V Česku se rekordně investovalo do výzkumu a vývoje
28. 01. 2020
Statistiky Věda, inovace, digitalizace Výzkum a vývoj Výdaje na VaV
V roce 2018 celkové výdaje na VaV meziročně vzrostly o 14 %, a poprvé v historii tak překonaly stomiliardovou hranici. Podniky, stát a EU vynaložily na tuto činnost prováděnou na území našeho státu celkem 102,8 mld. Kč, což představovalo téměř 2% podíl na HDP České republiky. Od roku 2010 investice do této činnosti kontinuálně rostou, kromě roku 2016, kdy došlo k výpadku v čerpání prostředků z EU. Od roku 2010 se téměř zdvojnásobily, přičemž za posledních pět let bylo v Česku na výzkumnou a vývojovou činnost vynaloženo celkem 450 miliard korun.
Nejrychleji rostou mzdové náklady
Nárůst výdajů v této oblasti zapříčinily především zvyšující se mzdy výzkumných a vývojových pracovníků, které tvoří již více než polovinu z celkových prostředků vynakládaných na VaV v České republice. Za pět let vzrostly mzdové náklady na VaV o dvě třetiny, nominálně z 34 miliard korun v roce 2013 na 54 miliard v roce 2018. Ve stejném období tak rostly dvakrát rychleji než celkové investice do této činnosti.
Průměrné měsíční mzdové náklady na přepočteného výzkumného a vývojového pracovníka dosáhly v roce 2018 úrovně 60 tis. Kč, tj. o třetinu (15 tis. Kč) více než před pěti lety. Tato hodnota je výrazně vyšší ve firmách provádějících VaV, a to především v podnicích pod zahraniční kontrolou, kde dosahuje téměř 80 tisíc korun.
Celkové výdaje na výzkum a vývoj v Česku
Třetina peněz na výzkum a vývoj v zemích EU je vynaložena v Německu
I přes výrazný meziroční nárůst výdajů na VaV v České republice v roce 2018 stále nepatrně zaostáváme za průměrem zemí EU v jejich podílu výdajů na VaV na HDP (2,1 % v roce 2018). Tento průměr táhnou nahoru severské a některé západoevropské státy. V celkovém pořadí evropské osmadvacítky zaujímá Česko desátou pozici a poráží nejen všechny ostatní bývalé socialistické státy (kromě Slovinska), ale i například Velkou Británii, Irsko, Itálii či Španělsko.
I když si Evropa již pro rok 2010 a pak opět pro rok 2020 stanovila za cíl dosáhnout intenzity VaV ve výši 3 % HDP, v roce 2018 tuto hranici překonaly jen čtyři státy. Kromě dvou severských zemí Švédska a Dánska jde o naše dva sousedy, a to Německo a Rakousko. Naopak osm států, včetně Slovenska, má výdaje na VaV stále nižší než 1 % jejich HDP. Ve všech případech jde o „nové“ unijní státy, které vstoupily do EU po dubnu 2004.
Pokud ovšem vztáhneme celkové výdaje na VaV na jednoho obyvatele daného státu, pozice České republiky bude výrazně horší. V Česku jsou sice tyto výdaje na obyvatele (377 eur v roce 2018) přibližně 2,5krát vyšší než v Polsku či na Slovensku, ale zároveň dosahují zhruba jen 60 % unijního průměru a přibližně třetinu toho co v Rakousku nebo v Německu.
V absolutním vyjádření investovaly německé podniky a stát v roce 2018 do VaV 105 miliard eur, tj. téměř třetinu z celkových výdajů zemí EU na tuto činnost. Ve druhé Francii byla investována polovina toho co v Německu. V Česku byly na VaV vynaloženy v přepočtu na eura přesně 4 miliardy, které se rovnaly 1,2 % celkových výdajů zemí EU28. Ty v roce 2018 dosáhly hodnoty 336 miliard eur.
Výdaje na výzkum a vývoj v zemích EU v roce 2018
Z jakých zdrojů je výzkum a vývoj v Česku financován?
V roce 2018 meziročně vzrostlo financování VaV ze všech jeho hlavních zdrojů. Nejvýrazněji se na meziročním nárůstu celkových výdajů o 12,4 mld. Kč podílely podnikové zdroje, které stouply o 6,1 mld. Kč (11 %) na rekordních šedesát miliard. Díky tomuto navýšení se domácí a zahraniční podniky (soukromé zdroje) podílely na financování VaV prováděného v České republice již ze 60 %.
Přitom až do roku 2015 byl VaV v Česku financován z poloviny ze zdrojů veřejných (domácích i zahraničních) a z poloviny z podnikových. Kvůli propadu financování ze zdrojů EU a výraznému nárůstu soukromých zdrojů v posledních třech letech představují podniky nejdůležitější zdroj financování výzkumné a vývojové činnosti prováděné v současnosti na našem území. V roce 2018 šlo na tuto činnost z podnikových zdrojů o 25 miliard více než ze státního rozpočtu. V Česku se tak rozevírají nůžky mezi financováním VaV z veřejných a soukromých zdrojů.
Podniky směřují své finanční prostředky především do vlastního VaV a nadále málo využívají výzkumných kapacit, které nabízejí veřejné výzkumné organizace. V roce 2018 dosáhly příjmy veřejných vysokých škol, včetně fakultních nemocnic, z prodeje služeb VaV prováděného pro tuzemské podniky 900 mil. Kč, v případě veřejných výzkumných organizací spadajících pod vládní sektor (např. ústavy AV ČR) to bylo 300 mil. Kč. V obou případech jde o zanedbatelný podíl (4,1 %, resp. 1,8 %) na financování celkových výdajů na výzkumnou činnost prováděnou v těchto subjektech.
Hlavní zdroje financování výzkumu a vývoje v Česku (mld. Kč)
Stát investoval do výzkumu 35 miliard
Státní rozpočet je v Česku druhým nejvýznamnějším zdrojem financování VaV. V roce 2018 stát vynaložil na tuto činnost celkem 35 miliard, tj. o 12 % (3,8 mld. Kč) více finančních prostředků než v roce předchozím. Tyto zdroje se v posledních pěti letech podílely na celkových výdajích na VaV přibližně z jedné třetiny, zatímco v roce 2009 to bylo téměř z poloviny.
Většina prostředků státu byla určena na podporu VaV prováděného ve veřejném sektoru. V roce 2018 téměř polovina (15,9 mld. Kč) směřovala na vysokoškolský výzkum a 10 miliard získala pracoviště Akademie věd ČR. Na podporu VaV v soukromých podnicích vynaložil stát 3,5 miliardy, tj. o půl miliardy více než v roce předchozím. Za posledních pět let dosáhla přímá veřejná podpora ze státního rozpočtu celkem 150 miliard korun. Podnikový VaV z ní získal téměř 20 miliard.
Výzkum a vývoj financovaný z veřejných zdrojů (mld. Kč)
Ze zdrojů EU vznikla v Česku výzkumná centra celoevropského významu
Nejdynamičtěji se v posledních letech v Česku vyvíjí financování VaV ze zdrojů EU. V letech 2012 až 2015 směřovalo z Unie do českého výzkumu každoročně více než 10 mld. Kč a podíl evropských zdrojů na financování VaV byl cca 15%, tedy jeden z nejvyšších ze zemí EU. Z těchto peněz bylo vybudováno i osm evropských center excelence. Jde například o ELI v Dolních Břežanech u Prahy s ambicí stát se nejmodernějším laserovým zařízením na světě, CEITEC – Středoevropský technologický institut v Brně zabývající se zkoumáním živé i neživé přírody, BIOCEV ve Vestci u Prahy, kde se provádí výzkum v oblastech biotechnologií a biomedicíny, či IT4Innovations v Ostravě, který je národním superpočítačovým centrem.
Po roce 2015 následoval výrazný meziroční pokles financování ze zdrojů EU, který souvisel s ukončením čerpání prostředků z programového období 2007–2013 a jen pozvolným rozjezdem čerpání prostředků z následujícího sedmiletého programového období. V roce 2018 šlo ze zdrojů EU do VaV 6,3 miliardy Kč, což představovalo 6 % celkových výdajů na VaV na našem území. Od roku 2010 podpořila Evropská unie tuto oblast v Česku celkem 71 miliardami. Hlavními příjemci této unijní podpory byly mimopražské veřejné vysoké školy a výzkumné instituce. Patnáct procent z této částky (11 miliard) získaly soukromé podniky.
Výdaje na výzkum a vývoj podle okresů v roce 2018 (mil. Kč)
Praha, Brno a Středočeský kraj jsou hlavními výzkumnými centry republiky
Z pohledu regionálního členění se VaV koncentrují do velkých měst, kde sídlí nejvýznamnější univerzity či veřejné výzkumné instituce (Praha a Brno), a do míst s podniky s výraznými aktivitami ve výzkumu a vývoji (např. Mladá Boleslav). V posledních letech navíc vznikla nová veřejná výzkumná centra financovaná primárně ze zdrojů EU v těsném zázemí hl. města Prahy. Z tohoto důvodu není překvapením, že v roce 2018 více jak dvě třetiny (70 miliard) z celkových výdajů na VaV v České republice připadly na hl. město Prahu, Jihomoravský a Středočeský kraj.
V roce 2018 bylo v Česku 15 ze 77 okresů, kde výdaje na VaV překonaly hranici jedné miliardy. Naopak v devatenácti okresech bylo na VaV vynaloženo méně než 100 mil. Kč. Jednalo se především o příhraniční okresy v západních a jižních Čechách. Nejvíce peněz z celorepublikových výdajů na VaV bylo vynaloženo v Praze (35 miliard), za níž s velkým odstupem následovalo Brno.
Výdaje za podnikový výzkum a vývoj v Česku (mld. Kč)
Výzkumu a vývoji v Česku dominují firmy pod zahraniční kontrolou
Stejně jako ve většině vyspělých zemí hrají i v České republice významnou roli na tomto poli podniky. Nachází se mezi nimi nejen nejvíce subjektů, kde se výzkumná a vývojová činnost provádí, ale vynakládá se zde na tuto činnost i nejvyšší finanční částka a pracuje zde i nejvíce výzkumných a vývojových pracovníků.
V roce 2018 se VaV prováděly ve 2 590 podnicích, kde působilo 42 tisíc výzkumných a vývojových pracovníků, tj. o třetinu (10 tisíc přepočtených osob) více než ve vládním a vysokoškolském sektoru dohromady. Ve stejném roce firmy v Česku investovaly, ať již ze svých, či cizích zdrojů, do u nich prováděného výzkumu a vývoje celkem 64 miliard. Plných 90 % z této částky si firmy financovaly z vlastních či jiných podnikových zdrojů, zbytek připadal na zdroje veřejné.
Většina z těchto prostředků se i v Česku koncentruje jen do několika málo podniků. V roce 2018 vydalo sedm firem na svou výzkumnou a vývojovou činnost více jak miliardu korun. V těchto firmách byla vynaložena téměř čtvrtina z celkových výdajů na VaV v podnikatelském sektoru. Až na jednu výjimku se jednalo o firmy pod zahraniční kontrolou.
Od roku 2010 se výdaje za podnikový VaV zdvojnásobily, a to především díky výdajům firem pod zahraniční kontrolou, které ve stejném období vzrostly téměř třikrát. Na tyto subjekty tak připadly v roce 2018 již dvě třetiny (42 miliard) z celkových výdajů za VaV uskutečněný v podnicích. Přitom ještě v roce 2010 byla jak ve firmách pod zahraniční kontrolou, tak v domácích (soukromých a veřejných) vynaložena na tuto činnost stejná částka, a to 15 miliard korun.
Více ZDE.