Ve stopách Járy Cimrmana

Údaje o počtech přihlášených a udělených patentů nás informují o výsledcích výzkumné, vývojové a inovační činnosti a o šíření vědeckých znalostí ve vybraných oblastech techniky. Spolu s počty evropských patentů validovaných pro naše území rovněž vypovídají o České republice z hlediska její ekonomické atraktivity pro zahraniční investory a především exportéry.

Čeští vynálezci překvapovali svět

Na mnoha významných patentovaných objevech, které zná a využívá celý svět, mají zásluhu i čeští vědci. Mezi nejznámější české vynálezce druhé polo-viny minulého století bezesporu patří profesor Otto Wichterle se svými měkkými kontaktními čočkami či profesor Antonín Holý s patenty na léčebné vy-užití látky tenofovir. V případě těchto dvou objevů však také vidíme, jak správný přístup k patentu může napomoci k financování dalšího výzkumu. Zatímco objevy vzešlé z práce týmu Antonína Holého přinášely na licenčních poplatcích každoročně stovky milionů korun, patent na výrobu měkkých kontaktních čoček byl prodán za minimální cenu do zahraničí.

Čeští vynálezci a inovátoři ale nejsou v přínosu pro svět rozhodně pozadu ani z historického pohledu. Například v roce 1827 byl patentován lodní šroub Josefa Ressela a Jakub Kryštof Rad si nechal v roce 1843 patentovat kostkový cukr. Smutnější osud čekal bratrance Veverkovy, kteří svůj vynález ruchadla z roku 1827 do patentového řízení nepřihlásili a žili dál v chudobě. Dále můžeme zmínit objev litografie Aloise Senefeldera, objev krevních skupin Jana Janského či hromosvod Prokopa Diviše, který se však o autorství „pere“ s Benjaminem Franklinem. Vy-nález dynamitu sice „vyfoukl“ Járovi Cimrmanovi Alfred Nobel, ale semtex si už Češi ukrást nenechali. S výčtem bychom mohli pokračovat dále, ale nyní se již raději podíváme na statistické údaje, jak si čeští vynálezci stojí v dnešní době.

Upřednostňujeme užitné vzory

V roce 2020 bylo českým i zahraničním subjektům v Česku uděleno či validováno celkem 7 470 patentů a oproti předchozímu roku došlo k poklesu o cca 600 a k návratu na hodnotu z roku 2018. Mezi přihlašovateli jednoznačně dominovali ti zahraniční, jimž bylo v roce 2020 přímo uděleno či validováno 6 945 patentů. Českým přihlašovatelům pak patřilo 525 udělených patentů. Mezi zahraničními přihlašovateli dlouhodobě dominují subjekty z Německa, jimž bylo Úřadem průmyslového vlastnictví ČR (ÚPV ČR) v roce 2020 validováno 1 838 patentů. Na druhém místě v počtu validovaných patentů se nacházely s 1 304 patenty Spojené státy. Mezi českými přihlašovateli dominují dlouhodobě podniky, jimž náležela v roce 2020 polovina všech patentů udělených českým přihlašovatelům. Následují veřejné vysoké školy s necelou třetinou tuzemských patentů a veřejné výzkumné instituce a fyzické osoby shodně s cca desetinovými podíly. Mezi patenty udělenými podnikům převažovaly ze dvou třetin patenty pro domácí podniky a zbylá jedna třetina patentů patřila zahraničním afilacím.

Vzhledem k tomu, že mezi podáním přihlášky a udělením patentu vzniká časová prodleva zhruba pěti let a úspěšnost udělení patentu se pohybuje okolo 45 %, je k posouzení aktivit v oblasti průmyslové ochrany v konkrétním roce vhodnější sledovat podané patentové přihlášky či zapsané užitné vzory. V případě užitných vzorů není prodleva mezi podáním přihlášky a schválením tak dlouhá a užitné vzory jsou dostupnější rovněž z hlediska výše poplatků a míry nutné administrativy. Je však třeba podotknout, že patent je silnější formou ochrany a rozdíl je i v maximální délce platnosti ochrany – v případě užitného vzoru je to 10 let, u patentu 20 let.

Užitných vzorů je u nás podstatně více než udělených patentů. Vrcholu dosáhl tento způsob ochrany v roce 2012, kdy ÚPV ČR evidoval od tuzemských subjektů dvakrát více přihlášek k zápisu užitného vzoru než patentů a zapsal jim 3,5krát více užitných vzorů, než udělil patentů. Za velkým nárůstem po-čtu zapsaných užitných vzorů stály zejména veřejné vysoké školy, které tento institut před rokem 2007 téměř nepoužívaly. Od roku 2012 pak počet zapsaných užitných vzorů plynule klesal a vývoj od roku 2016 lze označit spíše za stagnaci. V roce 2020 bylo subjektům z Česka zapsáno 1 108 užitných vzorů, o 28 více než o rok dříve. Stejně jako u udělených patentů i v případě zapsaných užitných vzorů jich polovina náležela podnikům a desetina veřejným výzkumným institucím. Veřejným vysokým školám patřila téměř čtvrtina a fyzickým osobám pak 17 % zapsaných užitných vzorů. Z užitných vzorů zapsaných podnikům v Česku patřilo 84 % domácím firmám a 16 % zahraničním afilacím.

Patentů v oblasti medicíny přibylo

I v epidemiologické oblasti si Češi připisují historické úspěchy, nejvýznamnějším epidemiologem 20. sto-letí je bezesporu Karel Raška, který položil základy moderní české epidemiologii, vypracoval metodu epidemiologické bdělosti a nemalé zásluhy má na celosvětovém vymýcení pravých neštovic. Neštovicemi bohužel světové epidemie neskončily a ta současná je jednou z největších, které lidstvo postihly. Podívejme se tedy, jak se změnila v posledním sledovaném roce patentová aktivita v oblasti medicíny.

Přestože celkový počet patentových přihlášek meziročně poklesl téměř o stovku, v případě přihlášek patentů z oboru zdraví a zábava došlo k nárůstu o 34 přihlášek. Čeští přihlašovatelé tak v tomto oboru loni podali 82 patentových přihlášek. Užitných vzorů bylo meziročně více o 12. Při podrobnějším zkoumání zjistíme, že například u podtřídy A61L, která mimo jiné obsahuje způsoby nebo přístroje pro sterilizaci materiálů a předmětů, dezinfekci či sterilizaci a dezodoraci vzduchu, se počet patentových přihlášek meziročně zvýšil ze 4 na 14 a užitných vzorů z 5 na 10. U užitných vzorů došlo k nezanedbatelnému nárůstu také u podtřídy A61K – přípravky pro lékařské nebo hygienické účely.

Česko má co dohánět

Subjekty z České republiky mohou podat přihlášku svého vynálezu nejen u ÚPV ČR, ale samozřejmě také u národních patentových úřadů ostatních zemí či u mezinárodních patentových úřadů, jako je na-příklad Evropský patentový úřad (EPO). V roce 2019 byly subjekty z ČR nejaktivnější u patentového úřadu Spojených států (USTPO), kde podaly 533 patentových přihlášek a uděleno jim bylo 351 patentů. U EPO podali přihlašovatelé z Česka 199 přihlášek a obdrželi 173 patentů. To je ovšem pouhý zlomek z celkových 181 tisíc patentových přihlášek, které byly v roce 2019 u EPO podány. Přes 66 tisíc z nich pocházelo od přihlašovatelů ze zemí EU a např. přihlašovatelé z populačně podobně velkého Rakouska podali v roce 2019 u EPO 2 341 patentových přihlášek, což je dvanáctkrát více než ti z Česka. Z evropských zemí do-minují u EPO přihlašovatelé z Německa, kteří v roce 2019 podali 26 816 patentových přihlášek. Mezi významné přihlašovatele patří také Francie (10 231) či Nizozemsko (6 953). Jednoznačně nejvíce patentových přihlášek u EPO podaly v roce 2019 subjekty ze Spojených států (46 128) a s velkým odstupem pak následovalo Japonsko s 22 094 přihláškami.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Věda, výzkum, inovace