V Česku je velmi nízká majetková nerovnost

Koordinátor ekonomického výzkumu ČNB Jan Babecký přiblížil zrod a účel šetření Finanční situace domácností.

Kdy byla zahájena spolupráce ČNB a ČSÚ na šetření Finanční situace domácností a jak dlouho probíhaly přípravy, než se šetření rozběhlo?

Záměr realizovat šetření Finanční situace domácností ve spolupráci s ČSÚ vznikl v roce 2016. Po sérii přípravných jednání jsme v roce 2019 provedli pilotní šetření a v roce 2020 zahájili naostro v domácnostech.

Proč jste vybrali jako realizátora ČSÚ, a nikoliv nějakou soukromou výzkumnou agenturu?

Na základě odborných a dalších kritérií. Z odborného hlediska jsme hledali realizátora, který měl zkušenosti se zjišťováním v domácnostech, pravděpodobnostním výběrem a metodou CAPI, což je osobní rozhovor s tazatelem s využitím počítače. Vzhledem k tomu, že se jedná o citlivá data o majetku a příjmech, není telefonické zjišťování, využívané běžně v různých sociologických průzkumech, pro tento účel nejvhodnější. ČSÚ dobře splňoval zmíněné požadavky. Kromě odbornosti byla v neposlední řadě důležitá i spolehlivost. S ohledem na budoucí spolupráci jsme měli zájem o realizátora, který by najednou „nezmizel“ z trhu s veškerým know-how. Spolupráce mezi ČNB a ČSÚ je navíc stanovena zákonem o ČNB, takže se jednalo o prohloubení již existující vzájemné spolupráce.

Dr., PhDr. Jan Babecký, Ph.D.

Vystudoval magisterské studium v oboru fyzika na Novosibirské státní univerzitě, doktorát z ekonomie získal na univerzitě Sorbonna v Paříži a v Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI). V ČNB pracuje od roku 2003, od roku 2011 působí na pozici koordinátora ekonomického výzkumu. Ve své odborné činnosti se zaměřuje na trh práce, makroobezřetnostní politiku a mezinárodní ekonomii. Publikuje v domácích a zahraničních odborných časopisech.

Jaké jsou cíle tohoto šetření? Co konkrétního má zjistit?

Zjednodušeně řečeno, cílem šetření je zjistit, kolik mají české domácnosti majetku a peněz, jaké jsou jejich dluhy a jaké je jejich čisté jmění, tedy aktiva minus pasiva. A to jak v populaci v souhrnu, tak podle hlavních sociálních a demografických charakteristik domácnosti, jako například velikost obce, příjmová skupina, počet členů, osoba v čele, její věk, vzdělání, status zaměstnaní…

K čemu ČNB výsledky šetření používá?

Výsledky v ČNB využíváme velmi aktivně. Například v podzimní zprávě o měnové politice jsme toto téma dále zpracovali v části o úsporách, čistém jmění a spotřebě domácností. V ekonomickém výzkumu slouží data ke kalibraci modelu spotřeby energie a úspor domácností a ve výzkumu finanční stability k vyhodnocení účinnosti opatření zaměřených na dlužníky. Na rozdíl od jiných dostupných mikroekonomických databází, které má ČNB k dispozici, poskytují data šetření Finanční situace domácností podrobné údaje o rozdělení celkového dluhu a aktiv, a to jak finančních, tak nefinančních, pro různé skupiny domácností. Najdou tak uplatnění v agendě finanční stability při provádění zátěžových testů domácností, v makroekonomických a makrofinančních analýzách, například pro hodnocení dopadu změn cen nemovitostí nebo pro pochopení spotřebního chování více či méně zadlužených domácností a jeho dopadu do agregátní spotřeby. Výsledky šetření FSD rovněž umožní lépe analyzovat redistribuční aspekty měnové politiky – jak se změny úrokových sazeb odrážejí v chování různých skupin domácností, což je pro centrální banky velmi důležité a aktuální téma.

Překvapilo vás něco na dosavadních výsledcích?

Například to, že podle mediánu čistého jmění domácností, což je hodnota uprostřed rozdělení čistého jmění v celkové populaci, nejsme daleko od Německa. V roce 2021 se Česká republika s hodnotou 97,3 tisíce euro na domácnost řadila mezi země jako Slovensko (97,0 tis. euro), Portugalsko (99,6 tis. euro), Finsko (104,0 tis. euro), Nizozemsko (105,6 tis. euro) a právě Německo (106,7 tis. euro). Pokud se však podíváme na průměr čistého jmění, nikoliv medián, tak Německo s hodnotou 315,6 tisíce euro na domácnost už bude v jiné kategorii než Česko, které vykazuje hodnotu 138, 9 tisíce euro. To znamená, že Německo má část výrazně majetnějších domácností, které zvyšují národní průměr. To mimo jiné indikuje, že v České republice je stále relativně nízká majetková nerovnost.

Jak byste zhodnotil finanční situaci domácností v Česku? Na jaké skupiny lze po finanční stránce domácnosti rozdělit a jaké zastoupení v celku tyto skupiny mají?

V Česku v roce 2021 činila mediánová hodnota celkového majetku domácností 2,6 milionu korun a průměr 3,6 milionu. Z toho většinu, zhruba 88 procent, tvořila reálná aktiva a zbytek finanční aktiva. Dluhy, které zahrnují hypotéky a ostatní dluhy nebo půjčky, mělo okolo 24 procent všech domácností. Průměrná výše dluhu činila 172,6 tisíce korun na domácnost. Pokud se podíváme jen na zadlužené domácnosti, průměrný hypoteční dluh činil přes 1 milion korun a ostatní (nehypoteční) dluhy přes 200 tisíc korun na domácnost. Čisté jmění, tedy celkový majetek minus celkové dluhy, tak u zadlužených domácností činilo 2,4 milionu korun v mediánové hodnotě a 3,4 milionu korun v průměru na domácnost. Vyšší hodnota průměru než mediánu znamená, že i v Česku existuje podíl výrazně majetnějších domácností, ale je jich méně než například v Německu, kde je rozdíl mezi průměrem a mediánem téměř trojnásobný.

Co je na finanční situaci českých domácností pozitivní, a v čem naproti tomu vidíte rizika?

Pozitivní je například rovnoměrnější distribuce bohatství napříč společností. Ať se podíváme na rozdíl mezi mediánem a průměrem, nebo hodnotíme podle ukazatele podílu čistého jmění nejbohatších 10 % domácností na celkovém čistém jmění, Česko patří spolu se Slovenskem do skupiny evropských zemí s nejnižší majetkovou nerovností. Zde je však třeba poznamenat, že bohatší domácnosti jsou méně ochotné účastnit se statistických zjišťování a FSD není výjimkou. Určitá rizika představuje zadluženost mnohých domácností v kombinaci s malými nebo žádnými finančními rezervami. Stačí malý šok, aby domácnost měla problémy se splácením svých dluhů. Dalším rizikem může být sociální zabezpečení ve stáří. Vzhledem k rostoucímu počtu osob pobírajících starobní důchod a současně klesajícímu počtu pracujících by se současní aktivní pracovníci neměli spoléhat pouze na stát, a měli by začít investovat do svého zabezpečení ve stáří již v aktivním věku.

Můžete porovnat průběh šetření Finanční situace domácností v Česku s obdobnými šetřeními v zahraničí?

Evropská obdoba šetření – Household Finance and Consumption Survey (HFCS) – byla zahájena v roce 2010 pod koordinací Evropské centrální banky, a od té doby se provádí každé tři roky. Výsledky poslední vlny 2020–2021, které se poprvé zúčastnilo i Česko, byly zveřejněny v létě 2023. Díky spolupráci s ČSÚ jsme šetření FSD navázali na šetření životních podmínek domácností (národní verze EU-SILC), které běží na roční bázi. Výsledky šetření FSD jsou tak v České republice dostupné na roční bázi, což představuje evropský unikát. Na získání představy o vývoji bilance domácností proto nemusíme čekat další tři roky, ale můžeme pracovat s aktuálními údaji každý rok.

Došlo během tří let realizace šetření k nějakým změnám v metodice či průběhu?

Během prvních tří let realizace šetření FSD jsme získali zkušenosti, a na jejich základě jsme pro další tříletý cyklus od roku 2023 dotazník mírně upravili a standardizovali. Cílem je snížit zátěž respondentů a získat přesnější informace o jednotlivých položkách čistého jmění, a to jak na straně majetku, tak dluhů. Jedná se například o splátky hypoték, upřesnění účelu úvěru, hodnoty pořízených dopravních prostředků a výdajů domácností za dovolené.

Plánujete do budoucna ještě nějaké další změny?

V šetření je důležité pokračovat a zajistit kontinuitu výsledných ukazatelů. Přitom se budeme snažit zkrátit časový rozestup mezi ukončením šetření a zveřejněním výsledků. Dále bychom se chtěli na šetření podívat z pohledu konceptu ICW (Income, Consumption and Wealth), a v tomto rámci zkusit vzájemně přiblížit referenční období a prohloubit integraci jednotlivých modulů otázek. V současnosti otázky na příjmy přebíráme ze šetření EU-SILC, kde je referenčním obdobím předchozí kalendářní rok a majetek domácnosti se zjišťuje v době rozhovoru.

Lze šetření nahradit nějakými administrativními zdroji dat, například z bankovního registru, daňových přiznání, katastru nemovitostí a podobně?

Teoreticky se využití zmíněných administrativních datových zdrojů jeví pro některé z otázek šetření jako vhodné, prakticky to však s ohledem na nařízení GDPR a další ochranu osobních údajů není v českých podmínkách zatím možné. Šetření FSD tak představuje jedinečný zdroj dat.

Původně jste studoval fyziku. Uplatníte něco z tohoto oboru v profesi bankéře?

Jistě. Například zákony pohybu a distribuce. Ve fyzice to byly částice, kupříkladu elektrony pohybující se v urychlovači částic podle určitého zákona, v ekonomice jsou to lidé. Lidé si hledají práci, jiní o ni přicházejí, lidé mají spotřebu, někteří spoří více, jiní méně nebo vůbec – lidé podléhají změnám nálad… Popsat jejich chování je na rozdíl od částic větší výzva.

Rozhovor si můžete přečíst v březnovém čísle časopisu Statistika&My.