V létě více vážnějších nehod

Počet smrtelných obětí silničních nehod v letním období dosáhl svého vrcholu na přelomu 60. a 70. let. Tehdy si dopravní nehody vyžádaly třikrát více životů než v současnosti. Úmrtí v prázdninových měsících se tehdy na celoročním počtu obětí nehod podílela téměř čtvrtinou.
V období sílícího růstu intenzit dopravy i celkové nehodovosti (druhá polovina 80. let a téměř celá 90. léta) se počet obětí během letních prázdnin zvyšoval pomaleji (ze 157 v roce 1986 na 261 v roce 1997, tj. o dvě třetiny) než za celý rok (+84 %). V roce 1997 proti roku 1990 se o prázdninách na silnicích těžce zranilo o polovinu osob více, usmrcených přibylo o pětinu. Nižší dynamika růstu usmrcených oproti zraněným souvisela mj. s rozvojem kvality i dostupnosti rychlé zdravotnické pomoci a s přechodem k modernějším bezpečnějším vozům. Příznivý vývoj, který je patrný v posledních deseti letech, byl také důsledkem pokračující obměny vozového parku a modernizací dopravní sítě. Sílící vliv osvěty a dopravní výchovy, vč. zavedení bodového sytému dopravních přestupků, se projevil v podobné míře na bilanci nehod v letním období jako i na celoroční bázi. Mezi roky 2003 a 2014 se počet usmrcených osob snížil (o více než polovinu), s obdobnou intenzitou v prázdninovém období i mimo něj.

Nejvíce nehod v říjnu, nejzávažnější o prázdninách

V období 2009–2014 byl v Česku počet všech dopravních nehod (včetně menších kolizí bez zranění osob) nejvyšší v říjnu, následoval prosinec. V období dvou měsíců letních prázdnin tvořily nehody 17 % z celoročního počtu, z celoročního průběhu významně nevybočovaly. To však neplatilo pro nehody s následky na zdraví. Zatímco celoročně připadalo v posledních šesti letech na tisíc nehod 333 zraněných či usmrcených osob, v prázdninovém období již 408 (vyšší bylo zastoupení všech kategorií následků – usmrcených, těžce i lehce zraněných osob). Téměř 11 % z celoročního počtu smrtelných obětí nehod připadalo jen na červenec. Zvýšený podíl usmrcených osob však přetrvává po celé letní i podzimní období. Naopak těžká i lehká zranění se v posledních šesti letech mimo prázdniny vyskytovala častěji i na přelomu jarních a letních měsíců. Nejnižší počet nehod i jejich závažnost nacházíme v ČR na přelomu zimy a jara. Od ledna až do března připadalo na jednu nehodu o třetinu méně zraněných (ale i usmrcených) osob než v období letních prázdnin.

Více obětí v severských zemích a Rakousku

Vyšší zastoupení vážných obětí nehod v letním období není specifikem jen ČR. Kromě zemí Beneluxu a Velké Británie s Irskem byl letní podíl usmrcených osob na silnících (na jejich celoročním počtu) ve všech ostatních zemích EU zvýšený. V Česku, podobně jako v Polsku či Rumunsku, činil jen za červenec a srpen rovných 20 %, připočteme-li ještě červen a září, blížil se téměř 40 %. Vysokou koncentraci obětí nacházíme v severských státech (vlivem počasí je zde i kratší hlavní motoristická sezóna) a také v Rakousku, kde si jen dva hlavní prázdninové měsíce v letech 2009–2013 vyžádaly téměř pětinu všech smrtelných obětí nehod. Rizikovost prázdninové silniční dopravy u našich jižních sousedů souvisí s intenzivní tranzitní dopravou v souvislosti s pravidelným přesunem milionů Středoevropanů do přímořských letovisek. Ve dvou třetinách zemí EU (včetně ČR) byl v úhrnu za období 2009–2013 počet usmrcených nejnižší v únoru, nejvíce obětí šlo na vrub červenci (v 10 zemích, vč. ČR) a srpnu (9 zemí). V Irsku, Nizozemsku či Polsku umírali lidé na silnicích nejvíce v říjnu, na Slovensku a v Lotyšsku v listopadu.

Nejohroženější skupiny: cyklisté, motocyklisté a děti

Třetina z celoročního počtu úmrtí cyklistů v ČR připadala v období 2006 až 2014 na červenec a srpen, podobně jako u motocyklistů (mezi červnem a zářím pak více než 60 % celoročních obětí motocyklistů). Na všech prázdninových obětech nehod se motocyklisté podíleli celou pětinou (z 92 % šlo o větší motocykly s objemem nad 50 ccm), cyklisté z 14 %. Nižší byl naopak v létě počet usmrcených chodců, kteří jsou nejvíce ohroženi v zimním období (především senioři). Ze 150 dětí, které přišly o život při dopravních nehodách, jich 27 % připadalo na letní prázdniny. Děti jsou výrazně častěji obětmi nehod než jejich viníci. Na celoročním počtu zranění dětí při nehodách se prázdniny podílí 20 %.
V letech 2012–2014 připadal největší podíl nehod zaviněných pod vlivem návykových látek na červenec (7,6 % nehod zaviněných řidiči či chodci), v předchozím tříletém období na červen (8,8 %). Nejvyšší byl o prázdninách v letech 2009–2014 na Zlínsku (14 %), Plzeňsku a Karlovarsku (11 %) a některých okresech jižní Moravy (Břeclav 16 %, Znojmo 15 %, Hodonín 14 %). Alkohol či drogy měly na svědomí téměř 14 % životů při prázdninových nehodách (na Liberecku 30 %). Skutečný vliv návykových látek na nehodovost může být ještě vyšší, neboť u části viníků nehod není přítomnost alkoholu či drog zjišťována (např. v případě ujetí od místa nehody).

Intenzita osobních nehod na Benešovsku více než třikrát vyšší oproti Praze a Mostu

Letní nehody s následky na zdraví se od celoročních také mírně odlišují svým regionálním rozložením. Ve srovnání se zbytkem roku se o prázdninách zlepšuje (ve vztahu k celorepublikové úrovni) postavení velkých měst a vysoce urbanizovaných krajů (Praha, Ústecko, Moravskoslezsko). Naopak částečný přesun obyvatel do rekreačních objektů vede k relativnímu zhoršení pozice převážně venkovských okresů v jižních Čechách, na Plzeňsku a Liberecku. Například v okrese Český Krumlov se intenzita letní prázdninové nehodovosti (počet nehod s usmrcením či zraněním osob vztažených na obyvatele) v období 2007–2014 nacházela o polovinu nad „letní“ úrovní ČR, zatímco celoročně nad obdobnou úrovní ČR „jen“ o 27 %. V okrese Ústí nad Labem byla prázdninová intenzita nehod o 7 % pod úrovní ČR, ale celoroční intenzita již obdobnou hodnotu za ČR překročila o více než 10 %. Mírný prázdninový „přesun“ dopravy na venkov dokresluje i rozložení nehod dle komunikací. Na silnice II. a III. třídy připadalo za všechny měsíce let 2013 i 2014 plných 26,7 % veškerých nehod a 42,8 % úmrtí, jen během července a srpna to však bylo o 1,4, resp. 2,5 p. b. více.

Více se dočtete zde: Cestovní ruch