V potravinářské produkci u nás dominují větší podniky

Potravinářský průmysl patří mezi naše tradiční výrobní odvětví. Před první světovou válkou zaujímala potravinářská výroba jedno z předních míst v rámci celého průmyslu. Velkou strukturální změnu přineslo znárodnění a navazující koncentrace potravinářské výroby, jejichž důsledkem zůstalo z původních 46 tisíc potravinářských výroben v roce 1948 méně než 10 tisíc. Poslední údaje ze strukturální statistiky průmyslu vykazují na území České republiky přes 8,7 tisíce podniků s převažující činností v potravinářství (CZ-NACE 10). To je o polovinu více než před 10 lety, přičemž tento nárůst byl ve prospěch podniků s méně než 10 zaměstnanci. Mikropodniky tak tvoří 85 % z celkového počtu potravinářských výrobců, ovšem tři čtvrtiny zaměstnanců a 80 % tržeb připadají na podniky s 50 a více zaměstnanci a tato dominance větších podniků se dlouhodobě nemění.

V potravinářském průmyslu působilo 4,9 % všech podniků a 7,6 % všech zaměstnaných osob z oblasti zpracovatelského průmyslu.

Nejvíce je pekařů

Rovněž vnitřní struktura jednotlivých odvětví výroby potravinářských výrobků je v čase stabilní. Z hlediska zaměstnanosti dominuje skupina CZ-NACE 10.7 – výroba pekařských a cukrářských výrobků. Jejích téměř třicet tisíc pracovníků představuje přibližně třetinu všech pracovníků potravinářského průmyslu. Čtvrtina pracovníků připadá na skupinu 10.1 – zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků a pětina na skupinu 10.8 – výroba ostatních potravinářských výrobků. V ní zaujímá nejvyšší podíl z hlediska produkce třída 10.89 – výroba ostatních potravinářských výrobků, do níž spadá například produkce výživových doplňků, výroba obložených baget a sendvičů nebo výroba pizzy. Druhým největším zástupcem v této skupině je třída 10.82 – výroba kakaa, čokolády a cukrovinek. V evropském měřítku jsme však jen menším výrobcem čokolády, hlavními producenty jsou Německo, Itálie a Francie, které si dohromady připisují téměř dvě třetiny evropské čokoládové produkce.

Pomyslným zaměstnavatelským protikladem jsou odvětví výroby rostlinných a živočišných olejů a tuků (skupina 10.4) a výroby průmyslových krmiv (skupina 10.9) s vysokým podílem automatizace. Podniky v těchto skupinách dosahují poměrně vysokých tržeb při nízkém počtu zaměstnaných osob.

Důležitým a tradičním odvětvím zpracování potravin je i skupina 10.5 – výroba mléčných výrobků. Zaměstnává téměř desetinu pracovníků potravinářského průmyslu a vytváří osminu tržeb. Největší podíl na nich mají sýry a tvaroh, kterých bylo v roce 2019 vyprodukováno v České republice 175 tis. tun. Následují mléko a smetana, jichž se v ČR vyprodukovalo 750 tis. tun. Do evropské produkce mléčných výrobků se však zapisujeme jen okrajově. Například výrobě sýrů opět dominuje trojice států Německo, Francie a Itálie následovaná Nizozemskem a Polskem. Dohromady těchto pět zemí vyprodukuje zhruba 70 % sýrů unijní provenience.

K premiantům nepatříme

V roce 2018 zaměstnávaly podniky s převažující činností ve výrobě potravin na území EU28 v průměru 1,9 % aktivní populace ve věku 15 až 64 let. Česká republika je z tohoto pohledu přesně průměrnou zemí. Nejvyšší podíl osob zaměstnaných ve výrobě potravin je na Kypru (3 %), v Chorvatsku (2,9 %), Litvě (2,7 %), Řecku (2,7 %) a Polsku (2,6 %). Na opačné straně seznamu se nacházejí Švédsko (1,1 %), Malta (1,2 %) a Finsko (1,3 %).

Méně pozitivně pro tuzemské podniky vyznívají finanční ukazatele. V roce 2018 připadala na jednoho zaměstnance u nás přidaná hodnota ve výši 26,2 tisíce eura, což odpovídá necelé polovině průměru EU28. Nejvyšší přidanou hodnotou na zaměstnance se může pochlubit Nizozemsko (90,5 tis. eura) a Belgie (82,7 tis. eura), nejmenší Rumunsko (9,1 tis. eura) a Bulharsko (12,1 tis. eura).

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zemědělství