Vazby na země mimo EU posílily

V loňském roce se zahraniční obchod Česka se zeměmi mimo Evropskou unii výrazně rozvíjel. Silně rostl export do Asie a nový dech nabral vývoz do Velké Británie.

V únoru ČSÚ vydal prosincové údaje o zahraničním obchodu se zbožím, čímž byl uzavřen rok 2024. Jde o předběžné údaje, které budou zpřesněny, celkový obraz se ale nezmění. Celková hodnota vývozu zboží v běžných cenách dosáhla 4 658,1 mld. Kč a meziročně byla vyšší o 215,6 mld. Kč (4,9 %). Velkou část ze solidního růstu exportu lze přičíst cenovým posunům, neboť ceny vývozu zboží za celý rok 2024 vzrostly o 3,1 %. Hodnota dovozu zboží loni stoupla celkem o 114,9 mld. Kč (2,7 %) a dosáhla úrovně 4 434,9 mld. Kč. Ceny dovozu se zvýšily o 1,5 %. Výsledná bilance zahraničního obchodu se zbožím v kumulaci od začátku roku dosáhla přebytku 223,2 mld. Kč, což byla nejvyšší zaznamenaná hodnota v dostupné časové řadě. Meziročně se přebytek zlepšil o 100,7 mld. Kč.

Klíčovým partnerem pro Česko je logicky Evropská unie, kam loni plynulo 78,0 % exportu a odkud importovalo Česko 62,4 % zboží. V současném geopolitickém klimatu je ale zajímavý i pohled na obchodní vazby se zeměmi mimo EU, protože některé z nich se řadí mezi nejvýznamnější exportní destinace a na jiných je Česko surovinově závislé.

Zahraniční obchod se zbožím se zeměmi mimo EU

Zdroj: ČSÚ

Český export do celého světa

Do zemí mimo EU plyne pravidelně o něco více než pětina vývozu zboží z Česka. V loňském roce to bylo téměř 22 % a podíl znatelně narostl, protože zatímco vývoz do EU částečně trpěl útlumem německé ekonomiky, export mimo EU vzrostl o 16,4 %. Klíčovou mimounijní exportní destinací je Velká Británie, kam loni odešlo 4,7 % z celkového vývozu z Česka. To odpovídalo 217,9 mld. Kč. Odchod této cílové země z EU zasadil českému exportu na několik let značnou ránu – v období 2017 až 2020 se hodnota českého vývozu do Velké Británie snižovala. Loni ale nabral export nový dech a zvýšil se o 22,0 %, zejména díky vývozu motorových vozidel a jejich dílů.

Druhé místo v pořadí důležitosti patří Spojeným státům (2,9 %), kam loni zamířilo zboží za 133,1 mld. Kč, tedy o 18,5 % více než v roce 2023. Nad 1,0 % podílu na českém exportu se loni dostaly Švýcarsko (1,7 %), Turecko (1,7 %) a Čína (1,2 %). U posledních dvou jmenovaných také export velmi silně narostl. Vývoz do Číny se zvýšil o 28,8 % a do Turecka o 17,0 %.

K menším destinacím, u kterých byl loni zaznamenán procentuálně výrazný přírůstek vývozu, patřily Singapur (133,2 %), Malajsie (54,2 %), Japonsko (50,1 %), Ázerbájdžán (47,1 %), Spojené arabské emiráty (29,6 %) nebo Ukrajina (25,4 %). U Singapuru i Japonska narostl zejména export počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. V případě Malajsie narostl vývoz napříč různými oddíly klasifikace CPA (hlavně chemické látky a přípravky, počítače, stroje a zařízení, motorová vozidla a díly). U Ázerbájdžánu přírůstky exportu v řádu desítek procent trvají od roku 2021, zejména v oblasti počítačů a elektroniky. Loni výrazně narostl také vývoz motorových vozidel.

Motorová vozidla vedou

Zbožová struktura českého vývozu mimo EU se v mnoha směrech příliš neliší od exportu do EU. Celkově největší část exportu mimo EU (loni 28,2 %) tvoří motorová vozidla, a uvedený podíl je téměř stejný jako v případě exportu motorových vozidel do EU (28,0 %). Loni export motorových vozidel mimo EU velmi silně rostl (o 15,7 %). U druhého nejvýznamnějšího vývozního artiklu mimo EU – počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení dosáhl podíl 15,3 %, což je výrazně více než podíl této položky na exportu do EU (7,4 %). Tomu napomohlo loňské mohutné zvýšení vývozu počítačů mimo EU (o 39,6 %), které se projevilo i výše zmíněným růstem exportu do řady

asijských zemí. Třetím nejvýznamnějším artiklem jsou stroje a zařízení (12,9 % vývozu mimo EU). Strojírenství bylo loni zasaženo zpomalením poptávky z EU, hlavně z Německa, takže export strojů a zařízení do EU klesl o 5,0 %. Vývoz mimo EU však rostl o 5,4 %. Mezi položkami, jejichž vývoz mimo EU loni nadprůměrně rostl, lze zmínit ostatní dopravní prostředky (o 29,2 %), chemické látky a přípravky (o 23,5 %) nebo pryžové a plastové výrobky (o 18,7 %).

Vývoz a dovoz zboží mimo EU v roce 2024 (mld. Kč)

Zdroj: ČSÚ

Klíčový je dovoz z Číny

V případě dovozu hrají mimounijní destinace významnější roli (36,8 %) než u vývozu. Jedním z důvodů je nutnost importu různých surovin, které častěji produkují právě státy mimo EU. Například 99,7 % dovozu ropy a zemního plynu do Česka míří z mimounijních zemí. Podobně vysoký podíl mají také rudy. Zpoza hranic EU pochází rovněž více než 70 % dovozu počítačů a elektronických a optických přístrojů a zařízení, oděvů, usní a ryb.

Ze zemí mimo EU dovážíme nejvíce z Číny (loni 12,2 % z celkového dovozu), která je pro nás druhým největším importérem po Německu. S výrazným odstupem se pak ocitají Spojené státy americké, odkud bylo loni dovezeno 2,9 % z celkového importu do Česka. Dalšími v pořadí jsou Jižní Korea (2,2 % z celkového dovozu) a Japonsko (1,9 %). Dovoz zboží z Ruska loni tvořil 1,8 %, což je méně než v období před rokem 2022, kdy podíl obvykle překonával 3 %. Rekordního maxima dosáhl podíl Ruska na dovozu v roce 2022 kvůli prudkému nárůstu cen plynu. Více než 1 % z celkového importu zaujímal loni také dovoz z Velké Británie (1,5 %), jejíž podíl se dosud nedostal na úroveň před odchodem země z EU (2,1 % v roce 2016). Další pořadí náleželo Turecku (1,3 %), Norsku (1,2 %) a Švýcarsku (1,1 %).

Nejvýznamnější zahraničně-obchodní partneři Česka mimo EU v roce 2024 mld. Kč)

Zdroj: ČSÚ

Dlouhodobě okolo čtvrtiny dovozu ze zemí mimo EU tvoří počítače, elektronické a optické přístroje a zařízení (loni 24,1 %, celkem 393,6 mld. Kč). Podílí se na tom nejvíce Čína (loni 203,8 mld. Kč), Tchaj-wan (31,6 mld. Kč), Spojené státy (26,0 mld. Kč), Malajsie (20,4 mld. Kč) a Jižní Korea (17,1 mld. Kč). Poptávka po fotovoltaických panelech a hlavně bateriích k nim vedla od roku 2022 k posílení role elektrických zařízení, která loni tvořila 12,9 % (226,1 mld. Kč), z mimounijního dovozu. Zhruba desetinu dovozu ze zemí mimo EU zaujímají dlouhodobě motorová vozidla a jejich díly (loni 9,7 %, 158,9 mld. Kč), a také ropa a zemní plyn (loni 9,7 %, 157,9 mld. Kč).

U ropy a zemního plynu došlo v posledních letech ke změnám mezi obchodními partnery, zejména se od roku 2022 do mixu výrazně zapojilo Norsko. Loni odtud přitekla ropa a zemní plyn za 44,7 mld. Kč. Pro srovnání: v roce 2019 to bylo 2,5 mld. Kč. Norsko nahradilo výpadek dovozu plynu z Ruska, ale Rusko přesto loni zůstávalo s hodnotou 57,7 mld. Kč v této oblasti mezi klíčovými dovozci (v roce 2019 to bylo 77,6 mld. Kč). Ropa a zemní plyn do Česka proudí také z Ázerbájdžánu (39,7 mld. Kč, 25,6 mld. Kč v roce 2019) a Kazachstánu (14,9 mld. Kč, 11,7 mld. Kč v roce 2019).

Dlouhodobý deficit bilance

Česko dosahuje obvykle výrazných přebytků zahraničního obchodu se zbožím, jde ale o vliv obchodu s EU. V případě ostatních zemí zůstává Česká republika dlouhodobě v deficitu, který loni dosáhl 610,1 mld. Kč. Schodek často reaguje na vývoj cen a v posledních několika letech byl vlivem zvýšených cen surovin a energií mimořádně hluboký. Největší deficit má Česko s Čínou (loni –484,8 mld. Kč), Koreou (–83,2 mld. Kč), Japonskem (–64,8 mld. Kč) a Ruskem (–63,6 mld. Kč). Naopak výrazného přebytku zahraničního obchodu dosahujeme u Velké Británie (loni mimořádných 150,6 mld. Kč), Švýcarska (30,6 mld. Kč) nebo Turecka (21,2 mld. Kč).

Statistiky zahraničního obchodu naleznete na webu ČSÚ zde.