V Praze je blaze

Vývoj celkové nezaměstnanosti přímo ovlivňuje změny v počtu nezaměstnaných osob, které jsou bez zaměstnání jeden rok a déle. Jejich počet dosáhl v roce 2014 celkem 141 tis., přičemž většinu tvořily ženy (75 tis.). V posledních dvou letech se situace dlouhodobě nezaměstnaných zlepšila. Jejich počet se v minulém roce meziročně snížil o 20 tis. a i v průběhu letošního roku dále klesá – ve 3. čtvrtletí 2015 o dalších 12 tis.
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti, která je konstruována jako podíl dlouhodobě nezaměstnaných k součtu všech pracujících a všech nezaměstnaných v daném období, činila v minulém roce 2,7 %, tj. o 0,3 p. b. méně než v roce 2013. V prvním pololetí 2015 klesla na 2,5 % a přibližuje se tak úrovni z let 2008, resp. 2009.

V minulém roce byla míra dlouhodobé nezaměstnanosti ve většině krajů nižší než 3 % (v Praze dokonce méně než 1 %). Složitější situace byla v krajích Karlovarském, Ústeckém, Moravskoslezském a Olomouckém, ve kterých se pohybovala v rozpětí 4,1 až 5,0 %.
Velké rozdíly v míře dlouhodobé nezaměstnanosti jsou mezi členskými státy Evropské unie, kde průměr za EU28 činil 5,1 %, tj. téměř dvojnásobek této míry v Česku. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti u nás byla osmá nejnižší. Nižší ji měly jen Rakousko, Německo, Velká Británie a severské státy. Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti přetrvává zejména na jihu Evropy. Mimořádně vysoká je v Řecku a ve Španělsku, kde je dlouhodobě nezaměstnaný dokonce každý pátý, resp. osmý ekonomicky aktivní obyvatel.

Blaze je i v Horním Bavorsku

Rozdíly v míře dlouhodobé nezaměstnanosti se zvlášť projevují na regionální úrovni (NUTS2). V naší republice sice přetrvávají poměrně velké rozdíly mezi kraji, ale podstatně větší a závažnější jsou mezi regiony celé Unie.
Rozpětí regionálních měr dlouhodobé nezaměstnanosti je enormní. Pohybuje se v intervalu od 0,8 do 22,9 % (včetně zámořských území některých států). Mimořádného postavení dosáhla Praha, která má spolu s Horním Bavorskem a Západním Rakouskem vůbec nejnižší míru dlouhodobě nezaměstnaných ze všech regionů EU28. Praha a Horní Bavorsko mají také vůbec nejnižší obecnou míru nezaměstnanosti (2,5 %).

Z dvaceti regionů s nejnižší mírou dlouhodobé nezaměstnanosti je jich deset v Německu, čtyři ve Velké Británii, tři ve Švédsku, dvě v Rakousku a díky Praze i jeden v ČR. Z dalších regionů České republiky byl region Střední Čechy na 64. místě, Jihozápad na 80., Severovýchod na 92. a za ním hned na 93. místě Jihovýchod. V první polovině pořadí se umístila i Střední Morava na 112. místě. Další naše regiony soudržnosti s vyšší mírou dlouhodobé nezaměstnanosti, konkrétně Moravskoslezsko a Severozápad, jsou na 157., resp. 167. místě.
V řadě regionů, zejména jižní Evropy, je míra dlouhodobé nezaměstnanosti tristní. Špatná situace je v regionech Řecka, když mezi dvacet nejpostiženějších regionů v celé EU28 patří deset řeckých regionů. Vysoká dlouhodobá nezaměstnanost je také v autonomních oblastech Španělska (Melilla a Ceuta), na Kanárských ostrovech, v Andalusii a v Kastilii-La Mancha, ve třech vesměs zámořských územích Francie a v Kalábrii se Sicílií v Itálii.
Ve 42 regionech EU je míra dlouhodobé nezaměstnanosti vyšší než 10 %. To je závažný problém nejen pro tyto oblasti, ale i pro jednotlivé státy a vlastně pro celou Unii. Mezi tyto regiony se řadí téměř všechny řecké (13), stejný počet regionů ve Španělsku, dále šest italských regionů, pět francouzských (všechny jsou zámořská území) a oba regiony NUTS2 Chorvatska. Do této skupiny patří i dva regiony Slovenska, a to Střední a Východní Slovensko.
Překvapivě se mezi regiony s více než 10% mírou dlouhodobé nezaměstnanosti zařadil i region Brusel-hlavní město.
Problém dlouhodobé regionální nezaměstnanosti je značný. Přitom je potřeba si uvědomit, že sociálně ekonomická situace je v řadě oblastí ještě svízelnější. Mnoho respondentů totiž nesplňuje kritéria pro zařazení mezi nezaměstnané (aktivní hledání práce, schopnost nástupu do 14 dnů) a jsou tedy klasifikováni jako ekonomicky neaktivní.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost