V domácím prostředí se senioři zotavují rychleji

V roce 2016 tvořily souhrnné výdaje na dlouhodobou zdravotní a sociální péči více než 65 mld. Kč. To bylo téměř o jednu čtvrtinu více než v roce 2010. Pokud bychom uvedenou částku rozdělili mezi obyvatele ČR starší 65 let, pak by průměrné náklady na jednoho seniora dosáhly výše 33,3 tis. Kč za rok.
Oddělit od sebe zdravotní a sociální péči není snadné, neboť stav pacienta (klienta) vyžaduje oba typy. Kromě toho sem patří i zdravotnické služby (léčba, rehabilitace, preskripce léků a pomůcek) či pomocné služby (péče o domácnost, stravování, sociální aktivity). Potřeby klientů jsou zajišťovány primárně v rámci domácí nebo ambulantní péče, včetně péče stacionární, případně v pobytovém (ústavním, institucionálním) zařízení.

Domácí péče potřebuje více peněz od zdravotních pojišťoven

Domácí zdravotní péče je důležitou součástí zdravotní péče o klienta. Díky ní může být o klienta postaráno kvalitně a efektivně, a to i v případech, kde dřív byla nutná hospitalizace. Studie prokázaly, že klienti léčení v domácím prostředí se oproti léčbě v nemocnicích zotavují rychleji. V roce 2016 se vynaložilo na domácí péči 14 % z celkových výdajů na dlouhodobou zdravotní péči, které tvořily 45,1 mld. Kč. Díky tomu se doma mohli léčit pacienti s chronickým, případně nevyléčitelným onemocněním. Výdaje na domácí dlouhodobou péči se od roku 2010 zvýšily o 1,7 mld. Kč (ze 4,5 na 6,2 mld. Kč), tj. o 37,8 %.
K finančně nejnáročnějším kategoriím domácí péče patří výdaje na pečovatelskou službu. Ta poskytuje pomoc při zajištění stravy, osobní hygieny, úklidu či běžného provozu v domácnosti. V roce 2016 na ni bylo ze státního rozpočtu vynaloženo 2,7 mld. Kč. To bylo o 17 % více než v roce 2010. Využívalo ji 107 tis. klientů, z nichž 70 % tvořily ženy.
Na provoz agentur domácí zdravotní péče včetně domácích hospiců, jejichž služby jsou plně hrazeny z rozpočtu veřejného zdravotního pojištění, bylo vydáno 1,8 mld. Kč. Přes veškeré její výhody se výdaje na ni za uplynulých sedm let zvýšily pouze o jednu pětinu. Ze zdravotního pojištění je poskytována úhrada za ty výkony, které byly ordinovány ošetřujícím lékařem a mají charakter zdravotní péče. Práce sestry v domácí péči má svá specifika a zvýšenou náročnost v tom, že kromě samotné práce všeobecné sestry musí zvládnout i komunikaci s pacientem a jeho rodinou včetně edukace s cílem dosáhnout co nejvyššího možného stupně péče o sebe. Ta totiž šetří prostředky veřejného zdravotního pojištění. Náročná činnost vyžaduje vzdělané a zkušené všeobecné sestry, které však velmi často volí práci v nemocnici nebo v jiné profesi, která jim umožní vyšší mzdové ohodnocení.
Podle posledních dostupných dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR využilo ke konci roku 2016 služeb domácí péče 142 tis. pacientů, z nichž zhruba čtyři pětiny byly ve věku 65 a více let. V průběhu roku pracovníci domácí zdravotní péče uskutečnili u pacientů celkem 6,9 mil. návštěv, což představovalo v průměru 48 návštěv na jednoho pacienta.

Nově peníze za 90 dní ošetřování blízkých

Pacientům v domácí péči může částečně pomoci nová sociální dávka – dlouhodobé ošetřovné. Zákon vstoupil v platnost 1. června tohoto roku, ale netýká se zdaleka každého, kdo pečuje o blízkou osobu. Ošetřovaný musí strávit v nemocnici nejméně 7 dní a po propuštění musí jeho domácí ošetřování vyžadovat dalších minimálně 30 dní, maximálně však 90 dní. Poskytnutá dávka je zařazena do systému pojistného a odpovídá nemocenské, tj. 60 % redukovaného vyměřovacího základu za kalendářní den. Osoby, které ošetřují, se mohou libovolně střídat po celých dnech. Ošetřující má také ochranu, co se týče zaměstnání. Po dobu dlouhodobého ošetřování nesmí dostat výpověď a po skončení ošetřování má zaměstnavatel povinnost nechat ho nastoupit na stejnou pracovní pozici. Na další dlouhodobé ošetřovné má ošetřující nárok až po uplynutí 12 měsíců od skončení posledního ošetřování blízkých. Podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí se předpokládá, že ošetřovné využije asi 30 tis. lidí.

Výrazný nárůst klientů v domovech se zvláštním režimem

Zařízení lůžkové dlouhodobé péče poskytují ubytování a současně odbornou péči lidem s potřebou trvalé zdravotní a ošetřovatelské péče v důsledku chronické nemoci a snížené soběstačnosti. Zahrnují lůžkovou péči jak v různých typech zdravotnických zařízení (nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných, ostatní specializované léčebny, hospice apod.), tak i v rámci poskytovatelů sociálních služeb (domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, týdenní stacionáře apod.). V roce 2016 byly služby dlouhodobé lůžkové péče financovány především ze státního rozpočtu (64 %) a veřejného zdravotního pojištění (36 %) a dosáhly částky 37,1 mld. Kč.
Nejvíce finančních prostředků z kategorie dlouhodobé lůžkové péče bylo v letech 2010 až 2016 z veřejných rozpočtů vydáno na provoz domovů pro seniory (každoročně v průměru 10,6 mld. Kč, což dohromady za sledované období tvoří částku ve výši 74,3 mld. Kč).
V domovech pro seniory bylo v roce 2016 ubytováno přes 35 tis. klientů, což je zhruba stejný počet jako v roce 2010.
Domovy se zvláštním režimem poskytují pobytové služby především osobám, které potřebují soustavnou péči a dohled v důsledku stařecké či jiných typů demence. Zatímco v roce 2010 pobývalo v domovech pro osoby se zvláštním režimem více než 8,5 tis. klientů, v roce 2016 se jejich počet zdvojnásobil. To se výrazně odrazilo na vyšších výdajích. Z veřejných rozpočtů na domovy se zvláštním režimem bylo v roce 2016 vynaloženo 6,2 mld. Kč, což představuje 122% nárůst oproti roku 2010.
Významnou položkou dlouhodobé lůžkové péče jsou výdaje na zařízení pro osoby se zdravotním postižením ať už mentálním, případně kombinovaným. V současné době jich je na území České republiky celkem 219. Od roku 2010 na jejich provoz stát vynakládá v průměru 4,9 mld. Kč.

Výdaje na dlouhodobou denní péči zůstávají stabilní

V kompletním výčtu nesmějí chybět služby denní péče, jejichž výdaje se pohybují od roku 2010 v rozmezí 1,5–1,8 mld. Kč. To jsou pouze 4 % z celkových nákladů na dlouhodobou zdravotní péči. Jedná se především o odlehčovací služby poskytované osobám se zdravotním postižením a seniorům v situacích vyžadujících pomoc jiné osoby, o které jinak pečuje osoba blízká v domácnosti. Cílem této služby je umožnit pečující osobě nezbytný odpočinek. Dále jde o denní stacionáře poskytující ambulantní služby ve specializovaném zařízení a centra denních služeb směřující k posílení samostatnosti a soběstačnosti osob se zdravotním postižením a seniorů v nepříznivé sociální situaci.

Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností