Vejce a/nebo slepice

Cenu vajec ovlivňuje mnoho faktorů. Svým chováním o ní spolurozhodují i spotřebitelé. Tuzemská výroba konzumních vajec na naši spotřebu nestačí.

Vejce jsou oblíbenou potravinou. V roce 2023 spotřeboval každý obyvatel Česka v průměru 237 vajec. Tato spotřeba byla pokryta z 83,8 % tuzemskou výrobou. V roce 2024 čeští zemědělci obstarali výrobu 1,53 mld. vajec a dalších zhruba 0,68 mld. vajec zabezpečil chov slepic v domácnostech.

Většina slepic žije ve velkochovech

Výsledky statistického zjišťování v chovu drůbeže dlouhodobě ukazují, že chov nosnic, tj. slepic pro produkci konzumních vajec, je v Česku z hlediska užitkovosti na vysoké úrovni. K 31. prosinci 2024 bylo u nás chováno v zemědělských podnicích 5,3 milionu nosnic, z nichž každá snesla průměrně 314 vajec za rok. Nejvyšší stavy nosnic byly zaznamenány ve Středočeském kraji (včetně hlavního města Prahy) a čítaly 28,2 % z celé populace. S kraji Pardubickým a Plzeňským tvořily 71,3 % stavů nosnic v Česku. Na zbylých 10 krajů připadlo méně než 30 % chovaných nosnic. Jmenované tři kraje zaujímaly stejný podíl i ve výrobě konzumních vajec.

Podle Integrovaného šetření v zemědělství z roku 2023 slepice, tj. nosnice i slepice pro produkci násadových vajec, byly chovány z 52,8 % v akciových společnostech, ze 42,6 % ve společnostech s ručením omezeným a zbytek připadl na fyzické osoby a družstva. V podnicích nad 50 tisíc slepic, kterých u nás v roce 2023 existovalo celkem 26, se chovalo 92,4 % slepic. Naproti tomu u 4 573 chovatelů s 500 a méně slepicemi bychom napočítali dohromady jen 1,1 % slepic (92,3 tisíce).

Ekologické chovy zatím v menšině

Velikost chovaného hejna v souvislosti s intenzitou produkce a typem ustájení nosnic je předmětem diskuzí o kvalitě vajec a životních podmínkách nosnic. Současný spotřebitel se může o způsobu chovu nosnic, které snesly vejce dodaná na trh, dozvědět na balení prodávaných vajec. Rozložení kapacit jednotlivých typů ustájení v zemědělských podnicích v Česku zjišťovalo statistické šetření v roce 2020. Z něj vyplynulo, že tehdy klece představovaly 41,5 % ustájovacích míst, 32,7 % míst bylo na hluboké podestýlce, 23,1 % ve voliérách, 2,3 % ve venkovním volném chovu a 0,3 % jiného typu.

Obdobnou statistiku o způsobu chovu nosnic, jejichž vejce jsou uváděna na trh, zveřejňuje Evropská komise. V roce 2023 v EU tvořily obohacené klece 39,2 % ustájovacích kapacit a 60,8 % míst pro ustájení nosnic bylo mimo tento omezovaný způsob: 38,9 % v halách, 15,1 % ve volných výbězích a 6,8 % v systému ekologického zemědělství. Z obohacených klecí, které jsou k dispozici k chovu v celé EU, se 23 % nacházelo v Polsku, 21 % ve Španělsku, 12 % ve Francii a 44 % ve zbývajících zemích. Z ustájovacích míst v halách na podestýlce vykazovaly 21 % Německo, 16 % Itálie, 13 % Nizozemsko a 50 % zbytek zemí. Chov ve volných výbězích byl hojně rozšířený ve Francii (32 % evropských kapacit) a v Německu (27 %). Nizozemsko uvádělo 8 % a zbývajících 24 států 33 % ustájovacích míst.

Zastoupení typů ustájení slepic v členských státech EU v roce 2023 (%)

Zdroj: European Commission – Market Situation for Eggs

Poptávka po zdravých a kvalitních biopotravinách a zájem zemědělců provozovat svoji činnost na základě šetrného a udržitelného využití přírodních zdrojů se potkávají v rozvoji ekologického zemědělství. V roce 2023 bylo v Česku v takových zemědělských podnicích chováno 26 378 nosnic, které snesly 5,61 mil. vajec. Ustájovací kapacity tohoto způsobu chovu tvořily pouhých 0,5 % z celkového množství ustájovacích míst slepic v Česku. V rámci EU jsou lídry v tomto směru Německo a Francie, jejichž podíl na celkové kapacitě ekologicky chovaných slepic v EU je shodný – každá země po 30 %. V samotném Německu tvoří ekologické chovy 13,8 % a ve Francii 13,4 %.

Další rozvoj ekologických chovů bude v mnohém záviset na preferencích spotřebitelů. Zda dají přednost přirozeným životním podmínkám slepic, což s sebou zpravidla nese vyšší náklady na jednotku produkce, a tím dražší vejce, nebo levnějším vejcím ze standardních chovů.

Výroba a ceny vajec pod silným tlakem

Největšími producenty konzumních vajec v EU jsou Francie, Španělsko, Německo a Polsko. V každé z uvedených zemí se vyprodukuje více než 10 mld. vajec za rok. Česko se řadí do skupiny států s produkcí mezi 1 až 2 mld. vajec, složené ještě z Portugalska, Maďarska, Dánska, Finska a Irska. Nejnižší výrobu vajec (do 600 mil.) mají v Lucembursku, ve Slovinsku, v Chorvatsku a na Slovensku.

Ceny konzumních vajec jsou na společném evropském trhu ovlivněny mnoha faktory. Do jejich vývoje pro výrobce i spotřebitele zasáhla v posledních letech řada výrazných okolností jako energetická krize, vysoké ceny krmiv nebo výskyt ptačí chřipky. To vedlo k rozkolísání cenové hladiny a výraznému zvýšení cen na evropské i regionální úrovni.

Vývoj cen, výroby a spotřeby vajec v Česku (index 2020 = 100)

Zdroj: ČSÚ

Vztahy mezi cenou, výrobou a spotřebou vajec lze ilustrovat na vývoji v posledních čtyřech letech. V roce 2021 došlo v Česku k mírnému navýšení cen výrobců, spotřebitelské ceny zůstaly stejné, a tak lehce vzrostla i výroba. Počínaje rokem 2022 razantně stouply ceny výrobců, a tím i ceny spotřebitelské. Šok z drahých vajec na trhu vedl spotřebitele k omezení spotřeby a poptávky, přičemž nižší odbyt nutil výrobce ke snížení produkce. V roce 2023 rostla spotřeba o něco rychleji než výroba, a zvýšená poptávka tak musela být zabezpečena dovozem. Rok 2024 představoval částečné uklidnění po bouřlivých výkyvech z předchozích dvou let. S výhledem na rok 2027, kdy začne v Česku platit zákaz chovu nosnic v klecích, ovlivňuje výrobu již nyní přechod na nové typy ustájení – uzavírání provozů a jejich přestavba na haly nebo voliéry, do budoucna rušení provozů, které přestavět nelze, a výstavba provozů nových. Tyto nemalé investice tlačí ceny výrobců vajec směrem vzhůru. Čeští chovatelé nosnic se ovšem obávají, že budou nuceni čelit silné konkurenci dovozů levnějších vajec ze zemí, kde chovatelé své provozy zatím měnit nemusejí.

Významný růst dovozu i vývozu

Rozdíl ve vývoji výroby a spotřeby je úzce spojen se změnami v dovozu a vývozu. V roce 2023 bylo na tuzemský trh potřeba dovézt 16,2 % spotřebovaných vajec (vyjádřeno ze salda pohybu zboží přes hranice pro komodity čerstvá vejce, ale i polotovary nebo hotové výrobky s různým vaječným podílem). Čerstvá konzumní vejce se dovážela především z Polska, Lotyšska, Slovenska a začínal dovoz z Ukrajiny. Z Česka se však vejce také vyvážela, hlavně do sousedních států s výjimkou Polska.

Podle předběžných výsledků a bez odhadu podprahových transakcí bylo v roce 2024 do Česka dovezeno 606,8 mil. vajec (+16,5 %). Oproti roku 2023 se zvýšil dovoz z Polska, Lotyšska a Ukrajiny, snížil ze Slovenska. Na 386,8 mil ks (+30,7 %) se však zvýšil také vývoz, a to na Slovensko, do Německa i Rakouska.

Nejexotičtějšími zeměmi, z nichž se k nám v roce 2024 dovezla čerstvá slepičí vejce, byly Guam a Omán. Naopak z Česka se dostala vejce až do Iráku, Kazachstánu a Kataru. Jednalo se však o vejce násadová.

Dovoz a vývoz konzumních vajec v Česku v roce 2024 podle zdrojových a cílových zemí (mil. ks)

Zdroj: ČSÚ