V evropských parlamentech mají ženy třetinové zastoupení

V roce 2019 držely ženy 32 % míst v národních parlamentech členských zemí EU. Jejich zastoupení stále narůstá. V roce 2003 totiž tvořily ženy jen pětinu (21 %) všech zákonodárců v EU. Nejvyšší podíl poslankyň mělo v loňském roce Švédsko a nadpoloviční většinu tvořily ženy ve vládách Finska a Švédska.

Podíl křesel obsazených ženami v národních parlamentech se v jednotlivých evropských zemích značně liší. V žádném zákonodárném shromáždění však nezasedalo více žen než mužů. V roce 2019 byl nejvyšší podíl žen v parlamentech Švédska (48 %) a Finska (47 %) a dále Belgie a Španělska (shodně 42 %). Ženy pak tvořily méně než pětinu členů parlamentů Maďarska (12 %), Malty (15 %) a Kypru (18 %). V Česku jsme měli 21 % poslankyň a senátorek.

Zastoupení žen-ministryň a náměstkyň ministra se v EU zvýšilo z 23 % v roce 2003 na 31 % v roce 2019. V loňském roce mělo nejvyšší podíl žen ve své vládě Finsko (58 %). Za ním následovaly Švédsko (52 %), Španělsko a Rakousko (shodně 50 %) a Francie (49 %). Na konci žebříčku s méně než pětinou ženských členů vlády byly Malta (9 %), Řecko (10 %), Estonsko (13 %), Maďarsko (14 %), Polsko (15 %), Kypr (17 %), Rumunsko (18 %) a Chorvatsko (19 %). V Česku dosahovalo zastoupení žen ve vrcholných vládních funkcích 27 %.

Mezi lety 2003 a 2019 vzrostl v zemích Unie také počet prezidentek a předsedkyní vlád. V roce 2019 vykonávaly svou funkci čtyři premiérky (15 %), zatímco v roce 2003 žádná. Během zmiňovaného patnáctiletého období však podíl premiérek a prezidentek nikdy 15 procentní hranici nepřekročil. To znamená, že v těchto vrcholných pozicích nikdy nebyly více jak čtyři ženy současně.

Více zde.

Více se dočtete zde: Volby