V roce 1945 u nás kralovaly sovětské filmy

Zatímco za okupace se v českých kinech promítaly hlavně německé snímky, po osvobození se situace zcela změnila.

Kinematografie za války a v prvních poválečných letech byla tématem článku Václava Brože s názvem Filmové hospodářství, zveřejněném v roce 1947 v časopise Statistický zpravodaj. Autor měl k dispozici data od roku 1937 až do listopadu 1946, poskytnutá Státnímu úřadu statistickému filmovým odborem ministerstva informací. Obsahovaly podrobné údaje o uvedených celovečerních hraných filmech podle země původu, počtech kin a jejich návštěvnosti. Chyběly v nich ale statistiky za území odtržených Sudet během války.

Německé zásahy a omezení

Domácí filmový průmysl byl německou okupací těžce zasažen, a po osvobození se začal zotavovat jen velmi pomalu. V posledních dvou letech okupace klesla filmová výroba na pětinu předválečného stavu. Nacistická správa se snažila, aby na českém filmovém trhu převládl film německý. Mnoho českých snímků bylo nuceně staženo z oběhu a hned na počátku války byly zakázány filmy sovětské, anglické a francouzské provenience. Stejně tomu bylo po zapojení Spojených států do světového konfliktu v prosinci 1941.

Výsledkem mnichovské dohody a vídeňské arbitráže z roku 1938 byla ztráta 545 kin na Německem a Maďarskem okupovaném území, po odtržení Slovenska v roce 1939 ubylo dalších 161. Poměrná ztráta na počtu kin činila 32 % a na kapacitě 39 %. České filmy se na Slovensku začaly za války prostřednictvím německé distribuce a po úředním schválení promítat až od roku 1942.

Nadvláda německých filmů

Od roku 1939 si na protektorátním filmovém trhu držely vedoucí místo německé snímky, a to až do konce okupace. V letech 1937 až 1938 měly primát Spojené státy. Druhé místo patřilo americkým filmům v letech 1939 a 1940, českým v letech 1941 a 1944, italským v roce 1942 a francouzským v roce 1943. V roce 1945 měl do 30. dubna premiéru jeden český celovečerní hraný film a 14 německých.

Na Slovensku nebyl v letech 1939 až 1944 vyroben ani jeden celovečerní hraný film, přestože určité záměry a plány zde existovaly. Tamní produkce zůstala ve zmiňovaném pětiletém období omezena pouze na krátké filmy (22) a týdeníky (377). V českých zemích bylo naproti tomu za stejnou dobu promítáno 123 nových českých celovečerních hraných filmů a 939 jiných filmů.

Osvobození země v květnu 1945 udělalo konec dominující německé kinematografii a začala nová fáze ve vývoji českého filmového průmyslu, který byl jako jeden z prvních znárodněn. V domácí tvorbě se však tyto změny ihned neprojevily. Premiéru měly za celý rok jen tři celovečerní hrané filmy, vyrobené ještě během okupace. Konkrétně se jednalo o komedii Prstýnek režiséra Martina Friče, drama režiséra Otakara Vávry Rozina sebranec a snímek Řeka čaruje režiséra Václava Kršky.

Rok 1945 ve znamení sovětské produkce

Z filmů uvedených v našich kinech zaujaly v roce 1945 první místo s počtem 24 sovětské celovečerní hrané snímky. Od roku 1929 do roku 1938 jich u nás přitom mělo premiéru pouze 38. Druhé místo patřilo s počtem 15 titulů Velké Británii (v letech 1929 až 1939 celkem 106 filmů). Spojené státy, před válkou největší dovozce, zůstaly s počtem 20 snímků pozadu i v prvních 11 měsících roku 1946 (v letech 1929 až 1941 celkem 1 137 titulů), a to za Velkou Británií (46), Sovětským svazem (27) a Francií (26).

Teprve nově uzavřená dovozní smlouva se Spojenými státy zajistila americké filmové tvorbě na československém trhu přiměřené místo, takže v říjnu a listopadu 1946 bylo z USA dovezeno 16 celovečerních hraných filmů. Domácí filmová výroba uvedla mezi lednem a listopadem 1946 celkem 10 snímků, z nichž tři byly vyrobeny ještě za okupace.

Návštěvnost kin a počet představení od 50. do 90. let 20. století

Zdroj: ČSÚ

Únik od válečné reality

Počet návštěvníků kin v protektorátu stoupal od roku 1939 pravidelně až do konce okupace. V porovnání s návštěvností v roce 1929 byla v roce 1940 vyšší o více než čtvrtinu, v roce 1941 o třetinu a v roce 1942 o více než polovinu. V roce 1943 byla téměř dvojnásobná a v roce 1944 přesáhl počet diváků 2,5násobek předválečné úrovně. V tomto rekordním roce zavítalo do 1 244 protektorátních kin více než 127 milionů diváků. „Rozhodující pro rostoucí návštěvu byla okolnost, že kino se stalo náhražkou za všechny ostatní nedostávající se požitky kulturní a společenské, když byla omezena a pak zastavena činnost divadel, zakázány taneční zábavy a uzavřeny kavárny,“ vysvětlil Brož. Vzestup návštěvnosti provázaný nápadným růstem počtu kin tehdy vykazovalo i Slovensko.

Od května do konce roku 1945 byly počty návštěvníků v českých zemích mnohem nižší, protože řada kin obnovila svůj provoz až na podzim.

Od konce 50. let pokles návštěvnosti

Návštěvnost kin na území dnešní České republiky prošla od konce druhé světové války značnými změnami. Nejprve vzrostla z hodnoty 131 milionů diváků v roce 1948 až na téměř 149 milionů v roce 1957, kdy dosáhla svého vrcholu. Následoval postupný pokles na 51 milionů v roce 1989, který pravděpodobně odráží rostoucí popularitu televize a dalších forem zábavy. V počtu představení (projekcí) došlo také k poklesu, který víceméně kopíroval návštěvnost.

Návštěvnost kin a počet představení od roku 1990

Zdroj: Státní fond kinematografie

Významný propad nastal na začátku 90. let. Návštěvnost klesla z 36 milionů v roce 1990 na 13 milionů v roce 1994, tedy o 64 % během pěti let. V druhé polovině 90. let se pohybovala dokonce pod hodnotou 10 milionů návštěvníků za rok. Významnější nárůst pak můžeme sledovat až v letech 2015–2019, kdy dosáhla maximální hodnoty 18,3 milionu. V roce 2020 ovšem došlo opět k propadu kvůli pandemii koronaviru a protiepidemickým opatřením na rekordně nízkou úroveň 6,4 milionu diváků (pokles o 65 %). Nutno dodat, že předcovidové hodnoty z roku 2019 návštěvnost dosud nedosáhla. Zůstává také otázka, jak budou kina nadále schopna konkurovat stále rostoucí oblibě placených online videoték (které nabízejí např. Netflix, HBO, Disney+ či Amazon Prime).

V roce 2022 fungovalo v Česku 1 144 kinosálů, konalo se 512 tisíc promítání, na které zavítalo 13,5 milionu diváků. Uskutečnilo se 335 filmových premiér, z nichž bylo 100 v české produkci.

Statistické údaje nejen z oblasti filmu, ale také o rozhlasovém a televizním vysílání, hudbě, videohrách, knihách a tisku zájemcům poskytne publikace Audiovizuální a mediální sektor v ČR – 2021.