povodněmi a tehdejší předsedkyně úřadu vybírala z různých variant. Kdy přesně, a z jakých důvodů bylo rozhodnuto o budově na Skalce, nevím, ale mám za to, že to byla dobrá volba. Stěhování se uskutečnilo na začátku roku 2004.

Přejděme nyní k současnosti. Nedávno proběhla další vlna ankety spokojenosti uživatelů dat z ČSÚ. Co říkají její výsledky?

Vypadá to dobře, spokojenost opět výrazně převažuje. Jako důvěryhodné, přesné, nestranné a objektivní, spolehlivé a nezávislé hodnotilo výstupy ČSÚ více než 95 procent respondentů a nejčastějším zdrojem, z něhož zájemci získávají statistická data, je náš web. Abychom uživatelům orientaci na webu usnadnili, rozhodli jsme se vytvořit úplně nové webové stránky, které bychom chtěli nasadit během příštího roku. Ty současné jsou už 10 let staré a modernizaci si určitě zaslouží.

Na jaké změny a novinky se mohou uživatelé těšit?

Struktura webu bude založena na statistických tématech. Vyhledání statistických dat bude intuitivnější a rychlejší. Upozadí se rubriky typu Katalog produktů a uživatelé budou moci postupovat přímo podle témat jako například inflace, HDP, mzdy a podobně. Orientaci na webu usnadní použití systému dlaždic a stránky budou lépe přizpůsobené pro sledování na mobilním telefonu nebo tabletu. Využijeme také nový nástroj pro vyhledávání.

Novinkou bude i doména statistika.cz, pod níž bude celý web převeden. Když jsme v roce 1998 s webovými stránkami úřadu začínali, panovala představa, že internet bude celý v angličtině. Proto jsme zvolili doménu czso.cz, která nám pak už na dlouhou dobu zůstala.

Jak pokračuje zveřejňování výsledků sčítání? Kdy bude k dispozici aplikace pro definování vlastních výstupů uživatelem?

Výsledky sčítání publikujeme průběžně, podle plánu doplňujeme stále nové datové sady. Momentálně jsou zveřejňovány na webu scitani.cz, v naší veřejné databázi i v otevřeném formátu. Na aplikaci, ve které si uživatelé budou moci sami definovat parametry pro zobrazení různých výsledků, v tuto dobu intenzivně spolupracujeme s externím dodavatelem. Věřím, že se nám ji podaří dokončit a úspěšně odladit do konce roku. Kromě výsledků sčítání v ní budou postupně přibývat i další data zveřejňovaná ČSÚ.

Jaké další novinky letos váš odbor připravil?

Velkou novinkou bylo zveřejnění Registru ekonomických subjektů v otevřených datech. Výraznou měrou se na tom podílely odbor metodiky realizace statistických zpracování a odbor statistických registrů. Díky spolupráci s nimi se podařilo zajistit, že RES je uživatelům k dispozici ve strojově zpracovatelném CSV formátu s aktualizací dvakrát měsíčně.

Do otevřeného formátu nyní připravujeme i Registr sčítacích obvodů a budov. Každý si pak bude moci zdarma stáhnout celou veřejnou část databáze a dělat z ní vlastní výběry. Dosud jsme takové výběry prováděli my na požádání a bylo to zpoplatněno.

Mezi novinkami musím rovněž zmínit webové stránky k předsednictví Česka v Radě EU. Vytvářeli jsme je ve spolupráci s oddělením evropské integrace a jsou na nich informace o plánovaných i probíhajících akcích, projednávané legislativní dokumenty a další aktuality týkající se evropské statistiky.

Letos by měl v ČSÚ oficiálně skončit projekt Zavádění systému řízení kvality. Co všechno se v jeho rámci uskutečnilo a jaké přinesl výsledky?

Řízení kvality spočívá v tom, že děláte správné věci správným způsobem a že si neustále ověřujete, zda je váš postup ten nejvhodnější. Například mnoho činností v organizacích bývá popsáno v dokumentech, které někdo kdysi vytvořil, ale pak už je nikdo dál neupravoval. Pokud však aktivně řídíme kvalitu, je třeba po nějakém čase vyhodnotit, zda je postup popsaný v dokumentu stále efektivní, jestli se něco nezměnilo nebo by danou činnost šlo ještě zdokonalit. Podle toho se dokument aktualizuje, a vše se opakuje znovu. Je to neustálý proces zlepšování a ověřování označovaný jako PDCA (plan-do-check-act) cyklus.

V rámci projektu, do kterého jsou zapojeni kolegové z oboru personalistiky a mezd, z kanceláře předsedy, oddělení legislativního a mnoha dalších útvarů, jsme tedy zrevidovali nebo vytvořili nové popisy činností, které v úřadě vykonáváme, a nastartovali jsme proces jejich dalšího zlepšování. Zajistili jsme také potřebná školení pro vedoucí pracovníky.

Vytvořili jsme i další dokumenty, jako například směrnici ke strategickému řízení. Dovnitř mezi naše zaměstnance směřovala anketa spokojenosti, podle jejíchž výsledků už upravujeme interní komunikaci. Na intranetu se například začaly objevovat informace z porad vedení a bylo rozhodnuto o vydávání zaměstnaneckého newsletteru. Věřím, že zlepšení komunikace uvnitř úřadu se projeví i navenek, a přispěje tak k celkovému zkvalitnění naší práce.

Jaké hlavní úkoly vás čekají ještě do konce letošního roku?

Hodně práce budeme mít s přípravou nového webu úřadu a s programováním nové veřejné databáze statistických údajů – můžu prozradit, že se bude jmenovat DataStat. Stále co dělat máme i v rámci projektu Zavádění systému řízení kvality a průběžně nás zaměstnává rovněž zveřejňování výsledků ze sčítání. Velký úkol je před námi v souvislosti s takzvaným peer review, kdy do Prahy na přelomu února a března příštího roku přijedou kolegové z Eurostatu a z dalších statistických úřadů a budou posuzovat, jestli to, jak fungujeme, odpovídá kodexu evropské statistiky. Do té doby musíme připravit řadu dokumentů složených z mnoha částí, jejichž gestory jsou kolegové napříč úřadem, a všechno organizačně zajistit.

A v neposlední řadě letos také chystáme změnu formátu statistické ročenky z B5 na A4, což sníží náklady na výrobu, i když paradoxně publikace bude větší.

Rozhovor vyšel v letním dvojčísle časopisu Statistika&My.