Ve vývozu ICT zboží jsme třetí v Evropě

Dovoz ICT zboží do České republiky až do roku 2000 převyšoval jeho vývoz o více než polovinu. Od roku 2005 však došlo k obratu. V zahraničním obchodě s tímto sortimentem zaznamenáváme vyrovnanou nebo kladnou obchodní bilanci, a to i přesto, že každoročně dochází k výraznému nárůstu v dovozu ICT zboží. V roce 2012 byl jeho vývoz dokonce o desetinu (42 mld. Kč) vyšší než dovoz.
V pozadí této skutečnosti stály především přímé zahraniční investice významných světových výrobců ICT a jejich komponentů, kteří na začátku nového milénia využili investiční pobídky státní agentury CzechInvest. Společnosti Philips, Panasonic, Foxconn, Chang Hong, Bang & Olufsen nebo ON Semiconductor své investice pak směrovaly do výstavby nových výrobních kapacit.
V roce 2002 se poprvé ICT zboží podílelo více než desetinou na celkovém českém exportu. Tehdy hodnota vyvezeného ICT zboží a jeho komponent poprvé překonala hranici 100 mld. Kč. Během dalších deseti let rostl vývoz ICT zboží v průměru o 14 % ročně, a to až na 444 mld. Kč v roce 2012, což byla hodnota pětkrát vyšší než vyvezených potravinářských výrobků. Bylo to dokonce o čtvrtinu více než celkový export tuzemské produkce strojírenského průmyslu. Postupně a v narůstající míře tak ICT zboží ovlivňovalo nejen celkovou dynamiku zahraničního obchodu České republiky, ale i jeho zbožovou a teritoriální strukturu.
Podle předběžných údajů byl v roce 2013 zaznamenán ve vývozu ICT zboží poměrně výrazný pokles. Meziročně se jeho hodnota snížila o 34 mld. Kč (–8 %). Za tímto poklesem z hlediska komoditní struktury stálo především snížení vývozu počítačů o téměř 20 mld. Kč a spotřební elektroniky (TV přijímačů) o 15 mld. Kč. V absolutních hodnotách klesl nejvíce vývoz do Německa a Nizozemska, a to o 14, resp. 12 mld. Kč. Naopak nejvýraznější nárůst vývozu ICT zboží byl zaznamenán do Japonska, a to v segmentu součástek pro mobilní telefony.

Dovoz ICT zboží

Česká republika nejen vyváží, ale ve velké míře také ICT zboží dováží. V období 2000–2010 hodnota dovezeného ICT zboží rostla každoročně v průměru dokonce dvojciferným tempem (o 13,6 %).
V roce 2010 se k nám dovezlo ICT zboží za 432 mld. Kč, což odpovídalo téměř pětině hodnoty celkem dovezeného zboží do ČR. Stali jsme se tak jedním z hlavních dovozců ICT zboží v Evropě, a to jak v absolutních hodnotách, tak i v podílu těchto výrobků na celkovém dovozu. Hodnota dovezeného ICT zboží byla šestá nejvyšší mezi všemi zeměmi EU a osmnáctá na světě.
V roce 2013 došlo i v případě dovozu ICT zboží k jeho meziročnímu poklesu o 6 %. Za tento rok tak přešlo hranice České republiky ICT zboží v hodnotě 379 mld. Kč. Přesto byl dovoz osmkrát vyšší než v případě osobních automobilů a 2,5krát vyšší než celkový dovoz potravin a živých zvířat. Přitom téměř polovina (47 %) z dovezeného ICT zboží pocházela z Číny (jednotlivé díly a komponenty určené pro následnou výrobu ICT výrobků).

Počítače dominovaly

V roce 2013 se dovezlo nejvíce ICT zboží z oblasti výpočetní techniky. Jednalo se především o osobní počítače (především přenosné a tablety) a počítačové sestavy. Celková hodnota tohoto sortimentu činila 65,5 mld. Kč. Periferních počítačových zařízení (paměťová zařízení, zvukové, grafické a sítově karty, tiskárny a monitory) se dovezlo za 63 mld. Kč a za 50 mld. Kč bylo dovezeno ostatní zboží (díly, části a součástky). Kromě těchto položek hrály v dovozu významnou roli i elektronické integrované obvody – procesory (za 51,9 mld. Kč) a mobilní telefony (za 45,6 mld. Kč). U mobilních telefonů je zajímavé, že za téměř stejnou částku jsme je i vyvezli.

Pokud jde o vývoz ICT zboží z České republiky, tak i v něm v roce 2013 dominovaly počítače. Vyvezlo se jich za 134 mld. Kč. Hodnota vyvezeného souvisejícího periferního zařízení činila 64,2 mld. Kč. Mezi významné exportní ICT položky stále patří i televizní přijímače, i když v jejich případě se jich v roce 2013 vyvezlo pouze za 30 mld. Kč (v roce 2010 to bylo za 55 mld. Kč).

Jsme spíše montovnou než mozkovnou

Při troše zjednodušení můžeme obecně rozdělit ICT zboží na „hotové ICT výrobky“ (počítače a periferní zařízení; komunikační zařízení a spotřební elektroniku) a na „ICT součástky“ (elektronické součástky, ostatní díly a části ICT atd.). Jak již bylo naznačeno výše, většinu z dovozeného ICT zboží, kromě mobilních telefonů, osobních počítačů a spotřební elektroniky určené především pro konečnou spotřebu domácností, tvoří v případě České republiky zejména díly a elektronické součástky, které se dále zpracovávají či upravují.
Detailnější statistiky o dovozu a vývozu ICT zboží podle jednotlivých komodit (více na www.czso.cz) naznačují, ať se nám to líbí či nikoli, že sloužíme často pouze jako montovna, kde se kompletují ICT výrobky. Podobnou strukturu zahraničního obchodu se zbožím ICT lze ovšem nalézt ve většině nových členských států EU, které se staly hlavními vývozci zboží v oblasti ICT. Tato skutečnost je ještě jasnější, pokud se podíváme, jak si vede ICT průmysl v ČR ve srovnání s vyspělými státy Evropy. I přes obrovský nárůst tržeb podniků vyrábějících ICT v posledním desetiletí nedochází k takovému navýšení jak přidané hodnoty, tak investic.
Statistika zahraničního obchodu s ICT zbožím nám přináší obraz nejen o celkové hodnotě dovezeného nebo vyvezeného zboží, ale i jeho množství. V roce 2013 bylo do České republiky dovezeno více než tři miliony televizních přijímačů, osm milionů přenosných počítačů včetně tabletů a ještě o dva miliony více mobilních telefonů. Na druhou stranu, ve stejném roce, byly z republiky vyvezeny více než čtyři miliony televizních přijímačů, dále 5,6 mil. přenosných počítačů a opět o dva miliony více mobilních telefonů.
Zajímavé je zjištění, že zatímco cena jednoho dovezeného mobilního telefonu do České republiky se v roce 2013 přiblížila hranici 10 tis. Kč, tak u vyvezených mobilů byla tato cena téměř o 4 tis. Kč nižší. Naopak průměrná cena jednoho vyvezeného přenosného počítače poměrně výrazně převýšila cenu přenosných počítačů dovezených.

Evropská unie versus Čína

Podobně jako mnoho dalších produktů končí i ICT zboží vyrobené v ČR v některé ze zemí EU, především v Německu, Nizozemsku a Spojeném království. I zde se tedy projevuje stále diskutovaná závislost českého exportu na zemích EU a zvláště na Německu. V posledních deseti letech zde skončilo svoji pouť 86 % ICT produktů vyvezených z ČR. Je třeba ovšem zdůraznit, že část z těchto ICT výrobků má jako cílovou destinaci nakonec jiný stát než ten, kam se z ČR vyveze. Často se totiž stává, že firma například v Německu k hotovému ICT výrobku přidá pouze své logo a dále ho reexportuje do třetí země.
Mnohem zajímavěji se v čase vyvíjela struktura hlavních dovozců ICT zboží do ČR v posledních 20 letech. Jestliže v prvních deseti letech k nám byla většina ICT zboží dovezena ze zemí EU a podíl Číny se pohyboval pod deseti procenty, tak v následujícím desetiletí import z Číny převýšil dovoz z EU, v posledních letech dokonce velmi výrazně. Jestliže ze zemí, jako jsou např. Nizozemsko, Japonsko nebo Švýcarsko, dovážíme především elektronické součástky potřebné pro výrobu ICT produktů, tak hotové ICT výrobky určené pro konečnou spotřebu pocházejí především z Polska, Slovenska, Koreji nebo Číny.
Hotové ICT výrobky z České republiky mají svou finální destinaci nejčastěji v Německu. Končí i na Slovensku nebo v Polsku. Ze zemí mimo EU se pak vyváží např. do Číny. Významným dovozcem elektronických součástek z České republiky se v posledních letech mimo země EU stalo například Japonsko.
Jestliže téměř se všemi zeměmi EU máme v tomto segmentu zboží kladnou obchodní bilanci, v případě především asijských zemí, jako je Čína, Korea nebo Japonsko, ale i USA, je tomu naopak.

Více se dočtete zde: Informační technologie