Přejít k obsahu

V hitparádě dětských jmen v Oslu vede Mohamed

Eva Henzlerová

22. 02. 2015

  • Události
  • Svět
Okruh dětských jmen se v Norsku stále rozšiřuje. Svou roli zde nepochybně hrála i migrace. Nejprve si Norové zvykali na netradiční jména dospělých migrantů, později se tato jména začala objevovat i u dětí již v Norsku narozených.

V Norsku se v roce 2014 narodilo 60 tis. dětí. Jejich rodiče jim vybrali celkem 800 chlapeckých a více než 900 různých dívčích jmen. Jedno z deseti nejoblíbenějších ženských jmen vybrali rodiče každé osmé dívce. Každý desátý chlapec dostal jedno z deseti nejpopulárnějších mužských jmen. Nejoblíbenějšími jmény se staly Lucas a Nora.
Nora nebo Norah patří mezi desítku nejoblíbenějších jmen již od roku 2000. Po roční přestávce, kdy ji z prvního místa vytlačila Emma, jí v roce 2014 opět patřilo první místo. Více než polovina dnes používaných dívčích jmen končí na „a“ nebo „ah“. Přitom na konci 40. let minulého století takto končilo křestní jméno jen každé desáté Norky. Jménem, které se na nástupu této koncovky podílelo nejvíce, je právě Nora.

Lucas předstihl Filipa

Mužské jméno Lucas či Lukas bylo v posledních sedmi letech šestkrát tím nejčastěji dávaným, pouze v roce 2013 jej předstihl Filip. Navzdory oblibě těchto dvou jmen se celková popularita biblických jmen pomalu snižuje. Největší přízni se těšily v roce 2006, kdy po některé z biblických postav bylo pojmenováno 23 % narozených chlapců. V roce 2014 dostala staro- či novozákonní jméno už jen pětina novorozených kluků. Pro srovnání uveďme, že v polovině minulého století dostávala biblické jméno jen necelá dvě procenta chlapců.
I když Nora a Lucas byly v loňském roce nejčastějšími jmény, tak je dostalo pouze 1,4 % dívek, resp. chlapců. Okruh jmen, z něhož rodiče vybírají jméno pro své dítě, se v Norsku stále rozšiřuje. Svou roli zde nepochybně hrála i migrace. Nejprve si Norové zvykali na pro ně netradiční jména u dospělých migrantů, později se tato jména začala objevovat i u dětí již v Norsku narozených. Jedná se jak o jména z odlišného kulturního prostředí (Mohamed či Malgorzata), tak i o jména, která se sice v Norsku vyskytovala, ale ve zcela jiné transkripci (Andrius nebo Katarzyna).
Lze pozorovat i určité regionální odlišnosti. Lucas bylo nejčastějším jménem ve čtyřech z 19 norských krajů. Erik, kterému celkově patřila až 39. příčka, byl v kraji Hedmark druhým nejčastějším jménem. Celkově 13. Noah byl v roce 2014 v regionu Vest-Agder vůbec nejoblíbenějším chlapeckým jménem.
Za zmínku jistě stojí skutečnost, že jméno Mohamed v různých transkripcích je nejčastějším jménem chlapců narozených v hlavním městě Oslo již několik let. Je zcela nesporné, že toto jméno je populární výhradně v rodinách muslimských migrantů. Bylo by ale chybou z toho vyvozovat, že se jim rodí více chlapců než jiným skupinám obyvatel. Pouze rodiče nevybírají z tak širokého portfolia.
Mezi dívkami narozenými v Oslo žádná taková „anomálie“ není. Vedoucí příčku zde, podobně jako v dalších dvou krajích a v celém Norsku, obsadilo jméno Nora.

Dvě křestní jména? Spíše dvě příjmení

Zhruba polovina dětí narozených v roce 2014 v Norsku měla příjmení po otci i po matce. Pouze necelá čtvrtina dětí, které měly dvě příjmení, dostala od rodičů více než jedno křestní jméno. O něco častěji tomu bylo u dívek. Prostředním jménem byl v loňském roce u chlapců nejčastěji Alexander/Aleksander, André nebo Johan, u dívek pak Sofie, Marie či Louise. Dvě a více křestních jmen v kombinaci se zdvojeným příjmením už většině rodičů přišla moc, a jak vyplývá z šetření, rodiče se obávali, že příliš dlouhé jméno by mohlo v budoucnu zkomplikovat jejich dětem život. A tak, i když v předchozích generacích nebylo neobvyklé mít a skutečně používat více než jedno křestní jméno, dnešní rodiče tento zvyk mnohdy k nelibosti prarodičů opouští.
Více na ZDE.